Věra Špinarová, Karel Kryl, Leoš Janáček. Tři sochy, které mají více či méně příznivců, prolomily ledy a v Ostravě se začíná do hloubky debatovat o tom, jak a jaká umělecká díla by měla vznikat ve veřejném prostranství.

Základní teze je zjevná: tvorba děl do veřejného prostranství bez řádného výběrového řízení musí skončit! „Takové umění bude bez výjimky podléhat veřejné soutěži, stejně jako nyní u památníku v parku Čs. letců. To je jisté,“ říká Zuzana Bajgarová, vedoucí Útvaru hlavního architekta a stavebního řádu a investiční náměstkyně ostravského primátora.

Podle ní téma veřejného prostoru, architektury a umění na magistrátu dosud vlastně vůbec nebylo téma. To se změní a vznikne instituce, která se tím bude důkladně zabývat. Jedním z výsledků bude společný manuál pro celé město.

HLAVNĚ S ROZVAHOU

Do té doby se ale lidé budou dohadovat, komu se socha Věry Špinarové – a další, jež se staly impulsem debat – líbí, a komu ne. A rodina předloni zesnulé zpěvačky bude požadovat její odstranění. Unáhlenému řešení se ale současné vedení Moravské Ostravy a Přívozu vyhýbá.

Socha Věry Špinarové v Husově sadu v Ostravě.
Socha Věry Špinarové týden po odhalení stále vyvolává emoce, dokonce i hádky
Adam Pavlík, syn Věry Špinarové, na snímku s mámou před jejím turné v roce 2013.
Sochu musí předělat, nebo zbourat, říká syn Věry Špinarové
Ostravská socha Věry Špinarové se stala terčem vtipů na internetu.
Ostravská socha Věry Špinarové se stala terčem vtipů na internetu

„Nejsem příznivcem odstraňování ani bourání soch. Musí proběhnout řádná diskuse. Oslovil jsem spoustu odborníků, jejichž názory dáme dohromady a na základě toho rada obvodu rozhodne, jak se sochami naložíme,“ říká tamní radní pro architekturu a veřejný prostor Lukáš Jansa, jehož – podle očekávání – zklamalo jednání minulého vedení.

„Zadat vše jednomu autorovi tak, aby se to stihlo do voleb, považuji za zaplevelení veřejného prostoru Ostravy a hnusný politický marketing,“ říká radní.

Nejen politici, ale také zástupci umělecké sféry, kteří na toto téma v pondělí večer v Ostravě debatovali, před unáhlenými kroky varují. „Musíme brát v potaz, že spoustě lidem se také líbí,“ říkají. A přicházejí s možným návrhem. Podle nich sochy a umělecká díla v ulicích nemusí být navěky, po čase se mohou přesunout třeba do muzeí či galerií. A také případné diskutabilní výtvory jsou podle nich jakýmsi obrazem rozpolcené doby, v níž vznikly.

Jiráskovo náměstí v centru Ostravy zdobí od konce prosince socha Leoše Janáčka, který je zachycen v životní velikosti a kolemjdoucí si k němu mohou přisednout a třeba se s ním i vyfotografovat.
Socha Leoše Janáčka v centru Ostravy: Kdo nic nedělá, nic nezkazí

AUTOROVI PODĚKUJTE!

„Nechť jsou některá díla testem, modelem, který buďto zafunguje, nebo ne. Každé dílo má právo i na důstojný zánik, netřeba vše zachovávat navěky,“ míní Tomáš Knoflíček, organizátor festivalu umění ve veřejném prostoru Kukačka a odborný asistent na Fakultě umění Ostravské univerzity.

A další na současné situaci spatřují především pozitiva. „Svým způsobem je přeci skvělé, že taková situace nastala. Ostrava teď má unikátní možnost situace využít a stát se předvojem procesu, který dříve či později budou následovat další města. Pozornost věnovaná tématu je velká a jednou autorovi sochy Věry Špinarové (sochaři Davidu Moješčíkovi, pozn. red.) poděkujeme. Je to vlastně takový poslední dar Věry Špinarové tomuto městu,“ říká nezávislý kurátor a kritik umění Jiří Ptáček.

Před budovou Českého rozhlasu Ostrava byla 27. června 2018 odhalena socha písničkáře a básníka Karla Kryla. Sochu se tam jako symbol svobody slova a demokracie rozhodli umístit studenti.
S Karlem Krylem se potkáte před rozhlasem

„Naučme společnost respektovat, že umění je obor a každý mu nerozumí, ani já ne. Proto jsem daleka toho hodnotit, co je kvalitní, a co ne,“ říká náměstkyně Bajgarová. O osudu soch Davida Moješčíka (a nejen o nich) tak rozhodnou odborníci.