Osm set. Taková je přibližná populace lidí, kteří žijí přímo v srdci třetího největšího města v zemi. Právě tam, symetricky uprostřed, se nachází maličká Nová Ves, známá především díky tamní vodárně, kvůli níž si místní užívají své. Vždyť odhadem na čtyřiceti procentech území se kvůli ochrannému vodárenskému pásmu nesmí stavět.
„Hodně nás to limituje, nebýt toho, určitě nejsme početně nejmenší městská část,“ říká starosta Tomáš Lefner. A to Nové Vsi pod čarou klidně přiznejme asi tu stovku obyvatel, která tam žije bez trvale nahlášeného pobytu.
Být v centru města a nemít lidi, je problém. Nová Ves to poznává například při přerozdělování peněz podle počtu obyvatel. „Při debatě s jinými městskými obvody, kdo je v čem specifický, vždy říkáme, že jedna ulice se dvěma paneláky jim udělají více peněz než nám celé naše území, které přitom musíme udržovat,“ popisuje limitující faktor Lefner.
Odraz ode dna
Život v Nové Vsi přitom vůbec není špatný. V horizontu několika minut jste v podstatě všude, přitom máte skutečně až vesnický klid. Počet žádostí o bydlení proto opět stoupá. Nejhůře v tomto ohledu na tom byla Nová Ves v roce 1997, kdy se projevily nejrůznější následky povodní.
Rozvoji Nové vsi nepomohlo ani rozdělení obvodu silničními stavbami. I proto dnes lidé v Nové Vsi říkají, že jsou v podstatě tři obce v jedné. Příčně ji dělí ulice 28. října a severní spoj s železniční tratí, navíc podélně zase Mariánskohorská ulice. Problém je, či spíše byla, zejména prvně zmíněná stavba ze 70. let minulého století.
Měli skončit pod zemí
„Kvůli svinovské šachtě a poddolování klesla Nová Ves místy až o dva metry! Původně se počítalo s tím, že po dalších poklesech bude zavezena. Zkrátka že Nová Ves už nebude. I proto postavili ulici 28. října záměrně tak vysoko. Jenže pak se pokles zastavil,“ přibližuje historii místa nynější starosta plánované země nikoho.
Oblast podchodu mezi ulicemi Fričovou a U Boříka pod ulicí 28. října, která je jedním ze dvou hlavních dělících koridorů v Nové Vsi.
Podchodem! Vybudování ulice 28. října na návozu způsobilo, že z jedné části Nové Vsi do druhé se pěší dostanou nejrychleji podchodem.
To, co tehdejší obyvatelé viděli jako ránu a odklon dobrého dopravního napojení na okraj obce k vodárně, je dnes devízou! „Když vidíme, co se děje s hustotou dopravy, představa, že nám všechna ta auta jezdí středem obce, je šílená,“ podotýká Tomáš Lefner, který tvrdí, že i mezilidské vztahy jsou zpět na dobré úrovni.
Když totiž Novou Ves protnuly rychlostní komunikace, lidi to rozdělilo. V Nové Vsi se označovali jako „ti z druhého konce“ a po zmíněné povodni si dokonce vyčítali, která ze dvou částí je na tom díky odlišné nadmořské výšce hůř.
Rybník, který není rybník
Tehdy i dnes byla bita zejména severní, níže položená část Nové Vsi, kde dodnes řeší velké problémy s masivním podmáčením. O poli u Mariánskohorské ulice se hovoří také jako o lagunách, které se objevují při vydatných deštích. To vše kvůli uzavření území ze tří stran silnicemi.
Podmáčené pozemky v Ostravě-Nové Vsi.
„Ze čtvrté strany se území hermeticky uzavřelo řekou Odrou, jejíž hladina ovlivňuje výskyt vod v této oblasti,“ komentuje starosta problém, dříve nesprávně přičítaný spodní vodě.
„Už víme, že to je voda, která z Odry zasakuje do propustné zeminy a vyrovnává hladinu řeky. Stoupání je rychlé, pokles pozvolný.“ Nová Ves už jedná se státním podnikem Diamo a začíná se rýsovat řešení.
„V místě, kde voda vzlíná na povrch, vytvoříme přirozené jímací místo, kam se voda bude pomocí drenáže stahovat a odtamtud přečerpávat zpět do Odry,“ odhalil starosta plány.
Rybníky pod Bedřiškou
Řadové domy ve Spojné ulici
Sportovní areál ve Valašské ulici u místního Sokola
Lokalita U Boříka - níže vizualizace její možné podoby
Bytovky za chemičkou? Také Nová Ves!
Málokdo ví, že Nová Ves, to není jen rodinná zástavba. Zapadlá lokalita mezi třebovickou teplárnou a mariánskohorskou Švermou čítající v součtu tři dopravě téměř odstřižené ulice (Západní, Mendělevovu a Chemickou), rovněž patří do katastru Nové Vsi.
„Bytové domy jsme svého času chtěli koupit, bohužel výběrové řízení vyhrál soukromý vlastník. A za méně peněz než my, ale takový je život. Teď do nich bohužel moc neinvestuje a lokalita se spíše vylidňuje. Je tam jiná skladba obyvatelstva než tady ‚na vesnici‘,“ komentuje území starosta Tomáš Lefner.
Čtrnáct pozemků, potom pásmo
Když je řeč o potenciálním rozvoji Nové Vsi a přílivu nových obyvatel, má úřad poměrně svázané ruce. Na místech, kdy by rád stavěl, to kvůli vodárenskému pásmu nelze, a ve vlastním držení má posledních 14 pozemků.
„Stavíme proto alespoň v jižní části obvodu, kde majetek máme. Nicméně obecně zde byla limitujícím faktorem kanalizace, kterou jsme už až na jednu ulici dokončili,“ říká Lefner a věří, že se tak Nová Ves mírně rozroste i díky soukromníkům.
Podívejte se s námi také na další místa, která již Deník navštívil:
(*někdy je potřeba několik sekund počkat, než se mapa načte)