Přestože se radniční prostory každoročně otevíraly veřejnosti v době konání státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu, letos tak tomu nebude. „S ohledem na aktuální situaci související s onemocněním covid-19 se letos neuskuteční pravidelný den otevřených dveří, který zval návštěvníky do reprezentačních prostor objektu,“ potvrdila mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

Město připomene výročí výstavby radniční budovy vydáním publikace Nová radnice devadesátiletá, která vyšla v nákladu pět set kusů. K dostání bude v pobočkách Ostravského informačního servisu. Historii objektu připomíná také na výstavě ostravských investičních akcí, která je aktuálně k vidění ve foyer budovy radnice.

Pohled do historie

Dvoukřídlý objekt s vyhlídkovou věží, vyprojektovaný architekty Františkem Kolářem, Janem Rubým a Vladimírem Fischerem, patří k nejznámějším ostravským stavbám. Je vybudován ve funkcionalistickém stylu, strohost budovy kompenzuje umělecká výzdoba fasády s bronzovými sochami v nadživotní velikosti, umístěné nad hlavním průčelím. Nepřehlédnutelnou dominantou Ostravy je štíhlá prosklená věž, z jejíhož ochozu ve výši 72 metrů se návštěvníkům nabízí jedinečný výhled na město.

Nová radnice byla vybudována v letech 1925 až 1930. Hlavní zásluhu na tom měl tehdejší starosta města Jan Prokeš, podle něhož je pojmenováno i náměstí před budovou.

Ostravský primátor Tomáš Macura (vpravo) s občany.Zdroj: Lukáš Kaboň

„Jan Prokeš dokázal obhájit svou vizi, i když mu bylo vytýkáno umístění budovy, její vzhled, cena i financování půjčkou. Objekt byl postaven a my dnes díky tomu můžeme být hrdi na jednu z nejkrásnějších prvorepublikových staveb vůbec. Dědictví našich předků si zaslouží, abychom jej ochraňovali i pro příští generace. A současně bychom si z historie měli vzít ponaučení, že i o dnešních strategických stavbách musíme rozhodovat s přesahem, v širším kontextu a s výhledem do budoucnosti. Abychom i my zanechali dalším generacím odkaz v podobě kvalitní a nadčasové architektury,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.

Myšlenka vybudovat pro městské úřady nové, prostornější sídlo, se zrodila nedlouho před první světovou válkou. Radnice na dnešním Masarykově náměstí měla za sebou řadu dostaveb a stavebních úprav provedených v průběhu 19. století, ale přesto nedokázala nárokům rychle rostoucího města vyhovět. Pro výstavbu nového objektu byla zvažována řada různých lokalit (u Husova sadu, na Fifejdách, na Nádražní ulici aj.). Nakonec zvítězil pozemek nedaleko řeky Ostravice, v místech, kde se nalézala výletní restaurace a kdysi i střelnice moravskoostravského měšťanského střeleckého spolku – odtud i tehdejší název tohoto místa, Nová střelnice. Na tomtéž místě se ještě nedlouho předtím předpokládala výstavba nového městského divadla.

V sále se scházívá zastupitelstvo města Ostravy.Zdroj: Lukáš Kaboň

Rozhodnutí padlo v létě roku 1923. Z veřejné soutěže, která byla v témže roce vypsána, nevyšel jednoznačně žádný vítěz; jako nejlepší byly však posouzeny návrhy brněnského architekta Vladimíra Fischera a ostravské firmy Kolář & Rubý. Těm bylo v roce 1924 zadáno i vypracování definitivního společného projektu. Nová radnice byla vystavěna v letech 1925 až 1930 za částku 52 milionů korun. Záměr počítal s jejím využitím nejen pro potřeby městských, nýbrž i státních úřadů. Nový objekt byl koncipován opravdu velkoryse a stal se tak největší radnicí v tehdejší Československé republice, přičemž toto prvenství si stále drží.