Koordinátorem je Radim Němec z psychiatrického oddělení.

„Intervenční péče, takzvaná péče ven, je určena rodinným příslušníkům pacientů, peer péče je jen pro zdravotnické pracovníky naší nemocnice, kteří prošli akutní stresovou reakcí v průběhu práce nebo mají dlouhodobý pracovní, případně soukromý problém," vysvětluje.

ANONYMNÍ SLUŽBA

Dnes je takzvaných peerů v nemocnici sedm. Zaměstnanci si s nimi domlouvají schůzky individuálně a mohou si sami vybrat i peera, kterému důvěřují a s nímž chtějí hovořit.

„Jde o anonymní kolegiální službu, nic se písemně nezaznamenává. Pouze do celorepublikového systému se udává počet sezení za určité období. Pro lepší pochopení by se dala peer péče přirovnat ke zpovědnímu tajemství," pokračuje Radim Němec a dodává, že i zdravotníci jsou jen lidé a jejich psychika je často vystavována velkému tlaku nejen z řad pacientů, ale i nadřízených a spolupracovníků, mohou trpět i syndromem vyhoření. Peer nevyřeší vše, ale může pomocti najít cestu z těchto problémů.

NEJČASTĚJI U URGENTNÍHO PŘÍJMU

Interventů má nemocnice v současnosti třináct, dalších sedmnáct právě prochází potřebným školením.

„Interventi mohou být přítomni například i u toho, kdy lékař musí rodině oznámit špatnou diagnózu nebo fakt, že jejich blízký umírá. Lidé, kterých se tato tragédie bytostně dotýká, reagují různě a je dobré, když s nimi někdo je. Často stačí, když s nimi jejich emoční vypětí jen někdo sdílí, prožívá a poskytuje jim základní věci jako je pití, teplá deka či energetická strava. Důležité je, aby na ně někdo měl čas, aby jim vysvětlil, třeba i opakovaně, co se vlastně děje," vysvětluje koordinátor týmu s tím, že v posledních dvou letech zasahují zhruba dvacetkrát za rok, nejčastěji u urgentního příjmu a akutních oborů.