close zoom_in Při dovozu nízce zdaněného LTO a jeho následném přejmenování na naftu získali dovozci na každém litru přibližně dvanáct korun. Druhou významnou událostí, která silně ovlivnila ekonomiku našeho regionu, bylo rozhodnutí o stavbě dálnice D 47 a to, že její trasa povede přes Ostravu.  close Ilustrační foto. zoom_in

Nafta a daňové úniky

Podvody s LTO sice začaly již na konci roku 1990, ale v našem regionu se projevil jejich důsledek okrajově. Důl Fučík na Karvinsku zjistil, že nakoupil nekvalitní naftu, která ničila motory. Podobně na tom byly Vítkovické stavby, ČSAD Opava a řada zemědělských podniků, například ve Štěpánově nebo Oticích. Obviňován byl podnik Benzina, ten se ale bránil, že uvedené podniky nakupovaly nekvalitní naftu od soukromníků. To byli překupníci s LTO, kteří aby ještě více vydělali pančovali naftu různými příměsemi, takže obsahovala velké množství parafinu.

Zločinný masakr zpěvných ptáků V roce 1993 vyšetřovala Policie ČR v Bruntále nezákonné postřílení téměř tří stovek zpěvných ptáků. Stalo se tak v tehdejší režijní honitbě obce Dívčí Hrad. Lovcům padli za oběť především skřivánci, konopky a lindušky. Tento masakr způsobili na našem území takzvaní italští turisté, kterým zdatně pomáhali někteří občané z okolí Dívčího Hradu. Akci organizoval Silvano Chioto z Asigliana, který ve své vlasti podnikal jako hoteliér, a právě jeho restaurace byly pověstné konzumací malých zpěvných ptáků. Navzdory tomu, že v samotné Itálii je jejich lov pro kulinářské účely nezákonný a vůbec považován za barbarství. Tento trestný čin nebylo možné vyšetřit a viníci zůstali nepotrestáni.

Při vyšetřování se zjistilo, že se k nám LTO dováží přes Slovensko z Maďarska. Kauzu nebylo možné lehce rozplést, protože v daném případě došlo k propojení zločinu a státní správy, stopy spoluúčasti vedly až do vlády a zejména na ministerstvo vnitra. Odhaduje se, že bylo na naše území dovezeno sto dvacet tisíc cisteren, na každé cisterně byl daňový unik půl milionu korun. Jenže LTO se přivážel také po silnici, případně produktovodem. To byl tajný ropovod Varšavské smlouvy, který začínal v sovětských kasárnách v maďarském Györu a ústil na Slovensku a na našem území. Bylo to tedy pašeráctví na skutečně vysoké úrovni. V souvislosti s odkrýváním celé kauzy bylo zavražděno několik osob, zejména takzvaných bílých koní a nepohodlných svědků. Vyšetřování celé kauzy trvá do dnešních dnů, někteří z protagonistů byli odsouzeni, jiní obklopeni nejlepšími advokáty unikli. Nejznámější z odsouzených pocházející z Moravy je někdejší šéf extraligového hokejového oddílu ve Vsetíně a spolumajitel Chemapolu Roman Zubík, který byl v roce 2008 odsouzen Krajským soudem v Ostravě na devět let odnětí svobody. Za finanční podvody, daňové úniky v souvislosti s LTO a za nezákonný způsob financování hokejového oddílu HC Vsetín.

Dálnice D47 bude

V květnu 1993 přijel do Ostravy ministr dopravy Jan Stráský, aby mohl osobně na magistrátu prohlásit: „Vláda rozhodla, že se dálnice do Ostravy stavět bude." Což v Ostravě vyvolalo obrovskou bouři nadšení, protože hlavní politické strany na radnici měly ve svých volebních programech právě vybudování této dálnice.

Počítalo se také s tím, že na výstavbě magistrály budou participovat i místní stavební firmy. Ministr Stráský si prohlédl hrušovské mosty a uznal, že jde o nejvytíženější silniční komunikaci v ČR a dálnice je vskutku nutná. Ve skutečnosti ale nebylo vše tak jednoznačné vláda totiž rozhodovala v roce 1993 pouze o změně hlavní dálniční trasy, která byla původně navržena v roce 1938 a měla vést z Prahy na Zakarpatskou Rus. Po válce bylo jejím cílem Slovensko, ale po rozpadu státu nabyla významu trasa do Ostravy, Bohumína a k polským hranicím. Stráský uvedl, že za Vyškovem se dálnice D1 rozdělí a její levá větev (D47) povede přes Prostějov, Olomouc, Lipník nad Bečvou, Hranice a Nový Jičín do Ostravy. Bude koncipována tak, aby se na ni mohla napojit trasa z Mošnova. To vyvolalo velký odpor ochránců přírody, protože by se tak v podstatě zničilo celé území Chráněné krajinné oblasti Poodří.

Tato skutečnost byla posléze vzata vládou v úvahu a trasa dálnice se posunula severněji ke Klimkovicím. Termíny dokončení některých etap D47 se posunuly až na rok 2009, poslední úsek z Bohumína na hranice s Polskem byl dokončen až v listopadu roku 2012.