„Začali jsme dříve a obcházeli spoustu podniků tady na Stodolní,“ popisuje štíhlá brunetka chvilku před „policejní hodinou“. Tedy desátou večerní, odkdy podle vládního nařízení musí zavírat vnitřní prostory restaurací, barů, klubů, pubů. Místní si ostatně od jara z takového opatření utahují hláškou: „Potom už chodí korona!“

Déšť na objednávku?

Stodolní ulice v Ostravě v pátek 25. září 2020.Zdroj: Deník / Lukáš KaboňStředkoškoláci v oblecích s motýlky a společenských róbách Míša, Standa, Matyáš a Izabela se šklebí: „Stihli jsme tu akorát kebaby a burgery.“ Vrací se totiž z tanečních, rádi by se přidali k zábavě, ale nakonec zmizí směrem na autobus. Domů do Brušperka a okolí to nemají zrovna nejblíže, v noci si z nabídky spojů nemohou vybírat.

„To objednal Prymula…“ komentuje kdosi z ulice první kapky deště spouštějící se prakticky v momentě, kdy obsluhy podniků s trpkými úsměvy vyprovází hosty ven. Hell ukončuje show spoře oděných tanečnic (přenášenou i na obrazovce ve výloze), potemní interiér v Sherlock´s Pubu, utichá diskotéková muzika vycházející z Vrtule.

Zato před Harley´s přikrývají venkovní reproduktory a přidávají na hlasitosti. Mají stříšku, což je v současné situaci na Stodolní přímo výhra! „Šeďo, dej panáka, víno, vodku,“ cpou se dámy i pánové do dveří, kde mají provizorní výdejní okénko. Prodává se do kelímků. A personál láteří, tento podnik totiž cíli právě na pozdější klientelu.

Ohřívače pod stříškou

Stodolní ulice v Ostravě v pátek 25. září 2020.Zdroj: Deník / Lukáš KaboňBastila má pod stříškou dokonce výkonné ohřívače; i tady to chce grif protlačit se ke vstupu. Ten je přehrazený prknem coby pultem, za nímž kmitají dvě servírky maskované rouškami. O rozestupech na „předzahrádce“ nemůže být řeč - už jen proto, že právě silně lije. „U stolů uvnitř jsme byli od sebe dále, ale to nesmíme,“ popisují lidé.

Některým (a to nejen bezdomovcům sledujícím mumraj v nadějích, že něco vyžebrají) proudy vody nevadí. Tančí v nich a přebíhají od Bastily k Dublinu, kde je zahrádka i s posezením. Poněkud stranou na Poděbradově ulici sídlí Rio Bar, ten se může pochlubit – a také to na poutači dělá – vytápěnými, částečně krytými prostory venku.

„Nuda, málo lidí! Na druhé straně, myslel jsem, že stihnu půlhoďku zábavy, než to tady skončí,“ uvádí Karel mířící na Stodolní přímo z vlaku, jimž se vrací z Prahy. Pařba na ostravské zábavní zóně se prostě jen přesunuje ven, déšť nedéšť. A bez manévrů policistů či strážníků, které zde pamatují při březnové zavíračce v osm večer.