Mělo by jít o projekty nad rámec toho, co po nich vyžaduje legislativa, i nad rámec nedávno vyhlášené výzvy, která do kraje směřuje dotace na zlepšení ovzduší ve výši čtyř miliard korun. „Doufám, že dobrovolné dohody povedou ke znatelnému zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji,“ věří ministr životního prostředí Pavel Drobil.
Smlouvy by měly být s firmami uzavřeny do konce letošního roku. Pak by mělo být také jasné, o jak vysoké investice do ekologických projektů půjde a v jakém časovém horizontu firmy svůj dobrovolný závazek splní. „Očekávám vzájemně férové jednání,“ zdůraznil Drobil s tím, že pak nebude nutné svazovat firmy zákony.
Všech osm znečišťovatelů ministrovi na tento návrh souhlasně kývlo. „Tuto iniciativu vítáme. Snaha o dohodu s firmami je lepší, než když se někdo snaží nastavit limity od stolu. Měl by být nastolen projekt postupného snižování zátěže tak, aby to bylo co nejefektivnější, aby to pomohlo regionu, ale aby to nebylo likvidační pro firmy,“ reagovala tisková mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová.
Firmy mezitím připravují projekty do výzvy z operačního programu Životní prostředí, který pouze pro Moravskoslezský kraj počítá se čtyřmi miliardami korun na zlepšení životního prostředí. Například společnost ArcelorMittal plánuje první čtyři projekty, které mají vést ke snížení množství vypouštěného prachu, předložit do výzvy do konce roku. Další projekty připravují také Vítkovice či Třinecké železárny.
Dosud se přitom nedařilo dotace z Operačního programu Životní prostředí čerpat, předchozí vedení Státního fondu životního prostředí totiž nastolilo příliš přísné parametry. Nově by měli žadatelům vyjít daleko více vstříc. „Věřím tomu, že se podaří nejen vyčerpat celou částku, ale hlavně že efekt pro kraj bude hmatatelný,“ konstatoval Drobil.
Výzva byla otevřena 13. září. O dotace se mohou ucházet města, vysoké školy a neziskové organizace, ale právě i průmyslové podniky. Mohou je použít například na výstavbu nízkoemisních zdrojů, na nejrůznější technická opatření pro snížení prašnosti či výsadbu izolační zeleně.
„Kdyby byly peníze z výzvy využité na smysluplné projekty, je to určitě užitečné. Ještě ale přesně nevíme, o jaké půjde. Zatím je to v plenkách, nezbývá, než počkat. Investice by ale prvořadě měly směřovat do nových technologií na odprášení. Nejdříve se musíme zbavit prachu, pak je třeba vysazovat zeleň,“ uvedla Vendula Krčmářová z ostravské pobočky sdružení Arnika.
