Je to vleklý boj a kdo jej nesleduje od počátku a důkladně, tak možná ani neví, komu dát zapravdu. Čí informace jsou pravdivé, a čí zavádějící?

PRO A PROTI

Podíváte-li se na portál novatramvajporuba.cz, kde jsou zveřejňovány nejčastější dotazy k projektu zvanému Ekologizace veřejné dopravy Ostrava-Poruba, najdete zprvu vesměs pochvalné komentáře, případně dotazy pozitivního charakteru. A v odpovědích samozřejmě ty nejsvětlejší informace, co všechno projekt přinese dobrého.

Navštívíte-li naopak webové stránky porubskavyzva.cz, dočtete se, že každým krokem město lidi obelhává, kličkuje a že jeho zástupcům jde o vlastní zisk.

Nová tramvajová trať, v případě, že se postaví, bude mít tuto (modrou) trasu. Šedě je označená stávající tramvajová trasa.
*Pro zvětšení na mapu klikněte. Nová tramvajová trať – v případě, že se postaví – bude mít tuto (modrou) trasu. Šedě je označena stávající tramvajová trasa.

Netřeba dodávat, kdo a proč jednotlivé informační kanály udržuje. Město Ostrava a více než čtyři tisícovky odpůrců, kteří svůj názor stvrdili podpisem pod peticí, společnou řeč rozhodně nikdy nenajdou. Řekne-li jeden A, druhý odpoví B. I kdyby o tom sami nebyli přesvědčeni. Jen z principu.

ČAS DO KONCE ROKU

Čas přitom běží a nejpozději do konce letošního roku musí být jasné, jestli se Ostrava do výstavby trati za bezmála miliardu korun pustí, nebo nikoliv. Kdyby se rozhoupávala déle, uteče ji možnost pokrýt výstavbu z 85 procent evropskými dotacemi.

V červnu se konala další z veřejných debat, která kromě vulgarit, ironických narážek a vzájemného překřikování v zásadě nic pozitivního nepřinesla. A tak skončila nepřímým slibem. Či snad výhrůžkou?

„Zřejmě to opravdu skončí vyhlášením referenda! Ale nedivme se pak, pokud pro malou účast nebude usnášeníschopné,“ vyřknul tehdy primátor Tomáš Macura. Ať jeho slova vnímáte jakkoliv, k jejich naplnění už nedojde.

Takto by to mělo vypadat na frekventované zastávce Duha.

PRŮZKUM MÍSTO REFERENDA

Místo referenda, jehož by se mohl kterýkoliv Ostravan, jež by měl zájem, město zvolilo náhradní řešení – průzkum veřejného mínění, kdy prostřednictvím agentury STEM/MARK osloví zhruba 1500 lidí od 18 do 75 let, kterým položí jasnou otázku: „Jste pro, nebo proti?“ Ptát se přitom nebude jen v Porubě, ale i jiných částech města, odkud by se zde lidé mohli tramvají dostat.

„Pakliže by referendum bylo celoměstské, náklady by byly řádově sedm milionů korun, naopak naděje na úspěch v podobě dostavení se dostatečného počtu hlasujících by byla, s ohledem na zkušenosti s referendy v naší republice, mizivá,“ vysvětlil nedávno Macura, proč jde město cestou průzkumu, k jehož výsledkům chce výrazně přihlédnout. I ten ale daňové poplatníky vyjde na bezmála půl milionu korun!

VE FINÁLE ROZHODNE RADA

Tato cesta jednak není podle odpůrců dostatečně důvěryhodná, když si průzkum zadá a zaplatí samo město, navíc se obývají, že i kdyby vyznělo dotazování negativně, Ostrava stejně bude razit svou. Už v minulosti totiž slíbila, že názory zastupitelů Poruby a Pustkovce, kudy by trať krátce také vedla, pro ni budou svaté.

Ani jedni se dosud nevyslovili (porubští stále váhají, pustkovečtí od dlouhodbě negativního pohledu posledně trochu ucukli), nicméně Ostrava se tváří, jako by jejich názor byl už jen vedlejší.

A to i proto, že zastupitelé města schválili zařazení tramvajové trati mezi takzvané projekty zvláštní povahy, o kterých rozhoduje jen úzký kruh radních – tedy lidé, kteří trať chtějí postavit.

Nabízí se také otázka, jestli město k už tak milionovým nákladům na přípravu potřebuje vynakládat další statisíce korun za „dotazník“, když má možnost samo rozhodnout. A říct, že dotacemi krytá investice nadčasového významu se zkrátka uskuteční. Vzdor čtyřem tisícům lidí. Namísto toho Ostrava osloví třetinu lidí, navíc z různých městských částí. Není to komičtější, než jasný verdikt?

VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kritici měli během prázdnin možnost zasílat své připomínky k projektu na krajský úřad. Ten následně rozhodl, že stavba podléhá posouzení vlivů na životní prostředí (takzvaná EIA) a že je nutné ji posoudit v celém procesu. Ten oproti jeho zkrácené podobě, která byla dosud ve hře, potrvá půl roku. Ostravskou potřebu rozhodnout se definitivně do konce roku to ale neovlivní.

„Nejsme tímto rozhodnutím nějak zásadně překvapeni. Já fakt, že se bude dělat ‚velká EIA‘ vítám, protože si myslím, že se vyhneme jakýmkoliv komplikacím v budoucnu, včetně zpochybňování toho, zda bylo případné zjišťovací řízení objektivní,“ uvedl Macura s tím, že EIA nemusí vyjít stejně jako stavební povolení a že do konce roku je tedy třeba jen vyhodnotit názor lidu. Vysloví-li se lidé pozitivně, město trať postaví. Co nastane v opačném případě?

K TÉMATU

Otázky a odpovědi k projektu tramvajové trati v Porubě

Kudy tramvajová trať povede?
Původně se zvažovaly až čtyři varianty, nakonec různé studie ukázaly, že největší přínos bude mít trasa, která povede od Slovanu doprava po ulici 17. listopadu přes Duhu až ke Globusu. Trasa bude měřit cca 3 kilometry.

Jaká bude nová trať?
Počítá se s šesti zastávkami (viz velký snímek), většinu tříkilometrové trasy by podle investičního náměstka primátora Břetislava Rigera pokrýval travnatý koberec známý z Frýdlantských mostů. Vzniklý větší přestupní uzel u Duhy, kde by se více betonovalo, by ozvláštnily vodní prvky.

Kolik to vše bude stát?
Projekt má vyjít přibližně na miliardu korun, a pokud se pro něj Ostrava ještě letos vysloví, 85 procent nákladů mohou pokrýt dotace z Evropské unie. Zbylých 15 procent by si město doplatilo samo. Přispěl by případně ještě kraj?

Proč vůbec tramvaj?
Místní říkají, že současné autobusy jezdívají mnohdy poloprázdné. Město vyzdvihuje, že tramvaj je nejekologičtější způsob dopravy, který zde sníží počet najetých kilometrů autobusů o 1440 za den, a lokalitu přímo spojí s ostatními částmi města. Tramvaj (na rozdíl od lidmi požadovaných elektrobusů) je podle města možné upřednostnit na semaforech. Údajnou čistou mobilitu odpůrci městu obíjejí o hlavu krátkodobě výrazně zhoršenými podmínkami při výstavbě, následným zhuštěním dopravy a vybudováním světelných křižovatek, kde rozjíždějící auta vyprodukují více zplodin než doposud.

Budou se kácet stromy?
Jedna z hlavních obav petičního výboru – spojena s tou, že trať se do úzkého prostranství zkrátka nevejde – je nevyhnutelná. K zemi při výstavbě půjde 394 stromů, mnohdy vzrostlých, které má nahradit 474 nových.