Třiačtyřicetiletá paní Ivana pracuje v supermarketu. Při doplňování zboží do regálů jí tak „švihlo" v zádech, že se nedokázala narovnat a skončila na pohotovosti. Následující dny absolvovala spoustu vyšetření, podstoupila léčbu včetně rehabilitace. Do zaměstnání se vrátila až po dvou měsících.

Graf nemocenská

Podobných případů vloni zaznamenali statistici České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) v Moravskoslezském kraji přes třicet tisíc. Přesněji páteř, klouby a další nemoci pohybové soustavy loni potrápily 34 640 lidí z regionu.

Toto číslo řadí Moravskoslezský kraj na špici v republice. Jeho obyvatelé loni kvůli těmto chorobám prostonali v průměru třiasedmdesát dnů. A zřejmě bude hůř.

„Trend ukazuje, že podíl nemocí pohybové soustavy na celkovém počtu pracovních neschopností spíše narůstá. Tato onemocnění tvoří na Moravě vyšší podíl na celkovém počtu pracovních neschopností než v Čechách a také trvala déle. O něco déle než muži stonají ženy," uvedla mluvčí ČSSZ Jana Buraňová s tím, že nejčastější příčinou pracovní neschopnosti byly nemoci páteře.

Primář ortopedie Městské nemocnice Ostrava Michal Mačák míní, že za vysokým počtem neschopenek kvůli onemocnění pohybového aparátu v Moravskoslezském kraji je zřejmě fyzicky náročná práce, kterou velká část obyvatelstva vykonává, také dlouhodobě neřešené chronické problémy, životospráva, nadváha a životní prostředí.

„Jsme také region s vysokou nezaměstnaností, mnohým pacientům může neschopenka načas pomoci vyřešit problémy se ztrátou zaměstnání. Když si například pacient stěžuje na neustálé bolesti zad nebo kloubů, lékař se jeho stavem musí zabývat," podotkl Mačák.

Rehabilitační lékařka: Zádům škodí i stres

S bolestmi zad se alespoň jednou v životě setkalo osmdesát procent lidí.

„Je to způsobem života. Na jedné straně preferujeme pohodlí, málo pohybu. Ale na druhé straně se vrháme do sportovních aktivit, na které není naše tělo připraveno," míní ředitelka Nemocnice Český Těšín a primářka rehabilitačního oddělení Barbora Zbránková.

Vysvětlila, že svaly kolem páteře působí jako ochrana kloubů mezi obratli. „Pokud tento ochranný prvek není dostatečný, meziobratlová skloubení se zvýšeně opotřebovávají. Toto je jeden zdroj bolestí. Druhý je ten, že při jakékoliv dlouhodobé statické zátěži jsou určité svalové skupiny stále napjaté a jejich spoluhráči, svaly, které je mají doplňovat, ochabují. Dlouhodobě přetížené svaly časem začnou bolet," řekla lékařka s tím, že záda mohou bolet i z prochladnutí nebo ze stresu.

„Chlad a stres jsou největší nepřátelé normálního svalového napětí. Nejhorší varianta je působení chladu a průvanu. Jsou také určité svalové skupiny, které se stáhnou a jsou napjaté při stresu například svaly šíje a pánevního dna. Nejhorší je chronický stres, který si ani neuvědomujeme. Při rehabilitaci pak nedochází k očekávanému efektu. Někdy stačí probrat s klientem jeho problémy komplexně, jindy je nutné nasadit i antidepresiva. Ne nadarmo se říká, že stav svalového napětí je odrazem duše. Poslední roky registruji nárůst počtu pacientů s tetanií způsobenou nerovnováhou minerálů v těle. Nejčastěji chybí hořčík," upřesnila Zbránková. „Není nutné cvičit hodiny, stačí krátká desetiminutová cvičení, ale denně. A spíše svaly protahovat než posilovat. Páteři pomáhá plavání. Ale ne s hlavou vysoko nad vodou. Prospějí pobyty v termálních vodách i masáže," radí lékařka.

Související články: Nová pravidla hrazení lázeňské péče se dotknou i lázní na Ostravsku

Domácnosti v Moravskoslezském kraji mají nejnižší čisté příjmy v republice