Moravskoslezská mysteria: Byl Arsónion původním názvem dnešní Ostravy?

 I když prozatím nemáme dost důkazů, Ostrava musela být centrem, v němž se po tisíce let setkávali příslušníci mnoha národů a kultur.

Ležela totiž přímo uprostřed hlavního obchodního tahu mezi severem a jihem na takzvané Jantarové stezce.

Dalo by se říct, že byla doslova dcerou této obchodní a vojenské komunikace, která nejpozději od 7. tisíciletí př.n.l. n až do středověku spojovala Balt a severní oblasti Evropy se Středomořím.

Jak sám název stezky napovídá, hlavním zbožím, které proudilo ze severu na jih, byl jantar. Zdánlivě obyčejné kousky zkamenělé pryskyřice z třetihorních jehličnanů měly značnou cenu. Výjimečně sloužily i jako vykuřovadla, ale především se využívaly k výrobě šperků.

close info Zdroj: Archiv zoom_in
Byl Arsónion původním názvem dnešní Ostravy? Kopie mapy, která toto podezření vyvolala je vystavena v Muzeu jantarové stezky na Slezskoostravském hradě.

Když v roce 1925 v Údolí králů britský archeolog Howard Carter otevřel sarkofág s mumii faraona Tutanchamona nalezl v hrobce obrovské množství zlatých ozdob, sošek a předmětů. Cenným drahokamům často vévodil velký jantar.

Tutanchamon, stejně jako další egyptští králové, byl považován za potomka boha slunce Ra. Jantaru se ve starověku říkalo elektron – což se dá přeložit jako „ze slunce vzešlý". Možná právě proto se velký jantar jako hlavní kámen objevuje i na faraonově amuletu s okřídleným skarabem, který symbolizuje boha vzkříšení.

Tutanchamon žil před třemi tisíci třemi sty léty. V té době se jantar dovážel jen z polského pobřeží Baltu. Nejkratší cesta ze severu do Údolí králů měří přes pět tisíc kilometrů a vede přes Ostravu. V dávné minulosti tomu zřejmě nebylo jinak. Nejvyužívanější koridor ze severu na jih mířil k brodu na rychle, dravé, doslova ostře tekoucí Ostravici.

Podle učebnic dějepisu kupec, nesoucí jantar pro samotného faraóna zde nemohl najít žádné útočiště. Teprve v 8.století vznikla na moravském břehu slovanská osada a na slezské straně u soutoku s řekou Lučinou byl o pět set let později postaven hrad. Ale co když se dějepisci mýlí?

Historik Ostravského muzea David Majer předkládá velmi překvapující objev.

„Na mapě kartografa Klaudia Ptolemaia z 2. století je zaznamenána lokalita, která se jmenuje Arsónion. Podle propočtu některých badatelů, kteří se pokusili polohu tohoto místa určit podle již dříve identifikovaných a na této mapě zakreslených sídel, Arsónion se nacházel na území pozdější Ostravy, konkrétně v oblasti Svinova. K tomuto překvapivému zjištění prozatím nemáme žádné archeologické doklady a tím méně písemné zprávy. Ale já osobně bych se nedivil, kdyby se podařila prokázat existence většího starověkého osídlení na brodech přes řeky Odru a Ostravic. Díky své šťastné poloze, přímo uprostřed jantarové stezky, to bylo totiž velmi frekventované místo. Rodný list Ostravy byl tedy vypsán zřejmě o více než tisíc let dříve."

close info Zdroj: Archiv zoom_in
Římská mince z dob císaře Trajana je dnes vystavena ve Slezském muzeu v Opavě.

Tajemný Arsónion na Ptolemaiově mapě není jediným ukazatelem, který naznačuje, že přes místo na kterém dnes stojí Ostrava, putovali cizinci z velmi vzdálených oblastí. Na slezském břehu bývalého brodu byla na začátku 19. století u kostela sv. Josefa nalezena značně opotřebovaná mince římského císaře Trajana. Ten panoval na přelomu 1. a 2. století. Stříbrné římské denáry se ale používaly až do doby stěhování národů, takže ho zde mohl někdo ztratit nebo uložit až později.

V roce 1881 byl u Pustějova nalezen kus baltického jantaru. Opodál ležela bronzová řecká mince Bruttium Locri Epizephyrii z období 300 - 268 př. Kr. Z jedné strany na ní vidíme mužskou tvář z profilu s otevřenou makedonskou přilbou. Na druhé straně je bájný okřídlený kůň Pegasus. Ani zde nelze doložit, kdy se mince na jantarovou stezku dostala.

V expozici Ostravského muzea je vystaven ještě mnohem starší svědek zdejšího čilého mezinárodního cestovního ruchu. Ze starého řečiště Odra v Koblově byl vybagrován bronzový meč z doby okolo roku tisíc sto před naším letopočtem. Podle odborných expertíz byl nepochybně ukován v alpské oblasti, někde na pomezi dnešního Rakouska a Itálie. Stejný původ i stáří má jadeitová sekerka, nalezena v Ostravě – Zábřehu. Oba předměty jsou dalším dokladem, že v Ostravě bylo pořádně živo, dávno před vznikem proslulé Stodolní ulice.

Autor: ARNOŠT VAŠÍČEK