Asi 12 m od vchodu při ústí Jezevčí díry kdysi dávno hořelo velké ohniště. Hluboko ve vrstvě popela přes 40 000 let spočíval zlomek dolní čelisti neandrtálského dítěte. Příslušníci jeho rodu zde zjevně sídlili delší čas. Natahali dovnitř ploché kameny. Sestavili je do kruhu i jiných struktur. Na největším z nich vystavili medvědí čelist, na dalším roztříštěnou medvědí lebku. V Maškové době nikoho nenapadlo, že by to mohl být záměr.
O 40 let později badatelé Bachler a Nigg zkoumali jeskyni Dračí díra ve Švýcarsku. V její zadní části objevili skoro 80 cm vysokou, uměle vystavěnou zídku z vápencových kamenů. V prostoru mezi ní a skalní stěnou se vršila hromada kosti a lebek jeskynních medvědů. To nebyly pozůstatky prastarých hodů! Už na prvý pohled se dál rozpoznat jistý řád.
Zrodilo se podezření, že jeskynní medvědi znamenali pro neandrtálce mnohem víc než jen kořist. Že tito jen zdánlivě velmi primitivní představitelé slepé vývojové větve lidského rodu si vytvořili velmi podivný a pro nás naprosto nepochopitelný vztah k těmto šelmám, který se promítal do svérázných náboženských rituálů.
Archeologové o této možnosti nechtěli příliš slyšet, jenže různým způsobem záměrně uspořádány medvědí lebky a kosti se našly i na jiných místech. A nejen to!
Archeolog Lothar Zotz v Hellmichově jeskyni v Polsku objevil medvědí lebku s uměle odřezanými řezáky a špičáky. Obě čelisti byly ale zahojeny.
Zákrok musel být proveden živému zvířeti. Neandrtálci takto odzbrojili medvídě, kterému zřejmě i patřičně upravili drápy, aby mohlo být chováno v zajetí. Zcela jistě ne pro pouhé pobavení děti, ale jako rituální oběť. Vykonávali obdobné ceremonie neandrtálci i u nás?
UCTÍVAČI MEDVĚDŮ
V jeskyni Šipka byly nalezeny kosti 130 druhů živočichů. Mimo jiné jeskynního lva, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa…A 12 000(!) rozpoznatelných pozůstatků jeskynního medvěda.
Archeologové tohle obrovské množství zdůvodňují tím, že pokud zrovna v jeskyni nesídlili pravěcí lovci, stávala se doupětem jeskynních medvědů, kteří milovali velké podzemní prostory. Máme tedy věřit, že všechny ty kosti jsou ostatky medvědů, kteří zde pošli věkem?
Odlitek úlomku čelisti asi pětiletého neandrtalského dítěte je vystaven v Muzeu v Štramberku.
Medvěd jeskynní se svou výškou až čtyři metry nenašel mezi ostatními zvířaty soupeře. Žádné z nich ho nemohlo zadávit a odvléct do jeskyně. Takže máme jen dvě možnosti. Buď to v Šipce stářím odešlo do věčných lovišť obrovské množství medvědů, nebo tam jejich ostatky dopravili neandrtálci. Šlo jen o lovecké trofeje nebo o projev uctívání? Byly lebky a kosti medvědů nezbytnou rekvizitou jakéhosi náboženského kultu?
Představa, že neandrtálci byli příliš primitivní, aby vykonávali nějaké složité duchovní obřady, dneska už neobstojí. Rozbor pylu na objevených kostrách prokázal, že své mrtvé zřejmě zasypávali květy. Na cestu do záhrobí je vybavovali milodary, které možná měly sloužit jako obětiny božstvům.
Někdy k nebožtíkovi přiložili ozdobenou medvědí lebku. Dětské hroby jsou vybaveny zvlášť pečlivě, což nesporně svědčí o silné citové vazbě. Neandrtálci zhotovovali umělecké předměty. Zanechali po sobě zvláštní „technické" rytiny na skalách.
V Bihorských horách objevil rumunský geolog Christian Lascu obrovskou krápníkovou jeskyni. Její původní vchod byl zasypán již před desítkami tisíci lety, v dávných dobách však musela sloužit jako kultovní místo. Celé dno bylo pokryto množstvím medvědích lebek a kosti, sestavených do symetrických křížů. Američtí vědci, kteří byli přizvání, aby nález prozkoumali, odhadli stáří těchto kosterních zbytků na 75 000 až 85 000 let.
K jakým magickým rituálům jeskyně sloužila a kdo ji tak svérázně vyzdobil, se nepodařilo odhalit. Jisté však je, že se zde odehrávalo cosi sžíravě tajemného a že své obřady zde provozovalo na svou dobu neobyčejné vyspělé společenství. Všechny kříže z kostí jsou totiž naprosto přesně zaměřeny podle světových stran.
Nálezy z jeskyně Šipka z tohoto pohledu nikdo nikdy nezkoumal.
AUTOR TEXTU: ARNOŠT VAŠÍČEK, www.mysteryfilm.cz