ZAČÍNALO TO ZVOLNA
V Ostravě se začal veřejně projevovat odpor ke starému režimu až den po studentské manifestaci v Praze, tedy 18. listopadu. Na náměstí se začali scházet studenti první byli z nedaleké konzervatoře a tvořili debatující hloučky. Dva uniformovaní příslušníci VB je vyzývali k rozchodu.
Jeden z mladíků řekl: „Neblbněte, jste kluci jako my, vykašlete se na to.“ Přikývli a odešli. Na soše milicionáře se objevil nápis: Na co tady čeká? O den později se odpoledne opět začali scházet studenti. Tvořily se vzrušené debatní kroužky.
VYPÍSKÁNÍ KOMUNISTŮ
A pak to začalo: 21. listopadu už bylo náměstí plné skupin hlučně diskutujících lidí, večer se konala demonstrace a lidé volali, že chtějí svobodu a politickou pluralitu. Nechceme KSČ! Na náměstí byla sice radost, ale pořád také strach. Zvláště když krajský tajemník KSČ Václav Václavík v televizním projevu naznačil, že bude ke zjednání klidu povolána armáda.
Mezi demonstranty přicházeli staří komunisté a křičeli: „Proč rozbíjíte socialismus?“ Po skončení manifestace odešli studenti do Divadla Jiřího Myrona a pokračovali v debatě.
Komunisté horečně hledali záchranu. Z balkonu na náměstí chtěl k demonstrantům promluvit primátor Ostravy Bedřich Lipina, ale dav skandoval, ať odejde. Tajemníka KV KSČ Petra Peterka vypískali. Demonstrace pokračovaly, na transparentech byla sdělení, že studenti a herci stávkují. Přijeli herci ze Slovenska a z balkonu promluvil Michal Dočolomanský, zpíval Jaromír Nohavica a lidé skandovali: „Jarek, Jarek!“
Jenže komunisté přešli do útoku. Ráno se konala schůze stranických funkcionářů v hale Tatran (dnes hala Bonver), kde se provolávala sláva novému tajemníkovi Karlu Urbánkovi. Večer byla na náměstí svolána rudá demonstrace, které se zúčastnilo osm tisíc osob, tedy členů a funkcionářů KSČ a milicionářů.
Skandovali: Ať žije KSČ!! Pryč s Havlem, sláva Urbánkovi! Pak došlo k obratu, v bočních ulicích se objevily transparenty s nejnovější zprávou z rozhlasu. Změna ústavy: zrušena vedoucí úloha KSČ! A volání: „Bolševici na krajzák!“ Tedy do vězení. Zdrcení komunisté se začali rozcházet, docházelo i k potyčkám. Komunisté skandovali: „Počkejte, až přijede Urbánek z Ruska!“
Ten ale přijel od Gorbačova s prázdnou. Byl to paradox. Ostravští komunisté se vzepjali k nejvyššímu výkonu právě ve chvíli, kdy ztratili moc. V té době byla na Černé louce otevřena kancelář Občanského fóra, kde už o politickém směřování rozhodovali noví lidé.
DOKONALÝ ZVRAT
Generální stávka byla naplánována na 27. listopad. Na ostravském náměstí se sešlo dvacet tisíc osob. Tentokrát přišli všichni: studenti, herci, úředníci, ale především lidé z dolů, hutí, chemiček a dalších podniků.
A volali: „Už jsme tady!“ Četlo se prohlášení Občanského fóra, stále dokola se zdůrazňoval fakt, že komunisté přišli o moc. Jako by tomu nechtěl nikdo věřit. A že se už jedná o sestavení nové vlády. Lidé toto sdělení přijali s úžasnou radostí.
Mocenský aparát v Ostravě byl ochrnutý, Bezpečnost byla nečinná, StB přestala pracovat a soustřeďovala se na skartaci archivů, zatímco jí pod okny jezdila kolona popelářských vozů s nápisy: StB na smetiště.
Bylo rozhodnuto.
Jak se učí ve školách 17. listopad?
Je tady 17. listopad a oslavy s tímto datem spjaté. Česko si tak připomíná Mezinárodní den studenstva, uzavření českých vysokých škol nacisty a pád komunismu, tzv. sametovou revoluci. Významné výročí si připomínají také děti v základních a středních školách.
Redakce Ostravského týdeníku už kvůli výsledkům ankety zjišťovala, jaký důraz kladou na 17. listopad jednotlivé školy.
„Sedmnáctý listopad připomínáme studentům hlášením v rozhlase, nástěnkou ve vestibulu školy. V devátých třídách pak vedeme s žáky debaty, kdy se jim snažíme vysvětlit a připomenout všechny souvislosti,“ uvedla Martina Kahánková, učitelka dějepisu ze Základní školy Františka Formana.
„Žáci druhého stupně navštívili také film Jan Palach a v té souvislosti pak v hodinách navážeme zmínku k 17. listopadu,“ dodala Kahánková.
Ve středních školách, například v Biskupském gymnáziu v Ostravě, je osvěta studentů daleko výraznější. V rámci 17. listopadu pořádají den, kdy se zapojují do iniciativy Jeden svět na školách.
„K tomu je i doprovodný program spojený s promítáním filmu či dokumentu,“ řekl Jan Ligocký, profesor dějepisu z Biskupského gymnázia. Sám přiznal, že ne všichni studenti berou tento den nějak vážně.
„Pro některé je to jen možnost vyhnout se skrze nabídnutý program jiné výuce. Pro jiné je to třeba obohacují setkání s člověkem, který prožil život v trochu odlišné atmosféře než oni, a něco jim to do života dá,“ řekl Ligocký.
V klasické výuce ve střední škole se 17. listopadu věnují, pouze pokud to protíná tematický plán.
V dnešní době je mezi studenty svoboda chápána a interpretována různými způsoby. Mladí lidé si ji někdy ani neuvědomují a berou ji jako samozřejmost.
„Myslím, že je těžké pro mladého člověka pochopit, co je to svoboda, když v totalitním režimu nežijí. Přesto je dobré a důležité, abychom je vedli k tomu, aby se pokoušeli nad tím přemýšlet,“ dodal Ligocký.