Sošku Bílého slona zoo sice nezískala, ale ocenění si ostravští chovatelé přeci jen odvezli.
V kategorii Ostatní získal třetí místo odchov krokodýlovce čínského. Přesněji se jedná o vietnamský poddruh. Tyto vzácné a vyhubením ohrožené plazy začala ostravská zoologická zahrada chovat teprve v roce 2022 v souvislosti s otevřením nového expozičně-chovatelského komplexu Vadtha ni – Chrám gibonů. Mladý pár získala z německé zoo v Kolíně nad Rýnem, kde se těmto plazům intenzivně věnují a podporují i vědecké a ochranářské aktivity přímo ve Vietnamu.
„Jinak jsou krokodýlovci chováni velmi vzácně, celkem v sedmi institucích v počtu 46 jedinců (z toho 26 v Kolíně). Ostravští chovatelé proto byli nadšeni, že samice hned v následujícím roce porodila čtyři mláďata. Po kolínské zoo se tak Ostrava stala druhou evropskou zoo, kde se tito vzácní plazi podařilo rozmnožit. Třetí zoo, kde se to povedlo, je Malmö ve Švédsku. Ostravská samice porodila na začátku března 2024 další mláďata. Bylo jich pět, ale jedno krátce po narození uhynulo. V Zoo Ostrava tak aktuálně žije 10 krokodýlovců," konstatovala Šárka Nováková, mluvčí ostravské zoo.
Všechna mláďata krokodýlovců v Zoo Ostrava pobývají v chovatelském zázemí. U těch loňských se snaží chovatelé pomocí odborných metod rozpoznat pohlaví, aby mohli případně dopárovat nepříbuzné jedince, a rozšířit tak chov vzácných plazů. Rodičovský pár mohou návštěvníci pozorovat v akvateráriu v expozici Vadtha ni – Chrám gibonů.
„Samice krokodýlovců nekladou vejce, ale mláďata se vyvíjejí v těle matky. Po zhruba devíti měsících, může to ale také být po 8 až 14 měsících, se rodí živá mláďata vážící okolo 4 gramů. Samice rodí buď před brumací (zimování odlišné od hibernace savců), nebo po ní. Ostravské samice v obou případech porodila po období brumace. Mláďata jsou od narození plně vyvinutá a schopná se sama o sebe postarat. Jako potravu jim chovatelé předkládají žížaly, cvrčky a bráněnky. Stejnou potravu dostávají i dospělí krokodýlovci. Vzhledově vypadají mláďata jako zmenšeniny dospělců, odlišují se pouze zbarvením – mají jasně žlutou skvrnu na hlavě a naopak jim chybí červená barva na spodní části těla. Jelikož rodiče o své potomky nepečují, spoléhají malí krokodýlovci na svůj obranný mechanismus. V případě vyrušení natáhnou končetiny podél těla a znehybní, takže působí jako kus větvičky. Díky tmavému zbarvení dokonale splynou s okolím, a dokud nebezpečí nepomine, ani nemrknou. Takto dokáží setrvat i několik hodin. Díky tomu se jim daří oklamat většinu predátorů," dodala další podrobnosti ke krokodýlovcům Nováková.
K tématu
Krokodýlovec čínský (Shinisaurus crocodilurus vietnamensis) je asi 40 cm dlouhý ještěr, jediný žijící zástupce čeledi Shinisauridae. Je to ohrožený druh a počty zvířat v přírodě stále klesají, jednotlivé fragmentované populace čítají jen desítky zvířat. Vietnamská populace byla teprve v roce 2016 popsána jako samostatný poddruh. V zoologických zahradách a chovech obecně je vietnamský poddruh zatím jen velmi málo zastoupen. Krokodýlovci jsou úzce vázáni na vodu a ve své domovině, kterou je oblast jihovýchodní Číny a severovýchodního Vietnamu, je můžeme najít okolo horských potoků a říček. Tato zvířata tráví čas nejčastěji na větvích nad vodní hladinou a při vyrušení bleskově skáčou do vody. Jsou schopni zadržet dech až na 20 minut. Jsou velmi plaší, proto je při jejich chovu důležité vyvarovat se zbytečně rychlým pohybům. minut. Zároveň jsou pro své kryptické zbarvení často až neviditelní, přesto že odpočívají na větvi přímo před očima pozorovatele.
V Červeném seznamu IUCN je krokodýlovec klasifikován jako ohrožený druh a zařazen do CITES přílohy I. Největší hrozbou pro jeho budoucnost je ničení už tak malých a fragmentovaných stanovišť a také nelegální lov pro konzumaci a „lékařské“ účely na čínském trhu a pro mezinárodní obchod s exotickými zvířaty. I proto se stal jedním z vlajkových druhů probíhající ochranářské kampaně EAZA Vietnamazing, která upozorňuje na ohrožení unikátní vietnamské fauny.