Zatímco stavitelé historických a památkově chráněných domů, paláců, bank, kostelů, výstavních síní nebo obchodních domů celé Ostravy jsou známi a jsou předmětem chlouby, málokdo ví, že v našem regionu byly také tři firmy stavějící pozoruhodné mosty po celém světě; mnoho z nich slouží dodnes.

První a největší byla samozřejmě mostárna Vítkovických železáren, druhá pak Báňská a hutní společnost. Třetí patřila Moravskoslezské železářské společnosti Akmos. Tato firma byla menší, ale její díla měla vysokou technickou hodnotu.

Mostárna z Vítkovic

Vítkovická mostárna ovšem nestavěla jen mosty, ale také tovární haly, konstrukce vysokých pecí, těžních věží, jeřábů, nádražních hal, stožárů pro elektrické vedení. První most, který vyšel z těchto dílen, byl postaven v roce 1859 a spojoval břehy Labe v Litoměřicích. Byla to vlastně testovací stavba sestavená částečně z kujného železa a litinových dílů.

NÁDRAŽÍ VE LVOVĚ. Mostárna Vítkovických železáren postavila nádražní halu ve Lvově, někdejším hlavním městě Rakousko-Uherské Haliče. Dnes samozřejmě součásti Ukrajiny.

O pár let později vytvořila vítkovická mostárna mistrovské dílo: železniční most přes Dunaj u Mauthausenu. Následoval silniční most přes dunajský kanál u Vídně, který byl dostaven v roce 1899. Byl široký dvacet jedna metrů a měl devět hlavních nosníků o váze šest set dvacet tun.

Úžasné technické dílo, považované ve své době skoro za zázrak, byl most přes řeku Steyr v Rakousku. Rozpětí nosníků bylo 83 metrů a niveleta mostu nad hladinou řeky čtyřicet čtyři metrů! Dostaven byl v roce 1905. Unikátní technická památka je ovšem most přes Ostravici v Ostravě.

Další vídeňský most postavila vítkovická mostárna u Florisdorfu. Měří bezmála kilometr. Hlavní nosníky jsou plnostěnné dvoukloubové oblouky s táhlem a zavěšenou mostovkou.

Při stavbě železničního mostu u Svinova bylo použito poprvé v místních podmínkách parních jeřábů. Mostárna rovněž postavila téměř všechny budovy vlastních železáren, především ale haly nové ocelárny a rourovny. Vítkovice také dodaly gigantickou nádražní halu do ukrajinského Lvova, podobně jako postavily obrovskou tržnici v Pulji.

   SÝKORŮV MOST V OSTRAVĚ. Byl postaven Vítkovickými železárnami v roce 1913 a je chráněná stavební památka. Autorem projektu byl Ing. Bleich.

Vídeňská radnice

Skvělými stavbami se mohla pochlubit také Karlova huť (Báňská hutní společnost) v Lískovci u dnešního Frýdku-Místku. Vyrobila například železný krov pro vídeňskou radnici, stejně jako ocelovou konstrukci pro budapešťské obilní skladiště. Při budování železnice stavěla většinu mostů v Haliči (dnešní Ukrajina) a v Rumunsku. Mistrovskými díly jsou také velké mosty, například železniční most Severní dráhy Ferdinandovy přes Dunaj u Vídně nebo most městské vídeňské dráhy.

VÍDEŇSKÝ MOST. Báňská hutní společnost (Karlova huť v Lískovci) dodala začátkem 20. století do Vídně most přes Dunaj, který sloužil elektrické městské dráze.

Moravsko-slezská železářská společnost Akmos vlastnila začátkem 20. let minulého století rozsáhlé dílny. Před válkou postavila firma dva jedinečné mosty, první přes Moravu u Kvasic, druhý rovněž přes Moravu, a to u hanáckých Věrovan. Za první světové války rekonstruovala při bojích zničené mosty v Haliči. Skvělý je také most přes Berounku u Plzně.

Další stavbou Akmosu byl ocelový most přes Moravu u Olomouce. Z jeho dílen vyšly známé lávky tvořící přechod přes nádraží v Přívoze, které celkem měří dvě stě čtyřicet metrů. Stavěl také železniční mosty v Srbsku, například známý most přes řeku Vardar.