„Našli jsme za plotem ve spacácích dva bezdomovce. Ani neměli tušení, co se kousek od nich připravuje. Museli se spakovat a vypadnout,“ popisovali chlapi z ochranky.
Ti byli rozestavení jak přímo v areálu, tak v okolí, aby udržovali zvědavce v bezpečné vzdálenosti. Posléze k nim přibyli i policisté a strážníci, kteří těsně před odpalem zastavili provoz v Místecké i Rudné ulici. Tady si stativy postavili fotografičtí nadšenci na nejlepších místech na svahu nad aglomerací dlouho dopředu. Záhy je následovali lidé se záznamovými zařízeními všeho druhu.
Podívejte se, jak probíhal odstřel komína:
Video z dronu:
Odstřel komína někdejší hrudkovny zvaného podle svého červenobílého vzhledu Strakáč si nenechala ujít spousta diváků. Byť kvůli tomu musela vstát docela časně ráno a mnohdy také ještě do Ostravy přicestovat z jiných měst.
Alexandr Babič se synem Honzou přijeli z Havířova. „Kluk je už od svých pěti nadšenec do šachet i industriálu. Museli jsme tady,“ líčil táta. Jeho třináctiletý potomek konstatoval, že Strakáče jako jedné z ostravských dominant, bude škoda.
„Kdybych měl štípačky, stal bych se Milošem Sýkorou 2…“ odtušil Honza odkazujíce na hrdinu, jenž koncem války překazil werhmachtu likvidaci mostu.
Josef Žíla měl komín na očích, kam jeho paměť sahá. „Od čtyř let bydlím nedaleko u nádraží, chodil jsem okolo něho do školy a pak jsem pracoval ve vítkovickém stavebním odboru,“ nechal se slyšet.
Strakáč každopádně obsahoval tolik jedů (olova, polychlorovaných bifenylů, arsenu či dalších karcinogenních látek), že představoval zdravotní hrozbu. Zaplacení sanace ale nikdo nenabídl.
Zastánci komína slibující demonstraci se v Rudné ulici neukázali. Zato se v posledních minutách jeho existence mezi přihlížejícími strhla menší potyčka. Pořízek v tričku oznamujícím, že je pacient léčící si kapavku, od syna odháněl kuřáka obtěžující je zápachem z cigarety. Strkal do něj pupkem i před policejní hlídkou a ke klidu ho přiměly teprve nesouhlasné reakce ostatních diváků.
Fotogalerie: Demolice komínu Strakáč v Ostravě
Když pak metrák trhaviny poslal komín s průměrem patnácti metrů dole „v patě“ a devíti metrů na vrcholu navždy do historie, vytryskly Katce Puczokové slzy. „Je to pro ni dvojnásob smutné, jelikož v té aglomeraci dělala dvaačtyřicet let jako jeřábnice její babička Júlia. Moje máma. Tvrdila, že umře, když komín půjde dolů. Bohužel se tak stalo vloni a přežil ji jen o rok,“ poznamenal táta Jiří.
Strakáčův konec byl rychlý, byť přihlížející čekali podle svých slov poněkud větší ránu. Komín se po půl sedmé ráno sesypal přesně podle předpokladů střelmistrů. A dříve, než celou aglomeraci zahalil rozptýlený prach, byla většina lidí pryč. Zůstali jen skalní dokumentaristé.
Sanace vítkovické aglomerace skončí příští rok
Sanace šedesátihektarové Aglomerace Vítkovice začala v červenci 2018 a bude-li i nadále pokračovat podle plánu, skončí v příštím roce. Po jejím ukončení zde má vzniknout zóna lehkého průmyslu.
Zatímco severní část vítkovického komplexu – dnešní turistický magnet Dolní Vítkovice – je památkově chráněna, jižněji položená aglomerace podél Místecké ulice je zdevastovaná působením těžkého průmyslu. Půda je kontaminovaná, objekty se bortí.
Sanace lokality vyjde na 130 milionů korun bez DPH a hradí ji ministerstvo financí. „Stát se při privatizací státních podniků zavázal, že uhradí likvidaci starých ekologických zátěží, které průmysl způsobil za dob socialismu a noví vlastníci za ně tedy nemohou a nemohou ani nést náklady na jejich odstranění,“ řekla již dříve mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.
Největší diskuse se vedla právě kolem záchrany komína Strakáče.
„Jeho statika je v zoufalém stavu, je kontaminovaný a v jeho okolí se vyskytly karcinogenní látky včetně vysoce nebezpečného azbestu,“ uvedla Kijonková důvody, proč Česká inspekce životního prostředí nařídila nechat celou lokalitu srovnat se zemí.