Objednalo je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které chce získat podklady, aby mohlo dále jednat o opravách se zhotovitelem – společností Eurovia.
„Testujeme jen jeden most. Provádíme statickou i dynamickou zkoušku. Zjednodušeně řečeno, nejprve tam zaparkujeme nákladní vozy, které zatíží konstrukci mostu a změříme průhyby jednotlivých konstrukčních polí. Potom necháme tyto vozy projíždět a budeme sledovat, jak se most chová, když je zátěž v pohybu. A nakonec speciální zařízení most rozkmitá a budeme měřit, co se děje v případě, že mostní konstrukce vibruje," popisuje postup Jan Rýdl, mluvčí ŘSD. Výsledky budou podle jeho slov k dispozici už na začátku příštího týdne.
Na obou mostech, které tvoří nájezd a sjezd z dálnice, byla od září, vzhledem k jejich havarijnímu stavu, omezena doprava pro vozidla těžší než 3,5 tuny a snížená rychlost. V mnohem horším stavu je ale ten, který tvoří sjezd z dálnice. Tam se zkoušky nekonají vůbec. „Nedoporučil nám to sám zhotovitel," podotkl Rýdl s tím, že mosty by měly mít životnost sto let, ale už nyní, po čtyřech letech od uvedení do provozu, se uvažuje o jejich uzavření.
Spory o materiál v násypech
Pověstným „jablkem sváru" mezi zhotovitelem – společnosti Eurovia a ŘSD je materiál, který tvoří násypy. Materiál bobtná a působí nerovnoměrný pohyb a praskání mostní konstrukce. Rýdl to dokládá na dilatačních spárách na mostě. Ty vyrovnávají teplotní roztažnost použitých materiálů. „Dnes je kolem nuly a spáry jsou uzavřené. Přitom za této teploty my měly mít 38 až čtyřicet milimetrů."
Obě společnosti se nyní přou o to, kdo vůbec takový materiál do násypu povolil navézt. A jak k tomu Rýdl podotkl, „o něčem svědčí, že se Eurovia nyní soudí s jeho subdodavatelem". Iveta Štočková, mluvčí společnosti Eurovia ale tvrdí, že materiál byl předem vybrán státem, ŘSD, a splňoval všechny platné normy a předpisy.
„My jsme se tomu v souladu se zadávací dokumentací podřídili. A všechny překvapilo, že tento materiál se po několika letech choval jinak, než odpovídalo zkouškám, normám a předpisům. Jestliže dnes ŘSD přenáší odpovědnost jednostranně na nás, tak my logicky tuto odpovědnost žádáme od dodavatele materiálu," potvrdila Rýdlovu informaci.
Zkouška: ano či ne?
A aby toho nebylo málo, obě strany se neshodly ani na tom, zda a jakým způsobem zkoušky provést. Zatímco ŘSD se ohání tím, že je jako vhodné doporučila i certifikační společnost Tüv Nord, Eurovia je jiného názoru. „Před jejich zahájením jsme ŘSD zaslali dokument, ve kterém jsme technicky popsali, z jakého důvodu nám konání zátěžových zkoušek na mostních přivaděčích v Ostravě přijde v této situaci nesprávné. ŘSD na daných mostech neprovádělo takzvanou rektifikaci – jejich vyrovnávání, v rámci údržby. Bez této úpravy nemohou být výsledky zátěžových zkoušek relevantní," tvrdí Štočková z Eurovie.
Další omezení
Opravy, ke kterým v každém případě dojít musí, předběžně vyčíslil na 30 milionů korun a půl roku práce. Kdo je ale provede a zaplatí, o tom se obě společnosti zatím přou a sbírají podklady pro soudní jednání. „Dokud ten materiál nevybereme a nenahradíme správným, ke zlepšení nedojde," říká Rýdl. Pro stovky motoristů, kteří mosty denně využívají, to znamená jediné. Že i nadále zde bude provoz značně omezen a pro těžkou dopravu uzavřen zcela. „Uvažujeme o tom, že na tom horším mostu bude doprava svedena jen do jednoho pruhu a rychlost omezena na třicítku," dodal Rýdl.