Město Ostrava svůj tzv. zimní program spustilo již v listopadu loňského roku. Počet lidí bez domova, kterým je program určen, je podle města odhadován zhruba na devět set. Z toho polovina se zdržuje v zařízeních poskytujících sociální služby, druhá polovina pobývá na ulici. V zimním období zájem o nabízené služby roste.

„Společně s organizacemi, které poskytují sociální služby lidem bez domova, navyšujeme ubytovací kapacity, aby pokryly aktuální potřeby klientů. Zvyšuje se také počet sociálních pracovníků, kteří lidi bez domova navštěvují v místech, kde přežívají i mrazivé období. Přímo na místě jim poskytují poradenství a odkazují je na organizace, kde mohou získat teplé jídlo, nápoje, deky nebo kde jsou volné kapacity k přenocování,“ řekl náměstek primátora pro sociální oblast Zbyněk Pražák.

V Ostravě je k dispozici 413 míst v azylových domech. Bezdomovci mohou dále využívat noclehárny s kapacitou 120 míst, nízkoprahová denní centra s kapacitou 125 míst, domov se zvláštním režimem Domov Přístav s 85 místy a domov pro bezdomovce se specifickými potřebami Domov přístav II s kapacitou 29 míst.

„V rámci zimního programu jsme uvedenou kapacitu s počtem 772 míst rozšířili o 54 lůžek a 120 takzvaných volných židlí,“ dodal náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák.

Městská policie zintenzivnila kontroly

V souvislosti v nízkými teplotami jsou v pozoru i ostravští strážníci.

„Probíhá častější monitorování míst, kde se nacházejí tyto ohroženější skupiny osob. Hlídky pravidelně prochází například prostory opuštěných budov, místa pod mostními konstrukcemi či odlehlé prostory lesoparků. Díky místní znalosti strážníků lze konkrétní osoby lépe vyhledat a zkontaktovat,“ uvedl tiskový mluvčí ostravských strážníků Michael Beneš.

„Důvody, proč někteří bezdomovci zůstávají venku, je strach o své věci, o místo, kde žijí, nebo jde o přítomnost psa, nebo může jít o partnery, kteří chtějí být spolu, přičemž v režimu nocleháren jsou prostory oddělené,“ říká Alena Válková z Armády spásy.

Speciální iglú pro bezdomovce

Na takové lidi v Ostravě míří projekt Iglou, se kterým přišla Pavla Klečková a Manu Chilaud.

„Před třemi lety jsme pracovali v Karviné a četli jsme článek v novinách, že umrzl bezdomovec. Říkali jsme si, jak je možné, že v dnešní době někdo umrzne,“ líčí Pavla Klečková. A právě to je tzv. nakoplo s tím něco udělat.

„Minulý rok jsme viděli na YouTube právě iglú. Hned jsme se rozhodli, že chceme jít do toho,“ dodává Pavla Klečková.

V Ostravě se speciálních iglú vyskytuje momentálně deset, z toho sedm má aktuálně svého „využivatele“. Iglú jsou tvořena z dobře izolující polyetylenové pěny. Dá se s nimi jednoduše manipulovat, složení netrvá ani minutu. Člověk bez domova je schopný iglú složit jednoduše sám. Jeho výhoda tkví především v jeho teplotě. „Iglú je vytápěno vlastním teplem. Uvnitř je o 15 až 18 stupňů více, než je venku,“ líčí hlavní výhodu Klečková.