Ten je kvůli ní možné hradit pouze bezhotovostním převodem, složenkou, šekem či směnkou. Lidé vyhlášku kritizují, nelíbí se ani většině provozovatelů sběren.
Uklidit sklep, vyvézt staré železo do sběrny a dostat za to na ruku peníze. Taková byla praxe před zavedením plošné vyhlášky ministerstva životního prostředí na začátku loňského března, která měla za cíl zkomplikovat situaci nepoctivým výkupnám i jejich nepoctivým zákazníkům. Jak se na ni s odstupem času dívají provozovatelé sběren a jejich klienti?
K tématu Poté, co začal ve sběrnách platit zákaz hotovostních plateb za výkup šrotu, začali zloději kovů hledat nový zdroj příjmů. Přibylo krádeží v obchodech, kde mizel papír. V poslední době se ale objevil nový trend. Pachatelé se pustili do plundrování lesů. Děje se tak na řadě míst celé České republiky. Některé činy mají na svědomí dobře organizované skupiny. V současné době řeší policie rozsáhlou sérii na Karvinsku. Na nebezpečný trend upozornili i pracovníci České inspekce životního prostředí (ČIŽP).
„Během roku, ve kterém platí nová vyhláška, nám šrotu výrazně ubylo. Lidem nový způsob úhrady nevyhovuje. Hlavním problémem navíc je, že šrot z příhraničních oblastí lidé převážejí do Polska, kde za něj peníze dostanou na ruku," řekla prokuristka společnosti Demonta T Pavlína Watorová.
Překupníci šrotu
Doplnila, že v poslední době se setkávají také s dalšími překupníky šrotu. „Fungují tak, že přijedou na avizované místo autem, do kterého lidé šrot odevzdají, a překupníci jim dají peníze opět na ruku. My, kteří dodržujeme platné zákony, jsme pod neustálou kontrolou příslušných úřadů a za každé sebemenší pochybení jsme pokutováni, jsme ve vztahu k těmto překupníkům ve značné nevýhodě," uvedla Pavlína Watorová.
Vykupují i od jednotlivců
Podle majitele další ostravské sběrny barevných kovů Vavkov Tomáše Vavříka je ale celý problém ještě o poznání složitější.
„Šrotu rozhodně ubylo. Podle mě je to ale také tím, že lidé po velké mediální masáži nabyli dojmu, že vykupujeme šrot už jen od firem. To ovšem není samozřejmě pravda. Potýkáme se s ekonomickými ztrátami. Obraty se snížily na čtyřicet až dvacet procent toho, na který jsme byli zvyklí. Problémem je také velký pokles ceny kovů, který souvisí s tím, co se děje v Číně," podotkl Tomáš Vavřík.
Manipulační poplatek
Svou nespokojenost s rok fungující vyhláškou vyjádřil i Martin Kubíček z Nové Bělé.
„Koupili jsme se ženou starší dům, který byl od základů až po střechu napěchovaný šrotem, plechy a starým železem. Snažili jsme se ho co nejvíce odstranit ještě před nabytím platnosti této vyhlášky, ale samozřejmě se toho sešlo hodně ještě během léta. Vzhledem k tomu, že se vám pokaždé strhne manipulační poplatek, minimálně třicet korun, nemůžete chodit zvlášť s každou drobností. Navíc si nemyslím, že by vyhláška něčemu pomohla. Ti, kteří nejsou poctiví, si svou cestu k nekalému zisku stejně vždycky najdou," uvedl Martin Kubíček.
Proč byla zavedena vyhláška
Ministr životního prostředí Richard Brabec tehdy zavedení vyhlášky pro Deník odůvodnil těmito slovy:
„Důvodem, proč jsme se rozhodli vyhlášku zavést, byl neudržitelný stav související s kriminalitou, která tuto oblast provází. Reagovali jsme tak na nátlak některých měst a obcí, které se rozhodly jednat takzvaně na vlastní pěst v podobě městských vyhlášek."
