BOHDANA HRABOVSKÁ (na snímku uprostřed), vlevo její maminka Helena a vpravo stojí kamarádka Milada Krajíčková. Zdroj: Archiv Bohdany HrabovskéTato nemoc je nevyzpytatelná, někoho upoutá na invalidní vozík jen pár let po zjištění diagnózy, k někomu je milosrdnější.

I když právě u Bohdany Hrabovské nemoc zaútočila silně, beznaději rozhodně nepropadá.

„Sama bych se už bohužel o sebe postarat nedokázala, jsem odkázána na vozík, pravá ruka mě také neposlouchá. Potřebuji asistentku, tou se stala moje maminka. Když to jde, pomáhá mi i dcera Jitka, které je 22 roků. Moc ráda mám vycházky do přírody, snažím se každý den cvičit, sama doma i s kamarády z ostravské organizace Roska třeba jógu. Jezdím i na rekondiční pobyty. Ale jen na ty, které jsou tady na Moravě a ve Slezsku, na delší štreky už si netroufám," vyjmenovává činnosti, u kterých dokáže na svou nemoc aspoň na chvíli zapomenout žena, která dříve pracovala jako pánská krejčová.

Kvůli nemoci se musela „přeškolit" z pravačky na levačku. „Když to nešlo pravou, musela jsem se místo ní naučit využívat více ruku levou," vysvětluje Bohdana Hrabovská, která si po onemocnění našla nového koníčka kreslení. Výstava výtvarných prací pacientů postižených roztroušenou sklerózou, která je v těchto dnech k vidění v ostravské galerii Mlejn, je důkazem, že to „přeškolení" se jí podařilo.

„Na výstavě mám šest obrázků. Kreslím hlavně portréty, to používám tužku. Když kreslím květiny, ty mám také moc ráda, používám pastelky. Barvy a štětec ale nepoužívám, protože při kreslení musím mít ruku opřenou o stůl. To by se mi ta barva na výkresech rozpíjela. Dříve jsem ke kreslení a malování nějaký hlubší vztah neměla, teď je to ale činnost, která mě nabíjí a když se do toho zaberu, nevnímám nic jiného. Je ale pravda, že nic se nemá přehánět, a tak musím dělat často přestávky. To mi ale nevadí," říká Bohdana Hrabovská a dodává, že kreslit se učila podle knížky, která popisuje, jak se má malovat.

„Kreslím pro radost, své obrázky neprodávám. Zapůjčuji je ale na každoroční výstavu do galerie Mlejn. Když vidím, že by obrázek udělal radost někomu z blízkých, tak mu jej daruji," dodává Bohdana Hrabovská, která na výstavě má i svůj autoportrét.