Skupinka nadšených mladých lidí se v těchto dnech snaží upozornit hlavně Ostravany, ale i návštěvníky města na největší, nejstarší, nejvyšší a další nej skvosty Ostravy. Rozmístili tak po metropoli v rámci svého projektu „Ostrava je nej" obří sedmimetrové červené poutače. Chtějí touto originální cestou vzbudit pozornost spoluobčanů a zapojit je na svém facebookovém profilu do veřejné diskuse, z níž mohou vzejít i další, možná dosud neodhalená ostravská nej a kuriozity (https://www.facebook.com/ostravajenej).

Obrovské červené banery před svinovským nádražím nezůstaly bez povšimnutí. Cílem projektu, který organizuje pětice mladých lidí z Ostravska, je právě upoutání pozornosti občanů. „Ostraváci většinou tyto unikáty míjí v každodenním spěchu bez většího zájmu, aniž by si uvědomili, že se vlastně jedná o něco výjimečného, na co může být každý z nás právem hrdý. Proto jsme se rozhodli, že na ně poukážeme takovým trošku netradičním a vlastně nepřehlédnutelným způsobem," uvedla jedna z iniciátorek projektu Kristýna Kaňoková.

Přípravy projektu byly zahájeny počátkem roku 2013, podílí se na něm pětice mladých lidí z Ostravska a vznikl ve spolupráci a za podpory několika soukromých subjektů.

„Prvotním impulsem bylo před několika měsíci setkání s přáteli z jižní Moravy, kteří při své návštěvě Ostravy byli natolik vybavení informacemi o našem městě, že nás prostě uvedli do rozpaků. Začali jsme pak ve svém okolí zjišťovat, jak jsou na tom ostatní, a výsledky naší miniankety nás utvrdily v tom, že by se s všeobecným povědomím mělo něco udělat," dodává s úsměvem Kaňoková.

Víte, že…
* se ostravská Nová radnice může pochlubit hned několika nej? Kromě toho, že je největší budovou radnice v ČR, patří i mezi několik radnic s vlastní věží. A to ne jen tak ledajakou! Vyhlídková věž se svými 85,6 metru je nejvyšší radniční věží u nás. K jejímu zdolání je třeba vyšlápnout 292 schodů, ale pokud nejste příznivci sportovních výkonů, můžete se svézt i unikátním výtahem. Páternoster z roku 1928 byl naposledy renovován v roce 2004 v prvorepublikovém duchu. A kdo by se chtěl pokochat pohledem na noční Ostravu z ptačí perspektivy, má možnost 31. srpna, kdy bude vyhlídková věž otevřená až do 23. hodiny.

* historie slavné ulice Stodolní, v níž se dnes nachází více než padesát klubů, barů a restaurací, se začala psát ještě mnohem dříve, než se zde v devadesátých letech otevřel první zábavní podnik. Její minulost byla až překvapivě bohatá. Nejstarší vyobrazení stodoly ve Stodolní ulici se datuje k roku 1834. Nejvíce jich zde bylo mezi lety 1860 až 1885, kdy jejich počet dosahoval až pětapadesáti. Proměna Stodolní ulice a jejího okolí v obytnou čtvrť trvala do prvních let dvacátého století. Nějakou dobu tak tady vedle sebe stály jak domy, tak stodoly a sýpky měšťanů, což jistě dodávalo této části Moravské Ostravy poněkud bizarní vzhled. O tom, že ve Stodolní ulici bývalo už v minulosti pěkně živo, svědčí i fakt, že byla jednou ze tří ulic v Moravské Ostravě, kde se od devadesátých let devatenáctého století koncentrovalo nejvíce zábavních podniků, což pochopitelně vadilo místním obyvatelům. Po druhé světové válce se její lesk postupně vytrácel a řada domů byla určená k asanaci. Nový dech pak nabrala Stodolní ulice v devadesátých letech minulého století a dnes je proslulá nejen v rámci celé České republiky, ale za jejími hranicemi. Ulice, která nikdy nespí, je právem označována za nejznámější ulici s největším počtem zábavních podniků na jednom místě.

* se svou celkovou vodní plochou 41 200 m² a více než 70 000 m² zelených ploch je koupaliště v Porubě největším přírodním koupalištěm nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Svou velikostí připomíná spíš malou přehradu a pojme až patnácti tisíc lidí. Tato kapacita byla během letošního horkého léta dokonce několikrát překonána. Na vytvoření tohoto unikátu měli velkou zásluhu sami porubští obyvatelé, kteří zde údajně mezi lety 1958 a 1962 nadšeně odpracovali přes dvě stě tisíc brigádnických hodin.

* právě v Ostravě byla nalezena nejštíhlejší soška venuše? Soška Petřkovické či Landecké venuše byla vytvořena před 22 000 lety z kusu krevele. Je unikátní jak použitým materiálem, tak díky svým tvarům, které zobrazují spíše štíhlou a mladou ženu. O to, aby místo jejího nálezu, vrch Landek, bylo zapsáno do seznamu kulturního dědictví UNESCO, usiloval dlouhá léta i zachránce industriálních památek Stanislav Vopasek, kterému se to však až do jeho smrti v roce 2006 nepodařilo.

Informace o těchto a dalších ostravských nej naleznete na www.ostravajenej.cz

Tereza Pintérová