Výrobce ocelových vysokotlakých lahví, společnost Vítkovice Cylinders, která v Ostravě zaměstnává aktuálně zhruba 440 lidí, je roky nekuřáckou firmou. Plošný zákaz kouření tam ale neplatí. „Zaměstnancům jsou vyhrazena tři venkovní kuřácká místa, v halách a vnitřních prostorech však platí přísný zákaz kouření,“ uvedla Eva Kijonková, mluvčí Vítkovice Cylinders Jana Světlíka.

Zaměstnanci podle ní nemohou do venkovních kuřáren libovolně odbíhat, kouřit mohou jen o pauzách na svačinu nebo oběd. Přestupky proti pravidlům firma patřící do skupiny Cylinders Holding, největšího výrobce ocelových lahví a vysokotlakých nádob se sídlem v Evropě, hlídá a finančně postihuje.

Kouření samozřejmě není dovoleno ve vnitřních prostorách Fakultní nemocnice Ostrava, kde mají v souladu s vnitřním řádem nemocnice zakázáno kouřit pacienti i lékaři a další zdravotnický i jiný personál. „Ve venkovních prostorách v areálu FNO jsou nicméně vymezena místa tam, kde kouření nenaruší komfort a životní či pracovní prostředí ostatních osob,“ uvedla mluvčí FNO Petra Petlachová s tím, že dodržování vnitřních předpisů se pravidelně kontroluje.

A obdobně k otázce kouřit či nekouřit v zaměstnání přistupuje i ostravský dopravní podnik. „Jednoznačně podporujeme zdraví našich zaměstnanců, zároveň ale ctíme samozřejmě jejich svobodnou volbu,“ uvedla pro Deník mluvčí Tereza Šnoblová s tím, že podnik dbá na informovanost zaměstnanců o zdraví škodlivých vlivech. V praxi jim ale tam, kde to „nevadí“, kouření nezakazuje. Jde o vybrané venkovní prostory.

V porovnání s výše uvedenými příklady působí opatření v huti Liberty Ostrava, klíčovém zaměstnavateli v regionu, k velmi odvážným, leč poplatným době. V celém areálu huti, a to zcela bez výjimky, se nekouří už od září 2015. Cílem byla snaha o lepší zdraví zaměstnanců. „Přechod na nekuřácký režim byl velmi pozvolný, pracovníci se o záměru dozvěděli rok předem. Nabídli jsme jim tříměsíční odvykací léčbu pod dohledem lékaře-specialisty,“ popsala šest let staré rozhodnutí mluvčí huti Barbora Černá-Dvořáková.

Možnosti absolvovat odvykací léčbu tehdy využila přibližně stovka pracovníků, které mnohdy podporoval celý kolektiv, mnohdy se hlásily i manželské páry z řad zaměstnanců. Komplexní odvykací léčbu měli všichni zájemci v průběhu roku možnost podstoupit přímo na poliklinice u huti. Zaměstnanci na léčbu za 8200 korun přispívali částkou 2500 korun, zbytek uhradila huť ve spolupráci s ČPZP. Komu však následné vyšetření prokázalo nekuřáctví, dostal uhrazenou část zpět jako odměnu.

Kouření. Ilustrační snímek.Kouření na pracovišti.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Něco nevídaného, překvapilo lékařku

„Máme informace o tom, že další desítky našich pracovníků s kouřením skoncovaly i bez účasti na kúře, protože zavedení nekuřáckého režimu pro ně bylo dostatečnou motivací,“ dodala Barbora Černá-Dvořáková, podle níž firma považuje za úspěch i to, že na osm hodin denně se stávají nekuřáky i ti, kteří s kouřením zcela neskoncovali, a snižuje se u nich počet vykouřených cigaret za den.

„Podobné programy má řada jiných zaměstnavatelů, nikdy jsem se s nimi ale nesetkala v tak velké české firmě. Navíc s převahou manuálních pracovníků, kteří bývají kuřáky častěji. Celý průběh i výsledky tehdejšího programu považuju za velký úspěch,“ potěšilo lékařku Evu Králíkovou, specialistku na prevenci a léčbu závislosti na tabáku, s níž huť spolupracovala při výběru optimální odvykací léčby. Za svůj nekuřácký program byla huť oceněna také pamětní medailí od Masarykova onkologického ústavu v Brně.