Kliknutím zvětšíteZvuková knihovna má bezmála čtvrt tisícovky registrovaných členů. Jde ale často o lidi starší nebo nemocné, takže aktivně jich navštěvuje knihovnu něco kolem dvou set. Věkový průměr návštěvníků zvukové knihovny se pohybuje mezi 60 až 80 lety.
„To souvisí určitě i s tím, že pokrok jde rychle kupředu i ve vybavení pro nevidomé a mladí místo poslouchání knížek třeba tráví čas na internetu. Speciální moderní počítače jim to umožňují,“ vysvětluje Miroslava Mikušková. I knihovna se podle ní snaží, aby měli návštěvníci k dispozici co nejnovější techniku, například lupy s hlasovým výstupem. Dodává, že zvuková knihovna se snaží nevidomé do života zapojovat i dalšími způsoby. Kromě zásilkové a donáškové služby zvukových knih pořádá koncerty, besedy, hmatové výstavy, velmi navštěvované jsou Dny nevidomých na Moravě.
CO SI LIDÉ NEJVÍCE PŮJČUJÍ?
To bývá různé a částečně je to ovlivněno už uvedeným věkovým průměrem čtenářů. „Ještě před několika lety byly hlavně mezi ženami oblíbené třeba vesnické či takzvaně ženské romány, byly to knihy Karolíny Světlé, Vlasty Javořické či Karla Klostermanna. V poslední době se to ale mění. Dnešní sedmdesátnice už jdou s dobou a mění se i jejich zájmy. Takže sáhnou klidně i po moderní literatuře. A nedělá jim problém půjčit si třeba i knihy s lehce erotickým námětem. Velký zájem byl a je například o 50 odstínů šedi a druhý díl 50 odstínů temnoty. Muži častěji vybírají literaturu faktu a knihy se špionážní tématikou. Tam je jasnou jedničkou Frederick Forsyth, hodně půjčované jsou i nahrávky knih, které napsal David Morrell,“ upřesňuje Miroslava Mikušková.
Zájem je podle ní samozřejmě i o knihy s válečnou tématikou. Tahákem jsou detektivky, ty poslouchají jak ženy, tak muži. Fenoménem poslední doby jsou historické detektivky Vlastimila Vondrušky a severské detektivky.
Jaroslav Hrubý, který v současnosti ve zvukové knihovně nahradil nemocnou kolegyni, přidává další zajímavý postřeh. „Lidé si rádi půjčí i klasické pohádky a také zvukové nahrávky oblíbených filmů. Ti, kterým zrak přestal sloužit třeba až ve vyšším věku, si tak vybavují přesně některé oblíbené pasáže z filmů či nezapomenutelné hlášky,“ dodává Jaroslav Hrubý.
HLAS VYPRAVĚČE MŮŽE LÁKAT NEBO I ODRADIT
Z reakcí čtenářů je podle zkušeností knihovníků jasně poznat, jak výraznou roli hraje hlas vypravěče, který knihu namluvil. Někomu totiž nesedí právě hlas či intonace, a přestože je kniha zajímavá, vypne ji po pár minutách.
„Naši čtenáři ze zvukové knihovny mají rádi knihy, které například namluvil Richard Honzovič či Heda Čechová nebo její syn Vladimír. Ti jsou žádáni nejvíce,“ přidává zajímavou zkušenost knihovník Hrubý. A s úsměvem dodává, že o tom, jak výraznou roli hlas vypravěče hraje, svědčí příklady čtenářů, kteří si chtějí půjčit nahrávky Švejka. „Čtenář přijde a řekne, že by si chtěl půjčit Švejka, ale toho, co namluvil pan Werich,“ přidává zajímavý postřeh Jaroslav Hrubý.
I když ve zvukové knihovně je zatím krátký čas, vypozoroval, že pro některé lidi, kteří si zvukové nahrávky chodí půjčovat, je návštěva knihovny zároveň jednou z mála příležitostí, kde si mohou popovídat. „Když to jde, tak si rád s návštěvníkem tak trochu poklábosím o všem možném. Snažím se případně i poradit ve výběru zvukových knih, někdy společně probereme dílo, které jej zaujalo. I v životě platí, že je důležité umět naslouchat. A ve zvukové knihovně to platí dvojnásob,“ dodává knihovník. Nejdůležitější pro nás je, aby se u nás čtenář cítil dobře a uvolněně.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
