V roce 1992 projevil o toto výhodné místo nově vzniklý menší peněžní ústav. Chtěl budovu zbourat a na uvolněné parcele postavit své sídlo. Nebylo mu to dovoleno, protože jde o památkově chráněný objekt. O pár bloků severněji, blíže ke křižovatce s ulicí Českobratrskou, jsou dvě zajímavé vily. Jedna z nich byla rodinným sídlem Hanse Ulricha, významného ostravského stavitele a pozdějšího starosty Moravské Ostravy. Byl to vůbec první secesní dům v Moravské Ostravě.

Pravda ovšem je, že když císařský rada MUDr. Josef Hála požádal městský úřad o povolení postavit si nedaleko Říšského mostu rodinný dům, žádná ulice tady v podstatě nebyla, zpočátku totiž šlo jen o nedlážděnou cestu. Opodál tenkrát stál městský špitál, na jeho místě pak byl postaven obchodní dům ASO, v němž má dnes sídlo Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Dům od Židlického

Hála byl lékař a v postaveném domě měl také svou ordinaci. Dům postavil místní stavitel Bohumil Židlický. Ten byl ve stavebním oboru významná osobnost, projektoval a postavil v roce 1904 kostel v Radvanicích, podílel se na stavbě zvlášť velkého chrámu Korunování Panny Marie v Mariánských Horách, kde ale měl jisté finanční potíže. V roce 1896 postavil také známou kapličku u jámy Louis (dnešní Jeremenko), která byla zbourána v šedesátých letech minulého století.

Sídlo lékařů

Červený dům na Sokolské vznikal v době, kdy už vlastně městská rada Moravské Ostravy zakazovala stavět podél hlavních komunikací, například na Nádražní ulici, jednopodlažní nebo přízemní rodinné domy a vily, povoleno bylo stavět domy vyšší a větší podle stále silněji se prosazující urbanistické koncepce. Dům byl koncipován tak, že majitel-lékař bydlel v prvním poschodí, zatímco v přízemí byla ordinacea čekárna. V domě se vytrvale střídaly generace lékařů, dokonce ještě v šedesátých letech minulého století, tedy za socialismu, zde měl ordinaci praktický lékař. Znamená to, že zde hledali pomoc nemocní celých sedmdesát let. Vnitřní prostory byly během let několikrát přestavovány, ale vnější podoba zůstala netknuta. Na svém místě zůstala dokonce ve výklenku po prvním majiteli Josefu Hálovi amfora.

Restaurace s amforou

Dnes je ze zahradní strany vstup do známé restaurace, která si vypůjčila název podle tarého lékařského znaku – Amfora. Je to příjemné místo,v létě se dá sedět v pěkném prostředí venku. Průjezdem z ulice se lze dostat do dvora anebo na patro, kde mají sídla dvě advokátní kanceláře a podnik s elektronikou. Dům by potřeboval opravy. Restaurace Amfora má sice nad vchodem poutač upozorňující na značku italské kávy z roku 1882, ale vedoucí neměla o krásné, zajímavé, ale hlavně ostravské historii domu, který byl navíc od svého počátku vždycky v českých rukou, nejmenší tušení. (Zpracováno podle podkladů z Archivu města Ostravy a historika Jaromíra Dlouhého)