Sedm let žily desítky rodin v bytech v ulici Na Baranovci ve Slezské Ostravě spokojeně. Pak ale přišla ledová sprcha. Místní radnice totiž zahájila soudní spor o určení nájemního vztahu.

„Aby se po sedmi letech bezkonflitního provozu měnily podmínky, které byly domluvené, to je podle mě nefér,“ říká Radomír Prešer, ředitel Stavebního bytového družstva Nová huť, které se o tyto byty stará.

Přečtěte si také: Bydlíte opravdu v družstevním bytě?

Bylo pro vás překvapení, když jste se o žalobě dozvěděli?

Velké překvapení. Protože před sedmi lety, když se domy stavěly, jsme byli s tehdejší reprezentací radnice jasně domluveni.

Jako že to budou družstevní byty?

Ne. To nejsou družstevní byty a ani nemůžou být, protože domy jsou ve spoluvlastnictví města a družstva. Ale bylo dohodnuto, že budou mít charakter družstevních bytů. Jinak bychom nemohli od lidí vybrat peníze jako členský podíl a vložit je do tohoto projektu. Přece jim nemůžeme říct, dejte nám čtyři sta tisíc za byt, za který budete platit tržní nájem. Podstatou družstevního bydlení je, že tam lidé platí pouze ekonomické nájemné, tedy takové, které je potřeba k zajištění provozu toho konkrétního domu. Nic navíc. Naopak obec vybírá nájem i sto korun za metr čtvereční. A z tohoto nájmu jde podstatná část do rozpočtu obce.

Jak to tedy před sedmi lety bylo?

Stát tehdy poskytoval dotaci na výstavbu domů, ale s podmínkou, že jejím nositelem může být pouze město. Město k tomu přidalo část vlastních prostředků a přizvalo nás, ať zbývající část dodáme, a tak jsme uzavřeli smlouvu o sdružení finančních prostředků. Také jsme se domluvili, že se o dům budeme starat, dělat mu správu a podobně.

Tehdy jsme se scházeli s reprezentací města i obvodu, a to už tam byl jako místostarosta současný starosta pan Maštalíř. Obvod totiž ze tří čtvrtin dosazoval nájemníky ze svého pořadníku. A oznamoval jim, že půjde o byty, které budou mít družstevní charakter. Takže to dobře věděli. Moc jim to nešlo pod nos, protože bylo jasné, že pokud se družstevník rozhodne k převodu svého členského podílu, nebude na to potřebovat ani jejich, ani náš souhlas.

K několika převodům členských podílů, které jsou dnes velmi výhodné, už tam i došlo. Ale na druhé straně jsme městu řekli, že jinak to nemůžeme uskutečnit. Za jiných podmínek bychom do sdružení s ním nešli. Potom ale najednou za námi přišla právnička Slezské Ostravy a začala tvrdit, že by z toho město mělo jako spoluvlastník něco mít.

Co vám navrhla?

Že by lidé měli platit za byt nájem osm tisíc korun a více, odečetlo by se za služby a zbytek by se poměrem vložených prostředků podělil mezi vlastníky. Tak to ale nejde, odporuje to charakteru družstevního bydlení.

A to, že byty mají družstevní charakter, to je v písemné smlouvě s městem?

Dali nám právo uzavírat smlouvy o nájmu bytů, a to znamená, že my je uzavíráme, jak se to dělá u družstva. Domníváme se, že tam není co zpochybnit. Myslím si, že tady město s žalobou nemá šanci. I když nemůžu předjímat, jak rozhodne soud.

Dvacet let musí byty podle podmínek dotace sloužit k nájemnímu bydlení. Jak to bude potom? Mohou je lidé získat do osobního vlastnictví?

Může to být jakkoliv. Tato smlouva řeší dvacet let, protože musí garantovat podmínky dotace. A pak rozhodne zastupitelstvo, za jakých podmínek mohou lidé byty dostat. Mohou si říct o částku, kterou do toho město vložilo. Tedy nějakých tři sta tisíc na byt. To by lidé doplatili a bude to jejich.

A bude chtít město cenu, za kterou se byty postavily před dvaceti lety? Nebude se to přepočítávat podle aktuálních cen na trhu?

Řekl bych, že radnici jak malou, tak velkou řídí sociální demokraté, kteří snad mají sociální cítění a nebudou chtít z těch lidí sedřít kůži. Město vždycky deklarovalo, že na něčem takovém nechce vydělávat. Deklarovalo, že bude mít snahu lidem převedení bytů do jejich vlastnictví umožnit.

Ale lidé by podle mě chtěli vědět už nyní, na čem jsou.

To jim dneska nikdo neřekne. Pokud by zastupitelstvo dnes nějak rozhodlo, tak zastupitelstvo za třináct let to může změnit. Klidně. Vidíte, před sedmi lety zastupitelstvo také nějak rozhodlo. A teď si noví lidé ve vedení myslí, že je to jinak a podávají žalobu.

A je to dáno písemně, že město musí svůj podíl na lidi převést?

Ze stanov a ze zákona o vlastnictví bytů vyplývá, že pokud se jedná o družstevní charakter bytů, tak pokud si o to lidé požádají, mají nárok na převedení bytů do vlastnictví.

Jak dlouho předpokládáte, že potrvá, než soud rozhodne, zda se jedná o byty s družstevním charakterem či ne?

Tři roky? První verdikt bude tak do roka.

Podobným způsobem, tedy za použití státní dotace, peněz města a družstva, byly stavěny i domy v ulicích Zapletalově a Kasalického v Ostravě. Proč myslíte, že město nenapadlo žalobou i tyto byty?

U těchto dvou domů je ve smlouvě natvrdo napsána věta, že byty budou mít charakter družstevního bydlení. A také, v případě ulice Zapletalovy budou po dvaceti letech bezúplatně převedeny na nájemníky. U domů Na Baranovci a Kasalického to uvedeno není, ale bylo by určitě správné, aby zastupitelstvo města postupovalo i v dalších případech stejně.

Kolik bytů má bytové družstvo Nová huť?

Asi deset tisíc. Z nich asi třetina je už převedená do osobního vlastnictví, ale děláme tam správu. Každé družstvo se postupně mění z vlastnického na správcovské.

Může tento spor s městem, který se týká domů Na Baranovci, nějak ohrozit samotné družstvo?

My jako družstvo celkem o nic nepřijdeme. Kdyby nastal problém, můžeme vystoupit ze sdružení, tím máme nárok na výplatu vložených prostředků, které lidem vrátíme, a hotovo. Ale tím bychom je vypekli.

Související články: Městské byty v Ostravě: větší výprodej už nebude
Mluvčí RPG: Naše byty jsou pro slušné lidi