Na hlavním náměstí Moravské Ostravy, dnes Masarykově, stály tři historické plastiky: morový sloup z roku 1702, socha svatého Floriána vybudovaná v roce 1763, a kašna s nymfou dokončená roku 1900.

V šedesátých letech minulého století mělo náměstí dostat novou podobu a staré symboly města byly odstraněny, protože údajně bránily dopravě. Zbouráno mělo být z velké části celé historické centrum města. Morový sloup a svatý Florián stojí dnes opět na svém místě.

Kašna dopadla hůře, její podstavec se při demolici rozlomil a byl odvezen do šrotu, poškozená nymfa se na několik let ztratila. Ale pak byla nalezena a dnes je umístěna v Ostravském muzeu.

Kdo kašnu vyrobil?

K tomu zbývá dodat, že jedním z iniciátorů vrácení sochy svatého Floriána na náměstí byl stavební technik Jiří Geisler, absolvent Vysoké školy báňské Technické univerzity. Podobné úsilí vyvíjí v současné době u prakticky zničené kašny.

Právě on se dopátral toho, že ostravská kašna nebyla navržena a odlita slévárnou ve Frýdlantu nad Ostravicí, ale ve strojírnách a železárnách v Blansku. Jejich výrobky vykazovaly vysoké umělecké parametry.

Plastiky z těchto dílen zdobí například lázeňské kolonády v Karlových Varech nebo v Mariánských Lázních, lze je nalézt v řadě rakouských měst, socha svatého Floriána ve Frýdku je rovněž z Blanska, podobně jako kašna na náměstí v Příboře. Sortiment blanenských slévárenských výrobků byl rozsáhlý, ostravskou kašnu vyrobilo oddělení nazvané Studniční předměty, sochy, ozdobné výtokové studně.

V katalogu, který se zachoval, je ostravská kašna vedena jako Ozdobná výtoková studně děvče se svítilnou. Byla vysoká 3,35 metru a vážila tisíc sto kilogramů. Moravská Ostrava zaplatila za dodávku tohoto díla 1248 rakouských korun.

Hledání v archivu

Od doby zhotovení kašny uplynulo 114 let a je proto pochopitelné, že v archivu firmy nebyla nalezena úplná dokumentace, podle které by bylo možné zhotovit přesnou repliku. Také modely, podle kterých by se daly vyrobit odlitky, již také nejsou k dispozici. Lepší je situace u nymfy, k jejímu odlití by bylo možné zapůjčit model z muzea v Blansku.

Jiří Geisler problematiku odlití kašny konzultoval s odborníky z modelárny a slévárny v Blansku, a ti dospěli k názoru, že odlití kašny je reálné. A ještě jedna zajímavost: poslední originál takzvané Ozdobné výtokové studně, mírně odlišný od ostravské kašny, stojí v plné kráse v Uherském Hradišti na náměstí zvaném Zelný trh.

Kašna se podle dokumentace vyhledané v archivu Jiřím Geislerem skutečně skládá z jednotlivých dílů, které se pak sestavují v jeden celek, což znamená, že by nebylo nutné zhotovit větší množství modelů. Je zajímavé, že ve stejné době, kdy v Ostravě litinovou kašnu z náměstí odstranili a zničili, v Uherském Hradišti ji nechali v blanenských strojírnách pečlivě restaurovat a zase ji postavili na původní místo.

Návrat je reálný

Otázka je, kam historickou repliku kašny pokud by byla zhotovena v Ostravě postavit. Na náměstí, anebo někam jinam? Tímto problémem se zabývali například architekti ateliéru RAW, kteří s městem Ostrava spolupracují na urbanistice centra.

Ti rovněž oceňují myšlenku návratu kašny na původní místo, protože by se tak architektonicky vyvážila jihozápadní část náměstí. S ideou vrátit kašnu na své původní místo již byla seznámena řada zastupitelů města. Rozhodnout by samozřejmě musela městská rada, odborně také Útvar hlavního architekta Ostravy.

Odhadem by zhotovení a zabudování kašny na své místo včetně instalace přítoku vody přišlo asi na dva miliony korun. Dnes, kdy vrcholí ekonomická krize, je to dost velká částka. Snad by mohli pomoci i sponzoři. Doufejme, že se v budoucnu obnovená litinová kašna na Masarykovo náměstí vrátí s ještě větší slávou, než tomu bylo u instalace sochy svatého Floriána.