„Hladinu důlní vody v současnosti udržujeme v hloubce minus 388 metrů pod hladinou moře. Ročně odčerpáme okolo 5,5 milionu metrů krychlových důlní vody," uvádí Josef Havelka, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO.

Právě ten na někdejším Dole Jeremenko (nyní vodní jámě) ve Vítkovicích čerpá ponornými vysokotlakými agregáty KSB kvanta tekutiny z podzemí a ochraňuje tím uhelná ložiska dobývaná na Karvinsku.

„Toto ovšem s ukončením těžby uhlí skončí. Proto se s předstihem zabýváme postupy a dopady zatápění podzemí, které po ukončení řízeného čerpání důlní vody nastane," pokračuje Havelka s tím, že DIAMO naprostou většinu odčerpávaného média pouští prakticky bez užitku do řeky Ostravice. Ročně tak zvyšuje její průtok o 5,5 milionu kubíků. „Důlní voda o teplotě 27 stupňů Celsia je slaná a má své specifické vlastnosti. Výzkumný ústav balneologický nám ji analyzoval, a dokonce potvrdil, že je vhodná k balneologickým účelům," říká Havelka.

Jediným uživatelem ostravské důlní vody, jak upozorňuje, je ale zatím pouze odštěpný závod ODRA ohřívá jí vodu na koupání zaměstnanců a vytápí jednu budovu v areálu Dolu Jeremenko.

Pro státní podnik DIAMO je otázka důlní vody aktuálním tématem. „A to kvůli útlumu těžby uhlí i suchu, jaké panovalo například loni. Důlní voda, která je v podstatě pod celou Ostravou, může sloužit jako zdroj energie, ale rovněž jako obří zásobník vody pro období sucha. Efektivně využít vodu z podzemí však bude možné až za mnoho let po vystoupání a ustálení hladiny po ukončení řízeného čerpání," tlumočí Havelka závěry odborníků z podniku DIAMO.

Ti tvrdí, že s ukončením ochrany ložiska karvinského uhlí začne hladina důlní vody stoupat.

„Mohou nastat zatím nedefinovatelné situace související s dřívější hornickou činností, třeba i přetváření morfologie původní krajiny vlivem důlních poklesů," upozorňuje Havelka, poukazující na potřebu studie, která by tuto problematiku komplexně řešila.

Zatopené podzemí podle něj každopádně skýtá mnoho příležitostí, jak nashromážděnou důlní vodu využít. „Mohla by sloužit jako rezervoár technologické i pitné vody, dávat energii pro tepelná čerpadla, případně z velké hloubky silně mineralizovaná voda k balneoterapii. K tomu však musí být zachovány také vodní jámy," dodává Havelka.

Kdy se šachty zatopí? Odborníci ze státního podniku DIAMO odhadují, že po ukončení řízeného čerpání důlní vody se ostravská, petřvaldská i karvinská dílčí pánev zatopí za 110 let (od zastavení provozu Vodní jámy Jeremenko v Ostravě a Vodní jámy Žofie na Karvinsku). Autonomně se zatápějící šachta v Paskově může být plná vody do roku 2100. Důl Staříč pak čeká zatopení za 350 let od útlumu těžby.