Jen co „staří páni" začali hrát, jednomu z nich šestapadesátiletému Ladislavu Ocelákovi selhalo srdce. Zničehonic padl k zemi a zůstal ležet v bezvědomí.

„Svědkové události nejen ihned přivolali záchranáře, ale postiženému začali poskytovat první pomoc a zahájili oživovací pokusy. Nepřímou srdeční masáž prováděli až do příjezdu posádky záchranné služby. Významně se tak podíleli na jeho záchraně," popsal poté událost mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.

Nevzpomíná si

Šestapadesátiletý Ladislav OcelákLadislav Ocelák si na drama na hřišti nepamatuje. Neví ani to, že se dvakrát ocitl v klinické smrti. „Žádné světlo na konci tunelu, jak mnozí popisují, jsem neviděl. Vím jen, že jsem se několikrát probral a cítil ohromnou bolest na hrudi," říká pan Ocelák. O tom, co se stalo, mu pak vyprávěli kamarádi. „Měl jsem štěstí, protože se na zápas přišla podívat dcera mých přátel Dita Bučková, je zdravotní sestra. Se spoluhráčem Petrem Musilem, který je dobrovolný hasič a zrovna si dělá zdravotnický kurz, mi dali první pomoc. Už jsem za nimi byl a jsem jim vděčný za to, že mi zachránili život, stejně jako záchranářům, lékařům a sestrám na kardiochirurgii," tvrdí muž.

V ohrožení života ho letečtí záchranáři vrtulníkem převezli na kardiologii ostravské fakultní nemocnice. Tam se podrobil náročnému zákroku.

„Pacienta jsme přijali ve vážném stavu. Po vyšetření koronárních tepen jsme se rozhodli provést několikanásobný bypass. Uzavřenou tepnu totiž nebylo možné zprůchodnit angioplastikou," vysvětlil přednosta kardiochirurgického centra Radim Brát. Míní, že bez zákroku kardiochirurgů by pan Ocelák tento fotbalový zápas nepřežil, velký význam pro jeho život ale bezesporu měla okamžitě podaná laická první pomoc.

Nutný odpočinek

Ladislav Ocelák je nyní doma, odpočívá, rehabilituje, chodí na pravidelné kontroly, čekají ho lázně.

„Strašně rád bych se k fotbalu vrátil, je to můj koníček od mládí. A taky se chci co nejdříve vrátit do práce," přeje si šestapadesátiletý elektrikář. Přednosta Brát předpokládá, že by se mu přání mohla splnit.

I když byl pan Ocelák v relativně dobré fyzické kondici, nekouřil a příčinou infarktu u něj zřejmě byly genetické dispozice, bude muset pečlivěji dbát na svou životosprávu než doposud.

„Životní styl, to, co člověk jí, zda se hýbe, kouří, nadváha to všechno jsou hlavní příčiny, proč infarkt postihuje stále více lidí a v mladším věku," tvrdí kardiochirurg Radim Brát.

Přednosta kardiochirurgického centra ostravské fakultní nemocnice Radim Brát: Co se při infarktu lidem vlastně přihodí?

Přednosta kardiochirurgického centra ostravské fakultní nemocnice Radim BrátSrdce je svalová pumpa zajišťující krevní oběh. Ke své práci vyžaduje neustálý přísun kyslíku a živin, který zajišťují dvě koronární (věnčité) tepny. Pokud dojde k zúžení nebo k uzávěru této tepny či jejích větví, část tkáně, kterou zásobuje, odumře. Vznikne tak srdeční infarkt.

Co je jeho příčinou?

Srdeční infarkt je akutní formou ischemické choroby srdeční. Nejčastější příčinou této nemoci je ateroskleróza věnčitých tepen, to znamená postupné usazování tukovitých nánosů na stěnách těchto tepen, čímž se tepny zužují.

Co je aortokoronární bypass?

Když dojde k infarktu, kardiochirurg se snaží zlepšit krevní zásobení postižených částí srdce našitím „nových", přídatných cév, které sem přivádějí okysličenou krev. Tyto cévy jsou jakýmsi přemostěním, označujeme je bypassy. Počet a umístění bypassů závisí na operačním nálezu pacienta.

Jaké jsou příznaky infarktu?

Základním projevem srdečního infarktu je intenzivní nepolevující bolest za hrudní kostí, často „vystřelující" do horních končetin a dolní čelisti. Bolesti jsou často provázeny úzkostí, pocením, dušností, pocitem na zvracení, slabostí, bušením srdce.

Jak tomuto onemocnění předejít?

Nekouřit, hýbat se, změnit stravovací návyky to znamená méně tuků, sladkostí, více vlákniny, zeleniny a ovoce. Udržovat si optimální hmotnost, nestresovat se, dobře také léčit vysoký tlak a cukrovku. A více se „hlídat a šetřit", jste-li muž nad pětačtyřicet let či žena, která překročila pětapadesátku, a máte-li rodinnou zátěž.

První pomoc při infarktu

Pokud má pacient bolesti na hrudi, které neustupují, je třeba ho co nejrychleji dopravit do nemocnice. Důležité totiž je, aby se vyšetření koronárních tepen a ošetření uzavřeného místa balonkovou plastikou, nebo eventuálně operací, stihlo do šesti hodin od začátku bolesti. Pokud se to do té doby stihne, je velká pravděpodobnost, že infarktu úplně předejdeme, nebo alespoň výrazně zmenšíme jeho rozsah.

U části pacientů se infarkt může projevit přímo zástavou krevního oběhu, většinou k ní dochází na podkladě srdeční arytmie, tedy fibrilace srdečních komor. Tato situace nastala právě v případě pana Oceláka. Pacient byl bezprostředně ohrožen na životě a bylo nutné okamžitě začít s resuscitací, to znamená: položit ho na záda na tvrdou podložku, zaklonit mu hlavu, aby se zprůchodnily dýchací cesty, a provádět masáž srdce do doby, než přijede profesionální pomoc mačkat hrudník uprostřed hrudní kosti asi pět centimetrů do hloubky asi stokrát za minutu. I v tomto případě hraje zásadní roli čas. Resuscitace musí započít do šesti minut od kolapsu, pokud vznikne delší časová prodleva, hrozí trvalé poškození mozku i smrt. 

Zdroj: FNO, přednosta kardiochirurgie Radim Brát