Loňské kvasyjsou vypálené a mnohde už pomalu začíná příprava na letošní podzim. „Zejména kolem Vánoc, v lednu a únoru jsme se téměř nezastavili,“ tvrdí Vladimír Bača z pěstitelské pálenice v Palkovicích, kde začala sezona v září a skončila zhruba před měsícem.

Rekordy nepadly

„Rekordní rok to sice nebyl, ale úroda byla slušná a práce bylo hodně,“ říká majitel známé pálenice, kam jezdí klienti dokonce až z jižní Moravy. Zatímco na Valašsku se nejvíc pálí slivovice a meruňkovice, na severní Moravě to jsou především jablka a hrušky.Pro dobrou pálenku je třeba mít dobrý kvas z kvalitního vyzrálého ovoce. „Přepálit lze v podstatě vše,coobsahujecukr, který se kvašením promění na líh. Vznikají tak nejen slivovice, meruňkovice, hruškovice, třešňovice,vínovice,aletřebai melounovice, banánovice či fíkovice. Kdybystímvšakněkdo přišel k nám, tak ho vyhodím. Nenechám si zaneřádit kotel,“ směje se Bača. Ochutnal prý sice například i dýňovici, ale není nad klasickou slivovici ze švestek,tvrdí.

Slivovička pro radost

Kolorit kolem pálení se už sice změnil,mnohdeje ale stále ještě pálení malá slavnost. Pěstitelé se na tuto vrcholnou událost dlouho těšía v den D si nezřídka berou dovolenou. „Lahvinkadomácíslivovičky udělá každému větší radost než kupovaná whisky,“ shodují se.Vpálenici se střídá jeden pěstitel za druhým. Setkání bývá příležitostí k pobesedování, kde a jak přálo ovoci počasí a jak se komu urodilo. Připomínají se i různé veselé historky související s výrobou slivovice, z nichž mnohé časemzlidověly,ajemožné,že se třeba nikdy nestaly. Společně se pojídá, koštuje a samozřejmě hodnotí kvalita moku, který nakonec vyteče do nádob.

V pálenici Procus v Nové Bělé se pálí všechno, od třešní a višnípřesjablka,hruškyažpo švestky. Dokonce i vínovice z hroznů, které se i na Ostravsku urodí na jižní straně domů. V teplých letech tu bývá úroda docela bohatá.„Z dobré suroviny a dobrého kvasu je dobrá pálenka,“ tvrdí majitel pálenice Ladislav Damek. Skvělápálenka,mnohdylepší než slivovice, se podle něj dá vypálit z jadrniček, které se rodí právě v tomto kraji. Pálenka z jablek však musí přinejmenším dva roky zrát. Jablek bylo loni požehnaně a díky hezkému podzimu mají i dobrou cukernatost. „S ovocnými kvasy přijíždějí třeba i chataři, kteří mají naši palírnu po cestě,“ říkáDamek.

Palíren přibývá, konkurence sílí

Již osm let provozuje ve Stonavě Palírnu u zelené lípy tamní starosta Ondřej Feber spolu se svým synem Vojtěchem. „Zdědil jsem bývalou hospodu a právě mi tehdy končil mandát starosty. Podobné zařízenítuchybělo,atakjsmez hospody, kde navíc byly krásné klenuté sklepy, udělali pálenici. Byl to tehdymůji synův koníček,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky. Ve starostování však pokračuje dodnes a navíc byl až do loňska senátorem. „Ale palírna funguje a má širokou klientelu. Byli jsme tehdy jedni z prvních, dnes jich už je poblíž několik,“ tvrdí. „Loni se urodilo hodně jablek, takže trubkami tekl především calvados. Třešně kvůli suchu nebyly, podobná situace byla se švestkami. Lidé si ale přivážejí na vypálení i takové zajímavosti, jako jsou maliny či jahody. Voní to sice pěkně, ale nemá to nijak zvláštní chuť,“směje se. Zákazníci si tu mohou objednat i takzvané zestaření pálenky. Ultrazvukový přístroj dokáže nahradit až rok jejího postupného zrání. Zájem o spolupráci s palírnou mají i Poláci. „Takové malé palírny totiž u našich polských sousedů vůbec neexistují. Stále je tam prakticky zachován monopol výroby alkoholu přes státní nebo polostátní firmy,“ tvrdí Feber.

Černé pálenice jsou prý v každé vesnici

Vedle oficiálních pálenic vždy existovaly a zcela určitě budou i nadále fungovat také ty neoficiální, takzvané černé. Říká se, že na Moravě se alespoň jedna skrývá v každé vesnici. Za litr pálenky totiž pěstitel v pálenici zaplatí zhruba kolem sto třiceti korun, zatímco domácí pálení je zadarmo – i když riskantnější. Nelegální pálenice těm povolenýmvšak většinou žádné starosti ani škody nedělají. „Černé palírny byly, jsou a budou. Kdo chce pálit načerno, ten by k nám stejně nikdy nešel,“ shodují se jejichmajitelé. Cena stoprocentního alkoholu z pálenic se pohybuje v rozmezí 210 až 240 korun za litr. Většinou se ale alkohol rovnou ředí na padesátiprocentní. V ČR je možné na rodinu vypálit ve zvýhodněné sazbě až šedesát litrů „padesátky“.

 

Na Karvinsku se pálí i z borůvek, malin a ostružin

O českých pěstitelích je známo, že se snaží prohnat trubkami, co se dá. Kromě tradičních druhů ovoce lidé zkoušejívypálittakéexoticképlody, třeba pomeranče nebo ananasy. Letos majitelé palíren zaznamenali i pokus zkapalnit liči a kiwi.

„Některé obchody prodávají zkažené ovoce s velkou slevou a někoho možná napadne, že by nebylo špatné proměnithovpálenku.Užjsem měl možnost ochutnat i zkapalněné pomeranče. Musím říct, že to bylo moc dobré, “ směje se páleničář Vladislav Tuček.

V posledních letech se do popředí zájmudostávají i oskeruše.Jde o obří druh jeřábu, který je prý označován jako nejstarší a nejplodnější ovocný strom a daří se mu zejména na Moravě. Ten, kdo kdysi o Valašsku řekl, že tam je příroda stoprocentně zkvasitelná, určitě neznal zvyky na Karvinsku. Tam to totiž platí taky, a když je třeba, pálí se pálenka dokonce i z malin či ostružin. „Měli jsme tu už i kvas z borůvek, malin, ostružin a jahod.

Jednou se nás dokonce přišel zeptat jeden zelinář, zda mu nevypálíme dodávku banánů. Bohužel zákon říká, že ovoce si musí objednavatel vypěstovat sám. A to by musel mít skutečně obrovské skleníky,“ říká súsměvemspolumajitel Palírny u zelené lípy ve Stonavě na Karvinsku VojtěchFeber. V sortimentu ale vynalézavost českých zahrádkářů a drobných pěstitelů rozhodně nekončí.

Vymýšlejí desítky způsobů, jak si kořalku po vypálení ještě ochutit. Musejí ji mít přece lepší než soused. Z jablkovice se tak dá třeba udělat griotka. „Stačí višně procukrovat, zalít calvadosem a nechat uležet. Je vynikající,“ tvrdí majitel pěstitelské pálenice Vladimír Bača z Palkovic. Přesnou recepturu však odmítl prozradit.

Speciální recept na úpravu vypálených jablíček má Jaromír Tříska z Českého Těšína. „Do každé lahve calvadosu dávám dvě kostky cukru a pár snítek trávy zubrovky, kterou nakupuji v Polsku. Pálenka je pak ještě jemnější a má skvělé aroma,“ prozradil svůj recept Tříska. Dodal, že většina jablek, která na zahrádce vypěstuje a nestihnou se sníst, míří do pálenice. „Už tolik jablka nezavařujeme a neuskladňujeme. Byla s tím hrozná práce a každé jaro jsme museli vyhazovat ze sklepa, co jsme nesnědli. Tak je to méně pracné a i příjemnější.“

 

Odpověděli jste správně? Správná odpověď na otázku z minulého týdne: Křesadlo – cena pro lidi, kteří dobrovolně a nezištně pomáhají ostatním – je v České republice udělována od roku 2001. Vylosovaní výherci: Růžena Chmůrová – Ostrava–Zábřeh, Miroslav Pobežal – Ostrava–Poruba a Marie Úvěrová – Kravaře ve Slezsku. Informace o převzetí výhry na tel. 596 176 579