První nemocnice v Moravské Ostravě (Staedtisches Spital) byla postavena z nadace, do které z větší části vložil své úspory a peníze z prodeje vlastního domku kaplan z kostela svatého Václava Kašpar Pittler. V roce 1848 byl Městský špitál dostavěn s tím, že bude sloužit především chudým. V přízemí se nacházel chudobinec. Provoz byl hrazen z Pittlerovy nadace a z rozpočtu města. Tento ústav nemohl bouřlivě se rozvíjející Moravské Ostravě postačovat. Začátkem února 1898 byla na Fifejdách dokončena na svou dobu velmi moderní městská nemocnice.

TROCHA HISTORIE

Některé neduhy obyvatel staré Moravské Ostravy se dříve léčily ve veřejných lázních, první zmínka o nich je z roku 1564 a stávaly v dnešní Pivovarské ulici. Lazebníci prováděli drobnější chirurgické zákroky, jako třeba trhání zubů.

Na vyšší úrovni než lazebníci byli ranhojiči. Podle nařízení císařovny Marie Terezie museli se však podrobit praktickým a teoretickým zkouškám na některé lékařské fakultě.

První zmínka o ranhojiči v Moravské Ostravě je z roku 1686. Po roce 1870 byli nahrazeni praktickými a odbornými lékaři. Samostatnou a důležitou skupinou byly školené porodní báby, které chodily přivádět děti na svět do domácností. Měly smlouvy s městem až do konce 19. století a dostávaly roční odměnu šest až deset zlatých.

Ilustrační foto
ZLODĚJSKÁ KURIOZITA: V Ostravě ukradli půl manželské postele!

V Moravské Ostravě však bývalo vždy hodně pokoutních léčitelů a šarlatánů, lidé jim věřili víc než lékařům. Když si například zlomil ruku vratimovský farář, poslal ho ošetřující lékař z nemocnice za vrátným Krečmerou z Dolu Trojice ve Slezské Ostravě, který vynikal v léčbě zlomenin.

NEMOCNICE NA FIFEJDÁCH

Ve druhé polovině 19. století nastal v oblasti Ostravska silný populační rozvoj.

V roce 1900 měla Moravská Ostrava přes třicet tisíc obyvatel, Vítkovice devatenáct tisíc, Polská Ostrava osmnáct tisíc, Přívoz jedenáct tisíc, Mariánské Hory přes sedm tisíc obyvatel. Jejich zdravotní stav byl zoufalý a stavba nové nemocnice se jevila jako nezbytná.

Městská rada rozhodla postavit nemocnici v části Moravské Ostravy zvané Fifejdy. Dokončena byla 6. února 1898 a dostala název Veřejná nemocnice císaře Františka Josefa II. Hned po zahájení činnosti vyšlo najevo, že její kapacita nebude stačit. Měla totiž sloužit výhradně občanům města, jenže zdravotní péče se dožadovali lidé z různých koutů monarchie, kteří sem přišli za prací.

Jestliže v prvním roce ošetřila městská nemocnice 1700 pacientů, o pět let později už to bylo téměř 4500 osob! Nedostatek lůžek byl zoufalý, pacienti byli odmítáni.

„Záplaty“ na vozovce u Mostu Miloše Sýkory jsou pouze provizorní.
Polepený „Sýkorák“ je centrem pozornosti. Avšak jen do jara

Moravskoslezský deník popisoval případy, kdy nepřijatí pacienti zemřeli před branou nemocnice, například těhotná žena.

Před rozezlenými pacienty musela chránit vrátného i lékaře stráž. Kritikou nešetřili ani zemští poslanci v Brně.

Městská správa chtěla nemocnici rozšířit, ale zemský výbor odmítl žádost o subvence. Také snaha předat nemocnici do zemské správy, protože z 3766 ošetřených pacientů bylo pouze 188 místních občanů, nebyla vyslyšena.

OBRAT V ROCE 1918

Město neuspělo ani se snahou přeměnit ústav v soukromou městskou nemocnici určenou výhradně pro místní občany. Spor skončil až u Správního soudního dvora ve Vídni, ale ani tady úřady nevyšly Ostravě vstříc.

Nesnáz byla také v tom, že personál nemocnice byl výhradně německý, žádný lékař neuměl česky. Například v roce 1914 měla nemocnice na Fifejdách pouze 294 lůžek, sedm lékařů a 27 ošetřovatelů, ačkoliv se zde léčily téměř čtyři tisíce pacientů. Chyběly finanční prostředky.

Při nemocnici byl vybudován hospodářský dvorek, v němž byl chován vepřový dobytek, drůbež a kráva. Nemocniční kuchyň byla zásobována bramborami a zeleninou z vlastní zahrady. Situace se výrazně zlepšila teprve po vzniku Československa v roce 1918, vládní komisař a pozdější starosta města Jan Prokeš rázně prosadil stavbu nových pavilonů, modernizaci těch starých a rozšíření péče o nemocné.

Pondělní ranní nehoda v Ostravě.
OBRAZEM: Auto vjelo do kolejiště a skončilo ve sloupu