VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravskoslezská mysteria: Byl Arsónion původním názvem dnešní Ostravy?

/NOVÝ SERIÁL DENÍKU/ Ostrava je jedinečné město. A nejen svou dnešní podobou a dynamickým způsobem života. I její minulost je daleko vzrušivější a tajemnější. Rozhodně nešlo o bezvýznamnou zapadlou osadu, která se začala rozvíjet teprve ve středověku, jak se nám snaží namluvit učebnice dějepisu.

29.10.2016
SDÍLEJ:

Foto: www.mysteryfilm.cz

 I když prozatím nemáme dost důkazů, Ostrava musela být centrem, v němž se po tisíce let setkávali příslušníci mnoha národů a kultur.

Ležela totiž přímo uprostřed hlavního obchodního tahu mezi severem a jihem na takzvané Jantarové stezce.

Nový seriál Moravskoslezská mysteria najdete v samostatné příloze tištěného vydání Deník plus.
Vychází pravidelně každou středu.

Dalo by se říct, že byla doslova dcerou této obchodní a vojenské komunikace, která nejpozději od 7. tisíciletí př.n.l. n až do středověku spojovala Balt a severní oblasti Evropy se Středomořím.

Jak sám název stezky napovídá, hlavním zbožím, které proudilo ze severu na jih, byl jantar. Zdánlivě obyčejné kousky zkamenělé pryskyřice z třetihorních jehličnanů měly značnou cenu. Výjimečně sloužily i jako vykuřovadla, ale především se využívaly k výrobě šperků.

Kopie mapy, která toto podezření vyvolala je vystavena v Muzeu jantarové stezky na Slezskoostravském hradě.
Byl Arsónion původním názvem dnešní Ostravy? Kopie mapy, která toto podezření vyvolala je vystavena v Muzeu jantarové stezky na Slezskoostravském hradě.

Když v roce 1925 v Údolí králů britský archeolog Howard Carter otevřel sarkofág s mumii faraona Tutanchamona nalezl v hrobce obrovské množství zlatých ozdob, sošek a předmětů. Cenným drahokamům často vévodil velký jantar.

Tutanchamon, stejně jako další egyptští králové, byl považován za potomka boha slunce Ra. Jantaru se ve starověku říkalo elektron – což se dá přeložit jako „ze slunce vzešlý". Možná právě proto se velký jantar jako hlavní kámen objevuje i na faraonově amuletu s okřídleným skarabem, který symbolizuje boha vzkříšení.

Tutanchamon žil před třemi tisíci třemi sty léty. V té době se jantar dovážel jen z polského pobřeží Baltu. Nejkratší cesta ze severu do Údolí králů měří přes pět tisíc kilometrů a vede přes Ostravu. V dávné minulosti tomu zřejmě nebylo jinak. Nejvyužívanější koridor ze severu na jih mířil k brodu na rychle, dravé, doslova ostře tekoucí Ostravici.

Podle učebnic dějepisu kupec, nesoucí jantar pro samotného faraóna zde nemohl najít žádné útočiště. Teprve v 8.století vznikla na moravském břehu slovanská osada a na slezské straně u soutoku s řekou Lučinou byl o pět set let později postaven hrad. Ale co když se dějepisci mýlí?

Historik Ostravského muzea David Majer předkládá velmi překvapující objev.

„Na mapě kartografa Klaudia Ptolemaia z 2. století je zaznamenána lokalita, která se jmenuje Arsónion. Podle propočtu některých badatelů, kteří se pokusili polohu tohoto místa určit podle již dříve identifikovaných a na této mapě zakreslených sídel, Arsónion se nacházel na území pozdější Ostravy, konkrétně v oblasti Svinova. K tomuto překvapivému zjištění prozatím nemáme žádné archeologické doklady a tím méně písemné zprávy. Ale já osobně bych se nedivil, kdyby se podařila prokázat existence většího starověkého osídlení na brodech přes řeky Odru a Ostravic. Díky své šťastné poloze, přímo uprostřed jantarové stezky, to bylo totiž velmi frekventované místo. Rodný list Ostravy byl tedy vypsán zřejmě o více než tisíc let dříve."


Římská mince z dob císaře Trajana je dnes vystavena ve Slezském muzeu v Opavě.

Tajemný Arsónion na Ptolemaiově mapě není jediným ukazatelem, který naznačuje, že přes místo na kterém dnes stojí Ostrava, putovali cizinci z velmi vzdálených oblastí. Na slezském břehu bývalého brodu byla na začátku 19. století u kostela sv. Josefa nalezena značně opotřebovaná mince římského císaře Trajana. Ten panoval na přelomu 1. a 2. století. Stříbrné římské denáry se ale používaly až do doby stěhování národů, takže ho zde mohl někdo ztratit nebo uložit až později.

V roce 1881 byl u Pustějova nalezen kus baltického jantaru. Opodál ležela bronzová řecká mince Bruttium Locri Epizephyrii z období 300 - 268 př. Kr. Z jedné strany na ní vidíme mužskou tvář z profilu s otevřenou makedonskou přilbou. Na druhé straně je bájný okřídlený kůň Pegasus. Ani zde nelze doložit, kdy se mince na jantarovou stezku dostala.

V expozici Ostravského muzea je vystaven ještě mnohem starší svědek zdejšího čilého mezinárodního cestovního ruchu. Ze starého řečiště Odra v Koblově byl vybagrován bronzový meč z doby okolo roku tisíc sto před naším letopočtem. Podle odborných expertíz byl nepochybně ukován v alpské oblasti, někde na pomezi dnešního Rakouska a Itálie. Stejný původ i stáří má jadeitová sekerka, nalezena v Ostravě – Zábřehu. Oba předměty jsou dalším dokladem, že v Ostravě bylo pořádně živo, dávno před vznikem proslulé Stodolní ulice.

Autor: ARNOŠT VAŠÍČEK

EGYPTSKÉ ZÁHADY Co se nachází za zapečetěnými dveřmi Velké pyramidy?
Kdo spočíval v obřím sarkofágu na hoře Toth? Kým byla tajemná bytost ze Sakkary?
Bude odhaleno poslední tajemství faraóna Tutanchamona?
Kde jsou ukryty tajné knihy boha Thovta?www.mysteryfilm.cz

Autor: Redakce

29.10.2016
SDÍLEJ:
Fotbalový zápas vysílaný na České televizi živě mezi domácím týmem Řepiště a Doubravou.
7

Řepiště domácí televizní premiéru neustáli, po zápase se radovala Doubr

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
15

Lídr krajské kandidátky ČSSD Lubomír Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

Hasiči sundávali ve Skřipově vyčerpaného dělníka z lešení

Tým zdravotnické záchranné služby spolu s jednotkou Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze stanice v Bílovci zasahoval v sobotu 21. října dopoledne ve Skřipově.

AKTUALIZOVÁNO

VOLBY 2017 V KRAJI: Oranžovou v Moravskoslezském kraji vystřídala modrá

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Volební výsledky v Moravskoslezském kraji jsou sečteny, vítěze parlamentních voleb 2017 známe. Hnutí ANO sesadilo z pomyslného trůnu ČSSD.

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

VIDEO/ V Žermanicích na Frýdecko-Místecku otevřeli zapečetěnou volební urnu už v pátek, když v ní jeden volič hledal svou obálku.  

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

V pátek před druhou přijdou, v sobotu odpoledne – až sečtou všechny hlasy – skončí. To je úděl komisařů okrskových volebních komisí. Volby co volby.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení