Když se před dvaceti lety rozdělilo Česko-slovensko, byli u toho i zástupci moravské politické reprezentace, ale jejich pozice byly oslabeny. Občané i politici se báli rozpadu i zbytku státu, tedy Čech, Moravy a Slezska. Od té doby snahy o moravskou politickou emancipaci už jen skomíraly.
První názory na změnu státoprávního uspořádání Československa se objevily v roce 1968 jako důsledek politického tání, a zvláště pak vlivem Slovenska, kde se otevřeně diskutoval problém federativního uspořádání státu. Na plenárním zasedání krajského národního výboru v Brně byl vznesen požadavek trojdílné federace. Šlo o představu tří samostatných států českého, slovenského a moravsko-slezského. Hlavní osobností prosazující tento model byl v Brně docent Boleslav Bárta. V Ostravě nikdo nechápal, co v Brně vlastně chtějí, pouze ONV v Opavě se přikláněl k zemskému uspořádání. Jenže v srpnu přijely sovětské tanky, a bylo vše jinak.
Promarněná šance
close
zoom_in
Jestli měla kdy Morava šanci domoci se zemského uspořádání, které by se podobalo třeba systému v Rakousku či Německu, bylo to krátce po roce 1990. Že se tak nestalo, padá na hlavu tehdejšího Hnutí za samosprávnou demokracii-Sdružení pro Moravu a Slezsko a zejména Moravské národní strany. Umírněnější Boleslav Bárta nechtěl rozbít stát, ale v roztříštěném moravistickém hnutí sílily ostré útoky na Čechy a jejich představy o samostatném moravskoslezském státě byly víc než maximalistické. Když se na jaře 1990 konal v Kroměříži moravský sněm, byl nacionalisticky vypjatý, výpady proti obyvatelům Čech byly téměř nenávistné, projevy hostů z Rakouska, hlásících se k moravské národnosti, překračovaly hranice šovinismu.
Ostré prásknutí dveřmi
Tajemník ostravského magistrátu Karel Baron sněm demonstrativně opustil a skutečně za sebou práskl dveřmi. Zástupci z jiných moravských a slezských měst projevovali pochybnosti nad výběrem řečníků i nad jejich názory; nikdo je vlastně ani neznal. Jako by se ve sněmovním sále, kde se v roce 1848 zúčastnil moravského sněmu Karel Havlíček Borovský, vznášel jeho duch. Havlíček tehdy psal o provinční moravské pýše. Konec Československa byl nepochybný. V té době měla většina obyvatel České republiky obavy o osud země, přičemž odstředivé moravské tendence takový pocit prohlubovaly. Později se dostal do vedení moravského hnutí Václav Tomis z Českého Těšína, docela schopný politik, který tlumil separatistické brněnské vášně. Po smrti Boleslava Bárty v roce 1992 ale nastaly hádky o moc, a hnutí se postupně rozpadlo.
Etnická směs občanů
Nicméně je pravda, že moravský separatismus skončil na odporu Ostravy. Brněnští vůdci, zahledění do sebe, nepochopili, že Ostrava bojovala sto padesát let proti germanizaci, češství místních lidí bylo ryzí a vlastenectví nezištné. Věděli, že nacionalistické půtky nikdy nepřinesly nic dobrého. Na druhé straně je Ostrava etnickou směsí, jsou zde Poláci, Slováci, lidé ze všech koutů republiky, kteří jsou k občanům z jiných regionů země absolutně tolerantní. Když se v roce 1992 konala v brněnské hale Rondo schůze moravských nacionalistů, nabízeli někteří členové Moravské národní strany přítomnému Vladimíru Mečiarovi funkci prezidenta, případně připojení Moravy ke Slovensku.
V roce 1996 ztratily moravské strany své zastoupení v parlamentu. Z dnešního pohledu je to škoda. Kdyby dokázali tito lidé vytvořit klasickou politickou stranu, zbavili se separatistických tendencí, šovinismu a nenávisti, mohly mít Morava a Slezsko v parlamentu docela slušné politické zastoupení.
VÍCE ČLÁNKŮ Z HISTORIE OSTRAVY A OKOLÍ NAJDETE PRAVIDELNĚ V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO DENÍKU.
Moravskoslezský deník na svém webu nezveřejňuje celý obsah novin a celé znění všech článků. Ucelené zpravodajství z regionu, České republiky i zahraničí, kultury a sportu, a také rubriky zábavy, osobní inzerce nebo speciální přílohy najdete v tištěném vydání nebo ve zlevněné předplacené internetové verzi.
Aplikaci e-paper najdete ve spodní části těchto webových stránek. Deník v plném znění takto můžete po připojení číst kdykoliv a kdekoliv na počítači nebo mobilním zařízení. Stránky i jednotlivé články můžete tisknout nebo archivovat.
