Přes hlavní cestu do obce je pak u zdejšího hřbitova výhled jak na celou Ostravu, tak prakticky i Moravskou bránu. „Dívat se odtud na novoroční ohňostroje je opravdu krásné,“ vzpomínají na nedávnou zkušenost místní. Kromě nich však o nejvyšším terénním bodě ve městě lidé moc neví.

„My jsme na tuto skutečnost velmi pyšní, všude se tím chválíme a zdůrazňujeme na to na mapách! Neustále se i přeme se sousední Plesnou, která má nejvyšší bod na kopci směrem na Dobroslavice. Jsme na společné vrstevnici asi 330 metrů nad mořem,“ říká starosta obvodu Tomáš Výtisk.

Krásné Pole, jak podotýká, tedy drží prvenství i před haldou Ema s její výškou okolo 315 metrů. „Ta je na dně plochého údolíčka, stále vyhořívá a tím se zmenšuje. U nás na kopci je horizont jiný, máme všechno pod sebou. A to nejsme na žádné výraznější vyvýšenině,“ upozorňuje starosta.

Obyvatelé „Krpola“ popisují další zajímavost: „Když je inverze a u nás svítí sluníčko, celá Ostrava pod námi se topí v mlze a smogu. Připadáme si jako na břehu jezera.“ I devadesátimetrová věž Nové radnice – dominanta města – se jim za hezkého počasí jeví jakoby utopená kdesi v dáli.

Krásnopolský patnáctimetrový vodojem sice není zdaleka nejvyšší ostravskou stavbou, avšak stojí v okolí nejvyššího terénního bodu. „Tím je velmi oblý, pozvolný vrcholek. Nejde o atrakci, není tam co ukazovat. Ale nevylučuji, že tam naše prvenství nějak vyznačíme,“ dokončuje starosta.

Plesná může konkurovat

Konec pole na kopci v Dobroslavické ulici před lesem vymezujícím začátek katastru Dobroslavic (už na Opavsku) je nejvyšším bodem Plesné. A může Krásnému Poli konkurovat – pokud ho tedy někdo někdy pořádně zaměří! „Nikdy se tak oficiálně nestalo, vycházíme jen z mapových podkladů,“ vysvětluje zdejší starosta Pavel Hrbáč. Ten pátrá kvůli přesné výšce u kronikářky, knihovnice, pamětníků, leč bez konkrétního výsledku. Zato zjišťuje, že plesenský kostel sv. Jakuba mohl prý stát ještě výše, kdyby se tehdy stavitelům chtělo tahat s materiálem až nahoru do kopce…