VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malou Kodaň už 5 let hyzdí skelet. Kdy se stane kulturní čtvrtí Ostravy?

/FOTOGALERIE, TÉMA DENÍKU/ Pětipodlažní konstrukce, jednou snad bytový dům, je stěžejním místem Malé Kodaně, pomyslné spojnice centra města s řekou Ostravicí. Už pět let stále atraktivnější lokalitu hyzdí a líbivou vizi kulturní čtvrti oddaluje. Co s ním bude?

18.9.2017 2
SDÍLEJ:

Pětipodlažní skelet, jednou snad bytový dům, je stěžejním místem Malé Kodaně, pomyslné spojnice centra města s řekou Ostravicí. Už pět let stále atraktivnější lokalitu hyzdí a líbivou vizi kulturní čtvrti oddaluje.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Praha má svou Náplavku, Ostrava chce mít Malou Kodaň. Stát se tak ale může až ve chvíli, kdy na provedené rekonstrukce ulic naváže zástavba nedalekého parkoviště a dostavba skeletu v Biskupské ulici. Jeho majitelé italská firma Italnord Costruzioni s tím ale nepočítají, nedostavěný dům nabízejí k prodeji. Zatím neúspěšně.

Cena je zahalena tajemstvím a nikdo se k ní vcelku logicky oficiálně nechce vyjádřit. Podle informací Deníku je ale současný skelet k mání za zhruba 50 milionů korun, přičemž nový vlastník musí počítat s další investicí, resp. realizaci celého projektu okolo 150 až 200 milionů korun.

„Malou Kodaň vytvoříme ve chvíli, kdy v centru města budou zase žít lidé. A ti potřebují bytové domy, které zde scházejí,“ říká ostravský politik a v tomto případě také developer Lukáš Semerák, který v sousedství skeletu vlastní téměř celý blok budov od Veolie až po Polikliniku Kostelní. I proto jej Deník oslovil, aby k této problematice vyjádřil svůj názor.

Jak z pohledu čelního představitele města a zároveň také podnikatele vnímáte situaci se skeletem, který doslova hyzdí nábřeží?

Situace není ideální, ale prostě je potřeba dívat se na problém konstruktivně a hledat nějaké řešení. Ta situace je zjednodušeně vcelku jasná. Italský investor se opakovaně vyjádřil, že stavbu budovy už nechce realizovat, a v minulosti ho opakovaně nabídl k prodeji. Z mého pohledu je hlavní problém v nedostatku parkovacích míst pod skeletem. Jinak si dovolím tvrdit, že by už k prodeji dávno došlo.

Můžete být konkrétnější?

Projektu schází druhé podzemní parkovací podlaží, které už nelze dodělat. Současný projekt počítá s osmadvaceti parkovacími místy, respektive pětadvaceti a třemi pro malá auta za sloupy… Když si vezmete, že bytový dům by měl mít přibližně čtyřicet bytů, je jasné, že to je žalostně málo. Pro porovnání jen zmíním, že pod Veolií je parkovacích míst okolo sedmdesáti.

Teď se vás zeptáme jako ostravského politika. Jaké jsou možnosti města přimět investora, aby stavbu dokončil nebo zdemoloval?

V tomto konkrétním případě prakticky žádné. Jedná se o soukromou investici a těžko můžeme někomu určovat, co má se svým majetkem dělat. Italská společnost má navíc platné stavební povolení a skelet pak status zastavěné plochy stavby, takže to nelze ani nijak sankcionovat. Vzhled se nám nelíbí, ale konstrukce není stavebně nebezpečná a nehrozí jí, že by spadla.

Přímo město o koupi skeletu neuvažuje? Nebyla by to z jeho strany první pomocná ruka…?

Možnosti jsou omezené. Mluvil jsem o tom s náměstkem primátora Michalem Mariánkem, který má v dikci sociální oblast. Jednou z možností je vytvořit zde malometrážní byty pro seniory, kteří nemají takové nároky na parkování. Problém řešení je v tom, že dům byl nějak koncipovaný, a kdybychom tyto byty postavili, tak by to vyšlo dráž než výstavba na zelené louce. To je realita… Takový záměr by tak logicky zřejmě podporu většiny zastupitelů nezískal. Nehledě na to, že město nemůže být jakýmsi odpadkovým košem pro neúspěšné developery.

Nedal by se skelet využít jinak než jen jako bytový dům?

Bytové využití, snad s výjimkou prvního podlaží, bylo plánované od začátku, a je to tedy nejlepší možná varianta. Důvodem je takzvaná světlá konstrukční výška, která je relativně nízká, což na byty stačí, ale pro kanceláře by stropy byly nízké. A paradoxně i bytový dům má asi nejnižší nároky na parkování. Když si uvědomíme vzdálenost ke Karolině, smysl nemá ani obchodní dům. A pro úřad to zase není vhodný objekt kvůli nízké nosnosti podlaží pro spisy.

Jaké jsou tedy možnosti?

Nejjednodušší by bylo, kdyby soukromý dům dodělala soukromá firma. To je jasné. Ono to má ale nakonec paradoxně i svou výhodu, protože v případě, že by se ze skeletu stal obytný dům, musely by výrazně omezit svou produkci okolní hudební kluby. Mám na mysli třeba klub Barrák, což provozovatelé vědí.

Teď se vás zeptáme jako ostravského politika. Jaké jsou možnosti města přimět investora, aby stavbu dokončil nebo zdemoloval?

V tomto konkrétním případě prakticky žádné. Jedná se o soukromou investici a těžko můžeme někomu určovat, co má se svým majetkem dělat. Italská společnost má navíc platné stavební povolení a skelet pak status zastavěné plochy stavby, takže to nelze ani nijak sankcionovat. Vzhled se nám nelíbí, ale konstrukce není stavebně nebezpečná a nehrozí jí, že by spadla.

Přímo město o koupi skeletu neuvažuje? Nebyla by to z jeho strany první pomocná ruka…?

Možnosti jsou omezené. Mluvil jsem o tom s náměstkem primátora Michalem Mariánkem, který má v dikci sociální oblast. Jednou z možností je vytvořit zde malometrážní byty pro seniory, kteří nemají takové nároky na parkování. Problém řešení je v tom, že dům byl nějak koncipovaný, a kdybychom tyto byty postavili, tak by to vyšlo dráž než výstavba na zelené louce. To je realita… Takový záměr by tak logicky zřejmě podporu většiny zastupitelů nezískal. Nehledě na to, že město nemůže být jakýmsi odpadkovým košem pro neúspěšné developery.

Nedal by se skelet využít jinak než jen jako bytový dům?

Bytové využití, snad s výjimkou prvního podlaží, bylo plánované od začátku, a je to tedy nejlepší možná varianta. Důvodem je takzvaná světlá konstrukční výška, která je relativně nízká, což na byty stačí, ale pro kanceláře by stropy byly nízké. A paradoxně i bytový dům má asi nejnižší nároky na parkování. Když si uvědomíme vzdálenost ke Karolině, smysl nemá ani obchodní dům. A pro úřad to zase není vhodný objekt kvůli nízké nosnosti podlaží pro spisy.

Jaké jsou tedy možnosti?

Nejjednodušší by bylo, kdyby soukromý dům dodělala soukromá firma. To je jasné. Ono to má ale nakonec paradoxně i svou výhodu, protože v případě, že by se ze skeletu stal obytný dům, musely by výrazně omezit svou produkci okolní hudební kluby. Mám na mysli třeba klub Barrák, což provozovatelé vědí.

 K TÉMATU

Ke kulturní čtvrti vede ještě hodně dlouhá cesta
Cílem města, centrálního obvodu, ostravských architektů i nadšenců je vytvořit z prostranství mezi Masarykovým náměstím a řekou Ostravicí kulturou a zábavou žijící čtvrť. Jak daleko je od vize ke skutečnosti? 

Ulice v Malé Kodani procházejí v poslední době obměnou. V Kostelní ulici u kostela sv. Václava byl už asfalt nahrazen žulovými kostkami a rekonstruovay se i chodníky. Na tuto investici za více než sedm milionů korun nyní navazují další. Cíl je jasný: ulice v tzv. Malé Kodani by měly dostat jednotný design a materiálové provedení. „Jsou to fajn kroky, ale kulturně-relaxační zónu samy o sobě nevytvoří,“ říká ostravský architekt Ondřej Vysloužil.

Právě on před časem přišel s vizí vzniku Malé Kodaně. „Vede k ní ještě dlouhá cesta. Není to jen o předláždění ulic, ale souvisí to i s celkovým vnímáním veřejného prostoru v centru města. Toto je jen kosmetická úprava. Je třeba řešit jinak statickou dopravu v centru města. Pokud se po náměstí prohánějí auta, což je dnes běžné, a v Kostelní ulici parkují v podstatě kdekoliv, tak z toho opravdovou pěší kulturní zónu nikdy neuděláte,“ míní Vysloužil.

Klíčovým krokem je podle něj zastavění zdejších proluk momentálně sloužících jako parkoviště.

A právě k tomu se schyluje. Místo parkoviště v křižovatce ulic Kostelní a Biskupská centrální obvod připravuje bytový dům. „Zastavěna bude plocha o rozloze asi 1100 metrů čtverečních. Kromě bytů se zde počítá s podzemním parkováním, obchody a administrativní částí, případně s kulturními a společenskými zařízeními nebo se vzděláváním,“ říká Jana Pondělíčková, tisková mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Město nyní pro obvod vysoutěží projekční kancelář a zajistí další postup investice, která Moravskou Ostravu a Přívoz vyjde na sto milionů korun. „Každá část města žije tehdy, když tam trvale žijí lidé. Až lidé zase v centru začnou bydlet, budou jej i oživovat,“ přidává svůj pohled na věc ostravský zastupitel Lukáš Semerák.

Jak to vidí investor?
Železobetonová konstrukce v Biskupské ulici stojí netečně a bez dokončovacích prací už od roku 2012 a její investor stále není plně rozhodnutý, jak s ní naloží. Podle pražského advokáta Jana Šafry, který italskou společnost Italnord Costruzioni zastupuje, jsou ve hře dvě vcelku očekávané varianty.

Firma skelet dostaví, nebo jej prodá. „Oslovili nás investoři s možností odkupu, proto momentálně nepokračujeme v dokončení. Zájemce se ale zachoval neseriózně. Navíc se po čase ozval znovu, a zase jsme nenašli společnou řeč, takže jsme kvůli němu zbytečně promeškali dva a půl roku. Nyní se ozval další zájemce, a pokud to ani v tomto případě nevyjde, stáhneme objekt z prodeje a dokončíme jej sami,“ říká Jan Šafra s tím, že teď už by vše mělo nabrat rychlé obrátky. Dodává, že zatímco původně měl objekt sloužit k multifunkčním účelům s byty ve vyšších podlažích, nyní investor zvažuje navýšení kancelářských ploch. 

Autor: Petr Jiříček, Aleš Uher

18.9.2017 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sledování výsledků parlamentních voleb ve štábu ANO, 21. října v Praze. Babis
56

Andrea Babišová z Bohumína: Největší radost z podoby jmen měl šéf marketingu ANO

Tomio Okamura (uprostřed) slaví úspěch SPD ve volbách.
6

SPD: Za úspěch v regionu vděčíme i zkušenostem s islamizací Havířova

ČSSD: Nikde nikdo, ani slovo... ODS: Dnes není důvod plakat!

/OHLÉDNUTÍ ZA VOLBAMI/ Sokolská třída v centru Ostravy. Obvyklé místo volebních štábů dvou stran z opačného politického spektra nemůže naskýtat v sobotu v podvečer odlišnější pohled. Zatímco u občanských demokratů panuje rušno i vstřícnost, sociální demokraté mají v oknech tmu, zamčeno a telefony neberou.  

OHLÉDNUTÍ DENÍKU: Zajímavosti a čísla z voleb v kraji

Hnutí ANO není jediné, kdo sklidil v letošních volbách u voličů v kraji výrazný úspěch, slaví i druhé SPD Tomia Okamury. Podívejte se s námi, jaké další zajímavé postřehy redaktoři Deníku v letošních volbám zaznamenali.

OBRAZEM: Piráti překonali stanovený cíl, ale v Ostravě rum proudem netekl

/OHLÉDNUTÍ ZA VOLBAMI/ Piráti, větřící úspěch, se v Ostravě začali scházet už od 15. hodiny, krátce po skončení voleb. „Zakotvili“ v klubu Fabric v Plynárenské ulici.  

Řepiště televizní premiéru neustály, po zápase se radovala Doubrava

/FOTOGALERIE/ Devět stovek diváků vidělo tři góly. V Řepištích se v utkání fotbalové I.B třídy, skupiny C, nakonec z jasného vítězství 3:0 radovali hosté z Doubravy. Branky vítězů zaznamenali Pavel Entner, Kamil Antal a Jiří Kuzník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení