Karlovarský kraj si u Evropské komise stěžoval na nespravedlivé přerozdělení 41 miliard pro Českou republiku, kdy Moravskoslezský kraj získal na své projekty 18,9 miliard, Ústecký kraj 15,8 miliard a Karlovarský jen 6,3. Stížnost ze západu Čech však byla zamítnuta, protože česká ministerstva i Evropa razí přepočet částky na počet obyvatel, kdy naopak Karlovarský kraj získá největší balík nejen mezi třemi českými regiony, ale i mezi všemi třiceti „obdařenými“ v celé Evropě.

Seznam všech 13 projektů najdete na konci článku.

Nadšení však nepanuje ani na druhém konci republiky obdařeném procentuálně nejvyšší částkou. Čím dál víc se totiž ozývají hlasy, které kritizují jak nedostatečnou informovanost mnohdy miliardových projektů, tak i samotné využití peněz.

„Není jasné, čeho chceme prostřednictvím těchto projektů dosáhnout. Neexistují žádné hmatatelné cíle. Ano, jsou to mnohdy hezké projekty, ale vyřeší to problémy, které budeme mít? Už nyní máme obrovské sociální problémy s exekucemi a bytovou nouzí,“ otevírá lídr Pirátů v kraji Zuzana Klusová otázku, které se v uplynulých dnech věnoval i Deník a z níž mimo jiné vyplývá, že přestože křivka klesá, je v Moravskoslezském kraji (a právě Ústeckém) stále nejvíce neplatičů dluhů v registru dlužníků v celé zemi.

Skleníky sociální problémy nevyřeší

„Spravedlivá transformace by přece měla přinést hlavně vyrovnání životní úrovně mezi regiony. Třeba takový projekt Eden je vizuálně i myšlenkově zajímavý, ale postavit v Karviné skleníky, abych se mohla jít podívat na simulované prostředí pralesu? Tam by peníze na transformaci regionu směřovat neměly!“ je přesvědčená Zuzana Klusová, podle níž se transformační plán nesmí upéct za zavřenými dveřmi.

S volbou strategických projektů souvisí i otázka, kdo je vybíral. Definitivní „razítko“ na třináctku vyvolených, které ještě musí schválit ministerstvo životního prostředí a Evropská komise, dala před několika týdny Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje (RSK MSK).

„Potenciálně strategické projekty předložené do veřejné výzvy byly posuzovány v rámci několikakolového hodnocení ze strany regionálních i mimoregionálních hodnotitelů, ministerstev, pracovních skupin RSK MSK, Řídícího výboru pro transformaci, Tripartity a samotné RSK MSK. Na konci tohoto hodnotícího procesu pak konečné doporučující stanovisko vydala RSK MSK. Tento postup včetně podmínek veřejné výzvy a hodnotících kritérií byl nastaven ze strany ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí,“ uvedla pro Deník mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Volení zastupitelé bez informací

Neinformovanost o jednotlivých záměrech doporučených k čerpání peněz vadí také opozičnímu zastupiteli kraje za KSČM Josefu Babkovi.

„S Piráty jsem v tomto v souladu. Zastupitelé kraje by měli být mnohem více informováni, bohužel zatím jde toto téma zcela mimo ně. Čekal bych, že hejtman a náměstci svolají seminář abychom si o projektech řekli více, včetně dopadů v budoucnosti a toho, jaký efekt investované prostředky budou mít,“ vytýká Babka.

Některé hlasy kritizují Černou kostku coby projekt transformující region, jiné se zase obávají následků realizace průmyslového parku ve vztahu k Šikmému kostelu sv. Petra z Alkantary v Karviné.

„Veřejné mínění se začíná obracet proti zamýšlené transformaci, což může mít dalekosáhlé důsledky a vést v důsledku k tomu, že se celý proces nepodaří zdárně dokončit,“ myslí si karvinský zastupitel Petr Letocha a naráží tím i na petici spolku Stará Karviná proti průmyslové zóně u kostela. „Je možné, že podle schopnosti čerpání jednotlivými českými kraji může být rozdělení alokované částky v průběhu následujících let ještě upravováno,“ větří proto šanci karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN).

Bez koncertní síně

Moravskoslezský kraj naopak apeluje, že připravované projekty na Karvinsku tamní historické hodnoty respektují.

„Cílí jak na jeho záchranu, tak zároveň na rozvoj, zvýšení atraktivity a propojení pohornického území. Moravskoslezský kraj komunikuje jednak se zástupci města Karviná a také se spolkem Stará Karviná s cílem koordinovat a sladit plánované záměry a aktivity na území Karvinska,“ říká mluvčí kraje Birklenová.

A zdaleka nejen Piráty znepokojují zvěsti, že by se peníze mohly najít i pro ostravskou koncertní síň, ani náznakem nepřipomínající transformační projekt. Tyto obavy ale kraj rázně odmítá.

„Projekt Koncertní sál Ostrava není v souladu s nařízením EU k Fondu pro spravedlivou transformaci, a nebyl tedy doporučen k financování z operačního programu Spravedlivá transformace,“ vysvětlila Nikola Birklenová, podle níž kraj pro tento projekt hledá jiné zdroje financování. „Doufám, že to nedopadne tak, že se něco neodsouhlasí a že místo takového projektu přece jen dostanou šanci velké ostravské vize,“ obává se Klusová.

Seznam 13 strategických projektů najdete níže - podrobnosti k jednotlivým projektům najdete zde. Ve fotogalerii výše se můžete podívat na vizualizace některých.

TŘINÁCT PROJEKTŮ VYBRANÝCH MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

1. Černá kostka - Centrum digitalizace, vědy a inovací
2. Education District
3. LERCO - Life & Environment Research Center​ Ostrava (LERCO)
4. REFRESH
5. TPA a DIMLab
6. CirkArena - Circular Economy R&D Centre
7. MUSEum+ - Národní experimentální platforma pro sdílení, digitalizaci a využití sbírek a rozvoj kulturních a kreativních průmyslů
8. EDEN Karviná - Výzkumný a vzdělávací park
9. PODOLUPARK Karviná
10. CEPIS - „Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií“ (Centre for Entrepreneurship, Professional and International Studies)
11. POHO Park
12. TRAUTOM - KOMPETENCE PRO 21. STOLETÍ
13. Centrum veřejných energetiků

Více o jednotlivých projektech se dočtete zde.