„Že by se v době ohrožení koronavirem přestalo brát, je nesmysl!“ říkají pracovníci neziskovky Renarkon pomáhající lidem se závislostí. 

Jsou známí přezdívkami Pleška a Maro (což je velmi příhodné, neboť jde o romský výraz pro pervitin). Parkují u podniku Zuzana v Porubě a chystají „nádobíčko“ k výměně.

„Ale žádné z ruky do ruky. S odstupem položíme na zem kontejner na použité buchny, jak jim uživatelé říkají, a vedle toho čisté sety s injekčními stříkačkami, dezinfekcí a vodou,“ popisují s tím, že daná lokalita je feťáky oblíbená.

Ale snad i oni respektují zákaz volného pohybu a ukazují se – a to v celé Ostravě – méně. 

„Když začalo platit nařízení nosit roušky, první den dva chodili bez nich. Pak zjistili, že pokud je nebudou mít, neposkytneme jim naše služby,“ uvádějí terénní pracovníci Renarkonu. Těch je v kraji šest; tato nezisková organizace totiž nepůsobí pouze v Ostravě, ale i na Frýdecko-Místecku, Novojičínsku a také Vítkovsku.

„Máte roušky?“ ptá se dobře dvoumetrový chlapík se zrcadlovými slunečními brýlemi (jehož by se šátkem přes tvář považovali jindy za potenciálního lupiče) u okénka kontaktního centra Renarkonu ve Vítkovicích. Dozvídá se, že se tu mění jen sety pro uživatele a vstup dovnitř je všem mimo personálu zapovězen. 

Markéta také nepraktikuje systém z ruky do ruky. 

„Položíme každý to své na okénko a postupně já odeberu použité a klient čisté,“ líčí obsluha vítkovického kontaktního centra Renarkonu. A zdůrazňuje potřebu informovat uživatele drog o aktuální situaci – aby se z této komunity nestala kvůli koronaviru „časovaná bomba“.

I ostravští narkomani samozřejmě mají sociální sítě (ti jednodušší si prý přes ně s jednoduššími dealery domlouvají nákup „matroše“, čili drogy) a ví, co se děje. „Jsme zvyklí na chemii…“ vedou někteří silácké řeči v souvislosti s hrozící nákazou. Trh s narkotiky asi jede dále koronavir nekoronavir. Závislí to své potřebují.

„Aby ale měli co do těch svých buchen natahovat!“ loučí se Pleška a Maro.

Narážejí na zvěsti o možném nedostatku nejoblíbenějšího „matroše“ na Ostravsku. Pro lék Modafen patřící mezi suroviny pro výrobu pervitinu obyčejně jezdí jeho vařiči či poskoci do Polska… a opatření proti nákaze znamená i uzavřenou hranici. 

K TÉMATU

Život v terapeutické komunitě

Podolánky je beskydská osada, kde žijí lidé rozhodnutí přestat s užíváním drog. Kapacitu tu má Renarkon plnou: Patnáct klientů. Podle ředitele této neziskovky Martina Chovance je zákaz vstupu zvenčí. „Přerušili jsme i pracovní terapie, na které jezdívali klienti mimo zařízení. Našli jsme jim něco jiného, v současné době také prospěšného – šijí roušky,“ informuje Chovanec. Bohužel i na terapeutickou komunitu dopadají následky karantény, jsou v ní tři z osmi zaměstnanců (kvůli pobytu v rizikové oblasti). Renarkon má v karanténě z téhož důvodu i jednu z frýdecko-místeckých terénních pracovnic.