Krajtí hemžení

Krajta písmenková.Krajta písmenková.Zdroj: Zoo Ostrava

Krajty písmenkové chová ostravská zoo od roku 2011. Návštěvníci mohou pár těchto největších hadů Afriky vidět v expozici s převráceným světelným režimem Noční Tanganika.

Krajty písmenkové patří k živočichům s noční aktivitou. Poprvé se podařilo mláďata odchovat v roce 2016, podruhé až v letošním roce. Páření pozorovali chovatelé několikrát opakovaně od prosince loňského roku až do letošního března. Ve středu 19. dubna samice nakladla 22 vajec. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké hady (dorůstají až 7 metrů, běžně okolo 4,5 metru), jsou i vejce poměrně velká – na délku mají přes 10 centimetrů.

Děti mohou během Vánoc zdarma do zoo v Ostravě
Děti mohou během Vánoc zdarma do zoo v Ostravě

V přírodě kladou samice vejce do starých zvířecích nor, termitišť nebo jeskyní. Proto jim zaměstnanci zoo v expozici připravili náhradní dutinu v podobě boxu, který měl snůšce zajistil vhodné podmínky, hlavně dostatek vlhkosti. Samice si ale pro nakladení vybrala jiné místo, proto snůšku umístili do inkubátoru v zázemí. Délka inkubace u tohoto druhu trvá asi 90 dnů.

Africká krajta písmenková poté, co ulovila kormoránaAfrická krajta písmenková poté, co ulovila kormoránaZdroj: Wikimedia Commons, Ray in Manila, CC BY 2.0

V neděli 2. července se podle očekávání začala klubat první mláďata. Poslední přišlo na svět 9. července. Celkem je jich 19. K prořezání kožovitého obalu slouží mláďatům tzv. vaječný zub, který je umístěn na horním rtu hada a po čase zmizí.

Čerstvě vyklubaná mláďata jsou poměrně velká, mají zhruba 65 cm a nebojí se použít své zuby. Krajty písmenkové patří mezi agresivnější druhy a kvůli jejich velikosti v dospělosti mohou představovat pro člověka nebezpečí. Dospělé jedinci se krmí králíky, morčaty a slepicemi, není ale výjimkou, že v přírodě jsou schopni pozřít i prase nebo gazelu.

Pandí dvojčata

Pandy červené.Pandy červené.Zdroj: Zoo Ostrava

V červnu přišla na svět dvojčata pand červených, které jsou vedeny jako ohrožený druh. Chovatelé do odchovu nijak nezasahovali, chtěli samici dopřát klid při odchovu potomků, proto si ani zpočátku nebyli jistí, kolik mláďat samička porodila.

Po pár týdnech ale vypozorovali, že mláďata jsou dvě. Teprve 1. září proběhla první krátká veterinární kontrola, během níž byl zkontrolován zdravotní stav mláďat, aplikovány nezaměnitelné čipy a také určeno jejich pohlaví. Je to samec a samice. Matkou mláďat je pětiletá samice, která byla do zoo dovezena v roce 2019.

Zdroj: Zoo Ostrava/Martina Cholevíková

Stala se partnerkou o devět let staršímu samci. (Je to jeden z nejstarších samců v evropském chovu, narodil se v roce 2009 a do Ostravy byl přivezen v roce 2010.) Společně pár odchoval už pět mláďat včetně těch letošních. Poprvé to byl sameček v roce 2020, pak následovala dvojčata (samičky) v roce 2021. Po roční přestávce se opět narodila dvojčata. Samice zvládá svou mateřskou úlohu od začátku velmi dobře, o všechny své potomky příkladně pečuje.

Na bleším trhu bylo k mání nejrůznější zboží.
VIDEO: Bleší trhy. Podívejte se, co všechno bylo k mání v Ostravě

Vzhledem k tomu, že situace těchto asijských šelem není v jejich domovině nijak příznivá a početnost volně žijící populace stále klesá, může se chov v zoologických zahradách stát v budoucnu poslední možností, jak tento druh zachovat pro příští generace.

Panda červená je tajemná a plachá noční šelma. Obývá lesy s bambusovým podrostem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a jižní Číně. I když jde o šelmu, v jejím jídelníčku převažuje rostlinná potrava – hlavně bambusové listy a výhonky. Kromě toho se živí i různými plody, příp. vejci ptáků a drobnými živočichy.

Binturong

Binturong.Binturong.Zdroj: Zoo Ostrava

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se v květnu narodilo mládě binturonga. Zvíře tohoto podivného jména patří mezi šelmy. Mládě a jeho rodiče najdou zájemci v Pavilonu indických šelem. Samice o svého potomka příkladně pečuje. Jedná se o páté mládě (samec), které samice odchovává. Tři její potomci (*2016, 2018 a 2019) byli na doporučení koordinátorky chovu této největší cibetkovité šelmy převezeni do jiných zoologických zahrad.

Čtvrté mládě (samička narozená v roce 2021) pobývá aktuálně ve společném výběhu s vydrami malými v expozici Čitván, ale i toto čeká na transport do některé z partnerských zoo. Binturong (Arctictis binturong) žije v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan.

Mládě binturonga.Mládě binturonga.Zdroj: Zoo Ostrava, Pavel Vlček

Dobře šplhá po stromech. Při pohybu ve větvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem (mláďata jsou schopna se za něj i zavěsit). Je aktivní převážně v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromů. I když patří mezi šelmy, je binturong spíše všežravý.

Je veden v Červeném seznamu jako zranitelný druh. Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 procent. Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí z důvodu těžby surovin a přeměny na zemědělskou půdu. V současnosti se jedná zejména o zakládání plantáží palmy olejné. Je také nelegálně loven pro penisovou kůstku, která je využívána v tradiční čínské medicíně.

Servalí koťata

Serval.Serval.Zdroj: Zoo Ostrava

Ve výběhu servalů  mohou návštěvníci vidět dvě mláďata, samce a samičku. Koťata se narodila začátkem dubna. První týdny trávila se svou matkou převážně ve vnitřních prostorech, které nejsou veřejnosti přístupné, postupně se ale objevovala i ve venkovním výběhu.

Mláďata porodila samice, která už je zkušenou a starostlivou matkou. V minulých letech odchovala celkem pět mláďat. Letošní koťata, která se narodila 4. dubna, jsou tedy šestým a sedmým odchovávaným mládětem páru sestaveného v roce 2017. Zoo Ostrava chová tyto malé kočkovité šelmy od roku 1989 a celkem se zde podařilo odchovat na tři desítky koťat.

Čája obojková.
Pár čájí obojkových v Zoo Ostrava po 10 letech odchoval adoptované mládě

První týdny trávila samice s mláďaty téměř výhradně ve vnitřních prostorech (i s ohledem na chladnější počasí), nyní už se ale stále častěji zdržují ve venkovním výběhu nedaleko Pavilonu indických šelem. Po zhruba měsíci od narození provedli chovatelé první veterinární kontrolu, pří níž provedli preventivní odčervení a kontrolu pohlaví.

Serval (Leptailurus serval) se vyskytuje v Africe s výjimkou Sahary, vzácně v Alžírsku, Tunisku a Maroku. Obývá travnaté savany a rád se zdržuje i v blízkosti vod, kde může lovit i žáby a ryby, dokonce plameňáky. Lovu v trávě je přizpůsoben delšími končetinami.

Díky nim a dlouhému krku může zvednout hlavu až do výše 75 centimetrů nad zem. Obratně loví nejen drobné savce, ale i ptáky – když vyplašený pták vzlétne, vyskočí za ním až 2 metry vysoko a chytne ho v letu. Vzácně loví malé antilopy a chytá také hmyz. Žije samotářsky (obývá území o rozloze asi tří kilometrů čtverečních), se samicí se samec potkává pouze krátce v období rozmnožování. Samice rodí po 70 až 79 denní březosti 1 až 3 mláďata. V lidské péči se často i samec podílí na výchově, a rodina tak může zůstávat do dospělosti mláďat spolu. Dožívá se až 20 let.