V tom se ale komunisté mýlili, lidé si dál notovali své písně, například Masarykovu oblíbenou Ach synku, synku, anebo třeba zakazovanou Bejvávalo, bejvávalo dobře… U vánočních písní se snažili národu vnutit ty sovětské.

Sovětský import

Problém byl v tom, že dva dny před Štědrým dnem (21. prosince) slavil narozeniny Stalin. Když měl diktátor v roce 1949 sedmdesát let, vypukly oslavné orgie, které měly Vánoce zcela přehlušit. Z rozhlasu hřměly budovatelské písně, ale i Stalinova zamilovaná gruzínská Sulika. Ani po Stalinově smrti se situace nezlepšila a do českých vánočních zvyků byly implantovány sovětské písně, případně české děti deklamovaly, že „Děduška Maroz, jolku na priňos." Dětské sbory zpívaly o dědovi Mrázovi, jak jede k nám „…auty, letadly, loďmi i karavanou, prochází zem sovětskou milou, krásnou a jarou přebohatou zem…" Před touto záplavou se nedalo uniknout. Písně jsou ale houževnaté květiny, na jednom místě je zničíte, na deseti dalších vyrostou.

Bílé Vánoce

Jako jedna z prvních poválečných politicky odmítaných písní se u nás objevily Bílé Vánoce (White Christmas). Složil je za války v roce 1940 americký hudebník Irving Berlin (mimochodem ruského původu). O dva roky později je nazpíval na desku slavný Bing Crosby s tím, že to bude píseň krátké životnosti. Mýlil se. Stala se nejúspěšnější písní všech dob, prodalo se přes padesát milionů desek (singl). Vedle Crosbyho ji interpretovali takoví velikáni jako Frank Sinatra, Tony Bennet či Elvis Presley. K nám se píseň dostala prostřednictvím zahraničního rozhlasu, později dokonce vyšla na deskách. Zpívali ji i zpěváci Jiří Vašíček a Rudolf Cortés.

Druhou podobnou písní, která k nám za totality pronikla z USA, byl tradicional Jingle Bells. Pochází z roku 1850 a o jeho obrovskou popularitu se opět postaral Bing Crosby (podobně jako u německé písně Tichá noc).

Půvabnou podobu jí dal českým textem Vladimír Dvořák. Zná ji každé dítě: Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?/ Kašpárek maličký nebo děda Mráz?/ V některých obchodních domech byla slyšet o Vánocích nejčastěji, například v ostravském Domě potravin. Dokonce se objevila verze „nazpívaná" pejsky a tuto „štěkací podobu" si rád pouštěl prezident republiky Antonín Novotný.

Populární byla i Happy Christmas od Johna Lennona z roku 1972, měla protiválečnou podobu a vznikla v době, kdy USA začaly masivně bombardovat Vietnam. U nás se ujmula rovněž píseň Thank God It's Christmas od skupiny Queen s legendárním zpěvákem Fredie Mercurym. Komunisté ji ale rádi neměli. I když častušky a sovětské vánoční písně z repertoárů rozhlasu a televize téměř vymizely, byla zde snaha je nahradit něčím českým. O jedněch Vánocích se začala také v Ostravě zpívat píseň: Pověz mi milá, co spojuje nás:/ nekonečná víra v Sovětský svaz./ Sovětský svaz, Sovětský svaz,/ nenajdeš na něm pražádný kaz. /Prodal jsem mercedes, koupil jsem VAZ,/ auto co vyrábí Sovětský svaz…/ Soudruhům se líbila, ale změnili názor poté, co se posluchači při jejím zpěvu nahlas smáli.

Nové a české

A objevily se i české vánoční písničky, z nich největší úspěch slavila (a slaví) u nás i na Slovensku známá odrhovačka Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé… Text složil Zdeněk Borovec a první verzi nazpívala skupina Settleři. Ale vznikly i nové vánoční písně, které mají hloubku, cit a postihují atmosféru Vánoc, takže nakonec zlidověly.

Na prvním místě je to Purpura od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Vznikla v roce 1962 a byla vydána na desce. /Tiše a ochotně purpura na plotně/ voní, stále voní,/ nikdo si nevšímá, že život mění se v dým…/ Patří k nejslavnějším písním divadla Semafor. Vznikaly i další vánoční písně, známá je koleda od Karla Černocha Už z hor zní zvon, Jaroslav Hutka nabídl píseň Ježíšek, Hana Zagorová a Petr Rezek nazpívali duet Vánoční tajemství. Nejnovější a krásná je vánoční píseň Ladovská zima od Jaromíra Nohavici.