Privatizační dražby významnějších podniků začaly na severu Moravy a ve Slezsku v březnu 1991. Jako první v regionu je spustili v Havířově, kde bylo draženo k pronájmu a prodeji dvacet dva provozoven, z nichž zájemci získali sedmnáct.

Překvapující byly nízké počáteční vyvolávací ceny, které ale licitátoři dokázali „dotáhnout" až na miliony. Například u podniku služeb (OPOS) se začínalo na 1,4 milionu a skončilo na částce 3,5 milionu. Ještě dramatičtěji se přihazovalo u prodejny tabáku na Dlouhé třídě. Z původní tisícovky se cena vyšplhala na 170 tisíc. Měla zde být otevřena cestovní kancelář. Podobné to bylo u provozovny pedikúry na Národní třídě. Získala ji cukrářská rodina, která v ní zamýšlela otevřít moderní cukrárnu. Nejúpornější byl boj o restaurační objekty, kde se dražitelé horlivě „přebíjeli". Nicméně o známou restauraci u zimního stadionu nabízenou za 207 tisíc nebyl zájem.

První dražby v Ostravě se uskutečnily v tehdejším družstevním klubu Alfa. Vyvolávací cena Pozemních staveb Ostrava začínala u částky 3,6 milionu a za tuto cenu byl podnik prodán, ačkoliv jen zásoby materiálu činily 24 milionů. Podobně tomu bylo u prodejny tabáku ve Varenské ulici. Počáteční cena 131 tisíc se nezvedla. O trafiky v Hrušově a u Dolu Fučík nebyl zájem. Napínavé byly zejména dražby restaurací, kde zájemci úporně „přihazovali", někdy dokonce jen po stokorunách. Jak řekl ministr pro privatizaci Tomáš Ježek, vláda má největší zájem o privatizaci obchodů s potravinami a o malé potravinářské výrobny.

Dvě univerzity

O založení univerzit v Ostravě a Opavě rozhodla Česká národní rada (parlament) 28. září 1991. Ostrava měla v této oblasti delší tradici základem byl vznik pedagogického institutu v roce 1959 (přestěhovaného původně z Opavy), který se stal v roce 1964 samostatnou pedagogickou fakultou. Ta připravovala učitele pro l. a 2. stupeň základních škol, později i pro školy 3. stupně. Úsilí o založení univerzity se projevilo již krátce po listopadu 1989 s tím, že silně průmyslový region pociťuje velkou potřebu mít humanitně zaměřenou vysokou školu. Situace Opavy byla podstatně jiná. Ačkoliv šlo o významné město se silným kulturním zázemím, bylo jakoby poněkud odstrkováno. Opava usilovala o založení univerzity již v roce 1870. To se ale nepodařilo. Zdálo se, že se tak stane po vzniku ČSR v roce 1918, kdy bylo „ve státním zájmu posílit český živel". Ani tady představitelé města neuspěli. Další naděje vysvitla po druhé světové válce, kdy měla být Ostrava těžištěm technického školství, zatímco Opava centrem školství zaměřeného humanitně. Nová univerzita založená v září 1991 má Filozoficko- -přírodovědeckou fakultu v Opavě a Podnikatelskou fakultu v Karviné. Byla tak naplněna historická snaha města.