„Zaregistroval jsem v médiích, že takový dům u nás v Ostravě bohužel existuje,“ vrací se náměstek ostravského primátora pro sociální péči a zdravotnictví Zbyněk Pražák k dění posledních dní v moravskoslezské metropoli. Nejhorší podle něj je, když se dětí naučí, že žít na ubytovnách je standardní. Právě na takovéto rodiny se zaměřuje městský sociální program, který se lidi snaží „naučit bydlet“. „Snažíme se takové rodiny vytrhnout z tohoto prostředí. Nemůžeme jim to ale přikázat. Dobro se nedá vnutit, jen nabídnout,“ říká Zbyněk Pražák k programu, který má devadesátiprocentní úspěšnost začleňování lidí do běžného života a bydlení.

Bývalá ubytovna na ulici Jablonského v Mariánských Horách po opuštění nájemníky, 25. října 2021 v Ostravě.
Otřesné záběry z Ostravy: S potkany v domě hrůzy žilo minimálně dvanáct dětí

Jaké dojmy ve vás vzbudily záběry z mariánskohorského bytového domu, kde s hlodavci a v neskutečném svinčíku žilo patrně víc než dvanáct dětí a osm dospělých?
Je to samozřejmě smutné, navíc my těch vyloučených lokalit máme v Ostravě více. Bohužel je to i důsledek způsobu nakládání s takovými nemovitostmi. Fakt je, že i další objekty a byty, které spadají do kompetencí městských obvodů, jež je zabezpečují, jsou neobyvatelné. A jsou jich stovky! Uvnitř jejich zdí vládne obrovská zadluženost. Je potřeba tyto byty pokud možno opravit a dát jim novou podobu.

Hygiena, kterou si do „domu hrůzy“ radnice pozvala, údajně nestandardní podmínky neshledala. Neuvažuje město, že by se na „známé firmy“ mezi ubytovnami a podobnými domy důkladněji posvítilo?
Bytový fond mají na starosti městské obvody a je skutečně v jejich kompetenci, jak to tam vypadá. Ale v okamžiku, kdy jsou to privátní domy, od toho existují instituce, které se tím mají zabývat, přinejmenším právě hygiena. A jestliže tam byla a nezavřela to tam, budí to ve mně obrovské rozpaky. Já ten objekt neznám a nikdy jsem tam nebyl, také informace mám jen velmi kusé díky reportáži Deníku, ale je-li to tak, jak je to popisováno, tedy že tam je plíseň, hlodavci a kdo ví co ještě, jímá mě z toho hrůza.

Městská část Mariánské Hory a Hulváky, okolí ulic Bendlova a Slévárenská, 15. července 2021 v Ostravě.
Situace v obávané ostravské čtvrti se zhoršuje. Radnice chce v boji přitvrdit

To nejste sám. Možná je tato situace extrém, ale určitě ne ojedinělý případ. Má město taktiku, jak s podobnými místy bojovat?
U soukromých objektů je situace velmi problémová, v okamžiku kdy se zjistí nebo je z indicií zřejmé, že tam k obdobným problémům dochází, je možné informovat hygienu, případně jiné orgány, a provést tam kontrolu – jakože jedna už tam proběhla. Samozřejmě si mohou stěžovat i nájemníci, ale nepředpokládám, že zrovna tady tomu tak bylo.

To vskutku ne, když podle radnice obyvatelům takový život vyhovoval…
Takových lidí je bohužel hodně. V rámci projektu sociálního bydlení se ve spolupráci s městskými obvody snažíme těmto lidem nabídnout lepší podmínky a „naučit je bydlet“. Za poslední léta se nám podařilo dostat do slušného bydlení řádově stovky lidí, ale musí to být samozřejmě s intenzivním doprovodem, kdy je potřeba vyčlenit několik lidí, aby se jim věnovali a snažili se na ně v dobrém dohlížet, jestli mají zaplacený nájem, energie a další služby. Program je nastaven tak, že po časově omezeném zkušebním režimu má člověk šanci byt získat do běžného nájemního vztahu.

Ubytovna v Mariánských horách na ulici Jablonského 196, září 2021 v Ostravě.
Dům hrůzy v Ostravě koupí obvod a udělá pořádek, nebude to ale pravidlo

Kolik je vůbec na území Ostravy ubytoven?
Tuším že 34, z toho zhruba deset z nich je problémových a žije tam asi 1500 lidí, z toho přes čtyři sta dětí! Snažíme se je dostat do standardního bydlení, nicméně problém je ten, že oni sami nemají zájem. Jim takový systém vyhovuje, navíc v okamžiku, kdy existuje poměrně štědrý systém dávek na bydlení, mnohdy lidé bez příjmu na ubytovně bydlí de facto zadarmo. Z vlastních peněz nedávají do bydlení nic a stát jim vše platí formou doplatků.

Řešení někde viděli v bezdoplatkových zónách, které vznikaly i v Ostravě, leč Ústavní soud je zrušil…
Systém podpory bydlení by měl být směřován úplně jinak. Příspěvek na bydlení je standardní dávka, na kterou má nárok i běžný důchodce. Kdežto systém doplatků na bydlení by měl být pečlivěji zvažován – viz třeba právě soudně zrušené bezdoplatkové zóny. Nejsem pro to, aby bezdoplatkovou zónou bylo celé město nebo obvod, problém se pak jen přesune za jeho hranice.

Bývalá ubytovna na ulici Jablonského v Mariánských Horách po opuštění obyvatel, 25. října 2021 v Ostravě.
Kauza domu hrůzy v Ostravě: chodila tam i sociálka, leč bez výsledků

Takže?
Dokážu si představit, že bezdoplatková zóna bude omezena ulicemi, konkrétní lokalitou, čímž se ztíží obchodování s chudobou. To je problém. Samozřejmě by to mohlo motivovat lidi k tomu, aby vzali osud do svých rukou a snažili se hledat jiné možnosti, kde a jak bydlet, třeba právě s podporou města. Podpora tu totiž je! Bohužel na ubytovnách jsou stovky dětí handicapované už odmalička tím, že neví, co to znamená standardně bydlet. Kamaráda si tam asi nepozvou, poznamená je to. Nejhorší je, když se dětí naučí, že standardní je bydlení na ubytovnách. A pro nás je to sisyfovská práce. Takové rodiny se je snažíme vytrhnout z toho prostředí. Nemůžeme jim to ale přikázat. Dobro se nedá vnutit, jen nabídnout.

Jak si vůbec aktuálně vede vesnička soužití?
Od svého vzniku byla prezentována jako ideální způsob, jak naučit lidi bydlet. Nikdo ale nechce vidět to, co je v pozadí. Že od doby jejího vzniku tam je permanentně několik lidí z charity, kteří je motivují, aby si našli práci a děti chodily do školy. To je ta mravenčí práce nutná k tomu, aby se situace mohla změnit. Člověk tam má na starosti tři až pět rodin, o které se dennodenně stará, má možnost zasahovat i do chodu rodiny, aby ji restartoval. Obecně v rámci sociálních bytů máme asi 15 lidí, kteří se o takové případy starají a máme asi 90 procentní úspěšnost restartu a návratu do normálního života, kdy se lidé znovu naučí bydlet.