Jejich domy a pozemky v Mitrovické ulici hned pod obecním úřadem jsou – pro ně nově – v záplavovém území. Bezpečnostní opatření si nechal zhotovit ostravský magistrát, za vymezením zóny pak stojí lidé z Povodí Odry. Opatření vznikla kvůli místnímu Starobělskému potoku.

Ten po vybudování kanalizace a rapidním úbytku vody prý místy nemá daleko k vyschnutí. Navíc asi dvousetmetrový úsek, kde má potok lidi ohrožovat nejvíce, je veden potrubím pod zemí. Už osmdesát let.

„Naše domy jsou navíc až o dva metry výše, než ty za silnicí pár metrů od nás. Nehledě na to, že potrubní část potoka je špatně zakreslena. Sklepem mi určitě neprochází,“ kroutí hlavou jeden z obyvatel, které zóna zasáhla, Tomáš Grygar. A hovoří o diletantství.

Jemu, stejně jako třeba sousedovi Petru Kutáčovi vadí, že nikdo z Povodí Odry se v místě nebyl podívat. Vše mělo vzniknout podle matematického modelu v počítači, což pánové opírají právě o špatné zakreslení potoka nebo o zjevně neznalý výškopis.

Historický snímek dokládá, kudy tekl - a stále teče - Starobělský potok.

Jedno ze záplavových území v ostravské městské části Stará Bělá.

„Voda se zřejmě zalekne bílé vodicí čáry na silnici a vystoupá o dva metry výše k nám. Nebo se lekne sousedního domu v boční ulici. Paradox? Ten dům v záplavové zóně není, přitom stojí hned u potoka a mnohem níž než ten můj,“ nechápe učiněné rozhodnutí Petr Kutáč.

ZNEHODNOCENÝ MAJETEK, OMEZENÍ NA POZEMKU

Pánové se proto rozhodli obrátit na ostravský magistrát, kde například dokládali, že ani při povodních v roce 1997 se voda v potoce výrazněji nezvedla. Dostali jen vyrozumění, v němž se mj. píše, že „kulminační průtok v roce 1997 nebyl vyhodnocován a není znám, ale z obdobných lokalit se dá vyvodit, že neodpovídal stoletému průtoku“.

Podle Kutáče s Grygarem však některé z domů v místě stojí už od roku 1901 a nikdy vodou ohroženy nebyly. „A najednou musíme řešit problémy jako znehodnocení majetku nebo omezení v záplavovém území, kde si nesmíme nic postavit, ani plot z pletiva!“ štve majitele domů, kteří navrhují spíše rozšířit koryto toku, pokud někomu připadá nedostatečné.

NADĚJE

To se spolu s odkupem okolních pozemků Povodí Odry také chystá udělat, záměr ale blokují obyvatelé ve spodní části obce, kde je v záplavové zóně zahrnuto mnohem více domů. Podle Kutáče s Grygarem však ne tak nesmyslně.

Naději na změnu ale pánové mají. „Jelikož 1. června 2018 vstoupila v platnost aktualizovaná vyhláška o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území, přistoupíme k vypracování nového návrhu záplavového území s využitím aktuálních hydrogeologických dat,“ vysvětluje mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková s tím, že výsledky budou známy v první polovině příštího roku. Nelogičnosti v současně vymezeném území však ponechává bez komentáře.

Ostravský magistrát se k věci staví takto: pokud správce vodního toku nepodá návrh na změnu, není žádný právní důvod se situací zabývat.