O svých zkušenostech vyprávěl nevidomý Karel Kurland z ostravského TyfloCentra. S sebou přinesl i několik pomůcek, které těmto lidem pomáhají.

Čtečka barev a jiné pomůcky

Jednou z nich je čtečka barev. Po přiložení k oblečení ohlásí danou barvu. A proč to nevidomí potřebují vědět? Například kvůli tomu, aby do pračky nedali současně bílé a barevné prádlo. Ale nejen proto. „Je to hlavně pro ženy. Chtějí, aby jim všechno ladilo,“ usmál se Karel Kurland.

Dalším pomocníkem jsou speciální hodinky. Některé umí oznámit čas, ale ne vždy se to hodí. Karel Kurland nosí hodinky s otevíracím sklíčkem. Jak zdůrazňuje, je důležité, aby měl člověk dobrý hmat, což u lidí se zrakovým postižením bývá poměrně často.

Nevidomí řídili pod dozorem instruktorů z autoškoly.
VIDEO: Slepý řidič se u Ostravy řítil téměř stovkou. A nebyl sám

„Já si ty hodinky otevřu, jsou tu tečky a dále malá a velká ručička. Ty jsou více upevněné než u běžných hodinek. A hmatem poznám, kolik je hodin. Stačí se jemně dotknout,“ vysvětlil Karel Kurland.

Dalším pomocníkem je měřič výšky tekutin ve sklenici. Když se blíží okraji, začne pípat. „Já ale spíše používám prst,“ svěřil se Karel Kurland.

Placení hotovostí

Pozorní musejí být nevidomí i při placení v obchodech. Kdysi k rozeznávání sloužily plastové šablonky. Po „provlečení“ bankovky se její hodnota posuzovala podle toho, kam dosáhl druhý konec. „Někdo ji ještě stále používá,“ uvedl Karel Kurland.

Odhozené kolo v ostravské Sokolské třídě. Leden 2022.
Lidé v Ostravě "pohazují" sdílená kole po ulicích, ty ohrožují nejen nevidomé

I do světa nevidomých však výrazně zasáhly mobilní telefony a nejrůznější aplikace a programy. Mimo jiné na určení bankovek. Stačí na ně namířit telefon a hlas oznámí jejich hodnotu. „A pozná nejen české bankovky. Na mince to ale nefunguje, ty se rozpoznávají hmatem,“ doplnil Karel Kurland.

Lepší sluch

Lidé se zrakovým postižením časem získávají lepší sluch. „To není o tom, že se s lepším sluchem narodíme, my si ho během života vycvičíme,“ řekl Karel Kurland a dodal: „Když půjdu v klidnějším prostředí, slyším, jak daleko je ode mě budova. Můžu jít kolem budovy a nemusím ťukat hůlkou o budovu nebo o zem. Dokonce slyším, že je přede mnou schodek nahoru nebo sloup,“ vysvětlil Karel Kurland s tím, že kroky vyvolávají zvuk, který se odráží od okolí a různých předmětů. „A já to slyším. Ne každý ale má takto vycvičený sluch. Obecně však platí, že zrakově postižený člověk má sluch vycvičený lépe než zdravý člověk,“ uzavřel Karel Kurland.