Kliknutím zvětšíte„Zcela rozumím spotřebitelům, že by chtěli mít dlouhodobě zafixovanou nízkou cenu, ale to bohužel není fér, musí to být vyrovnaný vztah jak pro výrobce elektrické energie, tak pro obchodníky i pro konečné spotřebitele. Nejde to tak, že spotřebitel bude mít nízkou cenu, za kterou se elektrická energie nedá ani vyrobit,“ říká pro Deník odborník na energie z Frýdku-Místku.
Jak vnímáte stávající situaci v energetice po krachu Bohemia Energy a případy, kterak museli lidé třeba i prodat auto, aby vůbec přečkali zimu, které se objevily předtím, než stát lidem hodil záchranné lano?
Ano, je více než pravděpodobné, že některým jednotlivcům může současný vývoj cen elektrické energie přinést energetickou chudobu. Posledních deset let cena elektřiny stagnovala a tento skokový nárůst ji nyní pouze dorovnal na úroveň, kde už dávno postupným lineárním navyšováním mohla být. Bohužel k tomu došlo takto skokově.
Kdo je podle vás viníkem stávající situace, kdy ceny letí i o stovky procent vzhůru?
Situace není o konkrétním viníkovi, ale o souhře menších a větších faktorů, které se sešly v jednom okamžiku.
A které faktory to podle vás jsou?
Razantní zvýšení cen emisních povolenek a jejich volná obchodovatelnost na trhu měly za následek, že jsou výrobci energie pracující primárně s uhlím nuceni nakupovat povolenky za ceny zvýšené o stovky procent. V souvislosti s vyšší cenou uhlí, se pro ně výroba elektrické energie stává minusovou a prodávají ji za ceny, které nepokrývají vstupní náklady. Souvisí to ale třeba i se špatnou dopravní situací na trhu, který je teď navíc rozkolísaný kvůli covidu. Je vidět, že ceny elektrické energie, které byly dlouhodobě zafixované, už nejsou udržitelné ani pro výrobce, ani pro obchodníky. Dalším faktorem je globalizace trhu s elektrickou energií, kdy si sem importujeme německé ceny. Zcela rozumím spotřebitelům, že by chtěli mít dlouhodobě zafixovanou nízkou cenu, ale to bohužel není fér, musí to být vyrovnaný vztah jak pro výrobce elektrické energie, tak pro obchodníky i pro konečné spotřebitele. Nejde to tak, že spotřebitel bude mít nízkou cenu, za kterou se elektrická energie nedá ani vyrobit. Lze to samozřejmě dočasně řešit na vládní úrovni nějakými dotačními pákami, ale to není z dlouhodobého pohledu udržitelné.
Napadají vás další skryté dopady, které na lidi čekají v důsledku aktuálního či budoucího krachu některých distributorů energií?
Cena elektrické energie, kterou mají někteří lidé zafixovanou, je relativně nízká, ale to jen zdánlivě. Pro tyto lidi přijde zvýšení na současnou hladinu při konci fixace a jejich pocit klidu a bezpečí je z tohoto pohledu jen krátkodobý. Zásadní je, že jak se budou odstavovat uhelné elektrárny, dojde k výraznému rozkolísání ceny elektřiny na trhu a ta nebude stoupat konstantně, ale strmě. Obchodníci se budou muset zajistit a do roku 2030 dojde k dalšímu globálnímu zvýšení ceny energie. Vše závisí na tom, jak zvládnou přechod od uhlí přes plyn na jádro velcí výrobci elektrické energie.
Znamená to tedy, že po stabilizaci trhu po krachu Bohemia Energy nedojde k dílčímu poklesu cen, ale jejich dalšímu dlouhodobému růstu? Na jaké úrovni se mohou zastavit?
To si netroufnu vůbec predikovat. Na trhu je jen velmi málo lidí, kteří jsou schopni dát fundovaný odhad, a i tak se to může velmi rychle změnit. Souvisí to například i s politickou situací dodávky plynu, jsou to spojené nádoby. Běloruský prezident prohlásil, že pokud na něj Evropská unie uvalí další sankce, přeruší dodávky plynu do Evropy, což může mít fatální následky nejen na růst ceny plynu, ale i na cenu výroby elektrické energie. Myslím si, že z krátkodobého pohledu může dojít k určitému poklesu ceny elektrické energie, která se však určitě nevrátí na původní výši z letošního léta. V dlouhodobějším horizontu může vyletět ze současné úrovně ještě desítky procent nahoru. Nyní nikdo nedokáže říct, jaká bude. Pro majitele rodinných domů, bytové domy i firmy je jedním ze způsobů, jak se zajistit proti vysokým cenám elektrické energie, osadit celou střechu fotovoltaickými panely, dokupovat jen zbytek elektřiny, případné přebytky prodávat svému obchodníkovi a tvořit si tak finanční rezervu na zimu.
Jak se vůbec díváte na systém fixací elektřiny? U stávajícího dodavatele s fixací si s předstihem novou smlouvu nezajistíte, kdybyste ale chtěl přejít k novému dodavateli, smlouvu začínající po vypršení fixace u nynějšího dodavatele vám klidně připraví…
Energetický trh se změnil a stále se mění. V tuto chvíli je extrémně rozkolísaný a nepředvídatelný. Je možné, že půjde o dlouhodobý stav. Nabízí se tedy otázka, zda není potřeba zamyslet se a přijít s jiným modelem. Jedním z možných řešení je decentralizace energetiky, kdy si odběrné místo bude část energie získávat samo, například pomocí fotovoltaické elektrárny. Každé takové místo by navíc mělo být vybaveno bateriovým úložištěm, které by balancovalo jeho spotřebu. Pro všechny obchodníky je pak taková domácnost i firma jednoduše predikovatelná.
Nabývá nějak při současné energetické krizi vaše společnost Ekocesta na významu?
Energetická krize na nás má jeden klíčový dopad, a to množství zákazníků poptávajících fotovoltaické elektrárny. Došlo ke ztrojnásobení zájmu. Přemýšlení zákazníků je zcela logické. Elektřinu, kterou si sami vyrobí, jim nikdo nezdraží, navíc je to i forma jakési bezpečné investice. Zájem o fotovoltaické elektrárny je tak skokový, že ho nyní instalační kapacity v celé České republice nejsou schopné odbavit.
Kolik mohou vlastníci domů s fotovoltaikou a přebytky energie při současných cenách v energetice zbohatnout? Jedna z firem patřící do vaší skupiny Ekocesta právě tuto energii vykupuje…
Vykupujeme elektrickou energii za spotové ceny, tedy aktuální ceny na burze minus marže. Spotové ceny jsou přes noc nižší a přes den vyšší a kopírují tak i výrobu energie z fotovoltaické elektrárny. Pokud má zákazník velkou elektrárnu, nespotřebovanou energii si uloží do baterií a neuložený přebytek od něj vykupujeme za spotové ceny. Přes léto si může předvýrobou udělat finanční rezervu na zimu, z níž pak může platit účty například za vytápění. Nenazval bych to asi přímo investicí, ale vítaným zdrojem příjmu pro každou rodinu, kdy pouze využijí prázdnou střechu svého domu.
Týká se to i běžných rodinných domů, či spíše velkých objektů?
Pokud máte skladový prostor nebo výrobní haly, kde může být spotřeba objektu nízká, není důvod nevyužít celou plochu střechy k výrobě energie a prodávat ji do sítě. Zároveň dnes už některé firmy dokonce vyžadují, aby subdodavatelé byli energeticky neutrální a prokazovali tak udržitelný přístup k ekologii. Už se také na trhu stává, že pokud to nejste schopni prokázat, vyberou si jiného, byť dražšího dodavatele.
Pod pojmem dům si, zjednodušeně řečeno, lidé dříve vybavili zdi a střechu. Dnes jsou s tím mnohdy už neodmyslitelně spojeny i právě fotovoltaika, rekuperace, tepelná čerpadla, klimatizace a další pokroky doby. V případě bytových a městotvorných objektů třeba pak zelená střecha. Dokážete si bez nich ve své pozici ještě objekty představit?
Bez těchto technologií si budoucí vývoj udržitelné energetiky vlastně vůbec představit nedovedu. Pozitivně ale vnímám, že stát, firmy a jednotlivci si důležitost přechodu k ekologickému a energeticky zodpovědnému chování uvědomují čím dál více a v Ekocestě jsme rádi, že jim s ním můžeme pomoci. Když zůstaneme u toho domu, lidé budou podle mě ještě více přemýšlet nad ekonomickou stránkou bydlení, budou zkrátka dělat maximum pro to, aby byly budoucí výdaje za energie co nejmenší, a naopak maximalizovat energetický výkon domu, aby dodávali co nejvíce elektřiny do sítě a vytvořili si třeba prodejem její nadvýroby dostatečný polštář pro zimní měsíce. Nepochybuji proto o tom, že technologie, které jste zmínil, jsou perspektivou do budoucna.
Jaká je vlastně přibližná návratnost investice do fotovoltaiky?
Návratnost investice se odvíjí projekt od projektu. Obecně se dá říct méně než deset let. Roli hraje například bateriový systém, instalace fotovoltaické elektrárny bez něj už podle mého názoru postrádá smysl. Myslím si, že bude běžné, že budou mít rodinné, ale i bytové domy fotovoltaiku s bateriovou akumulací. Dále zde platí, že čím je vyšší cena za elektřinu, tím rychlejší je návratnost pořízení. A pokud nainstaluji větší fotovoltaický systém, zrychlí se návratnost ještě tím, že budu odprodávat přebytky energie. Proto vždy doporučuji zákazníkům, aby si dávali maximální 10kWp instalace, které jsou brány ještě jako mikrozdroj a jejichž vlastníci nejsou považováni za výrobce energie. Zkrátka ať využijí maximální potenciál celé své střechy. Je to silný zdroj, jehož pozitivní přínos značně pocítí na vyúčtování za odběr elektrické energie. Vliv na návratnost má také chování spotřebitelů.
Jak se díváte na energetickou soběstačnost Moravskoslezského regionu, téma, na které poslední roky politici velmi upozorňují, ale v jejich očích je stále podceňované a přehlížené?
Nemyslím, že Moravskoslezský bude znevýhodněn na ceně elektrické energie, myslím ale, že by se tak mohlo stát v případě cen tepla. Množství tepelných elektráren, které se bude zavírat nebo transformovat, je poměrně významné. Někde jsem četl, že v Moravskoslezském kraji dálkové teplo odebírá asi 750 tisíc lidí, což je velká masa, a je otázka, do jaké míry se tepelné elektrárny podaří nahradit jinými zdroji, případně kolik domácností se podaří přepojit na nějaký decentrální zdroj. V případě bytových domů například na velké tepelné čerpadlo.
V čem podle vás ještě spočívají skryté nástrahy energetické krize?
Když sleduju debaty o energetické koncepci naší země týkající se odklonu od uhlí, mám neblahý dojem, že koncepce není zcela jasně daná. Stejně jako strategie pro to, jak nahradit výpadek uhelných zdrojů. Dostavbou jaderné elektrárny Dukovany pouze nahradíme bloky, které je třeba odstavit. Není tedy jasné, jak se navýší výroba elektrické energie pro elektromobilitu a jak se dopraví do správných míst, kde bude docházet k dobíjení. Zajímavým tématem může být v budoucnosti vodík. Zkrátka by měla vzniknout zcela jasná státní koncepce energetiky, která bude daná a budeme ji dodržovat, ať je jakákoli, a neměla by se tříštit deseti směry. Přechod na udržitelnou ekologickou energetiku můžeme zvládnout plynule bez větších kotrmelců. Česká republika má dostatek kvalitních odborníků, aby přijala zcela jasné ekologické a zároveň udržitelné energetické koncepce. Jen je třeba těmto odborníkům naslouchat a projevit jasnou politickou vůli prosadit jejich názory.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
