Kliknutím zvětšíte
Graffiti umělec Nikola Vavrous (na snímku vpravo) už jako dítě měl nutkání sledovat ruch uprostřed ticha, přetvářet věci okolo sebe a tvořit z ničeho něco.
Láska na první pohled
Psal se rok 1997. Bylo mu dvanáct a v knihovně v časopise Pop-life objevil dvoustranu o graffiti. Dodnes ho mrazí, když si ten moment vybaví. Láska na první pohled. V té době se rozvíjela graffiti a hip-hop scéna. Zpovzdálí sledoval, jak se mění ulice kolem, a snil o tom, že jednou bude jeho jméno všude. Neměl žádné informace, internet neexistoval, a tak začal pátrat na vlastní pěst. „Z lesa jsem se přestěhoval na vlakové nádraží, kde jsem trávil týdně i čtyřicet hodin. Fotil jsem všechny graffiti, které projížděly na vagónech skrz Havířov. Postupně jsem zjišťoval, jak celý ten barevný vesmír funguje, a nořil se do něj stále hlouběji," vypráví.
„Ve škole brzy nebyla lavice, kterou bych nepopsal, začínala puberta a já do ní vklouzl s batohem plným sprejů na zádech. Na střední uměleckou jsem se nedostal, mou školou začala být ulice," vypráví svůj životní příběh Nikola Vavrous.
34CREW
S nástupem na střední školu se roztrhl pytel s novými lidmi a zážitky, které formovaly jeho další cestu. Začal malovat za 34 CREW, poprvé maloval na legální stěně, ale také strávil noc na cele předběžného zadržení. I díky nepříjemnému zážitku se začal zajímat o to, jak tvořit stále lepší věci, ale už na místech, kde bude mít na tvorbu čas.
„Začal jsem vyjednávat s úřady v Havířově a okolních městech a snažil se je přesvědčit, aby vyčlenily legální plochy pro malování graffiti. Brzy jsem měl k dispozici několik stěn, a začal jsem pořádat i pravidelný festival s názvem United Colours, který funguje dodnes," vypráví mladý muž.
Vysokou školu ukončil bakalářskou prací, jejímž obsahem byl projekt zřízení dalších legálních stěn a uspořádání festivalů v Ostravě a dalších městech regionu. „Bylo to jako sen, věnovat energii tomu, co miluju, a ještě za to dostat červený diplom, říká s úsměvem Vavrous. V té době jsme s klukama z 34 CREW nejen hodně malovali, ale začali nás oslovovat firmy, abychom zkrášlili jejich prostory." V roce 2007 založili značku Sprayart 34, která funguje dodnes.
Výpověď a miminko
Po letech, kdy bylo malování pouze bokovka, obsadila jeho hlavu myšlenka opustit kancelářskou práci a věnovat věnovat se tomu, co ho bavilo. „Dodnes vidím před očima úsměv mé ženy, když řekla: Jdi do toho! A taky si pamatuji její úsměv týden po tom, co jsem dal výpověď v práci, když řekla: Čekáme miminko. A přesně vím, že kdyby to bylo v opačném pořadí, výpověď bych nedal." A tak v roce 2014 zplodil nejen dceru, ale také první obrysy značky KHOMA.
Kromě spousty obrazů a pěkné řádky realizovaných projektů na různých zdech a interiérech se věnuje exhibicím na festivalech či městských oslavách, pořádá graffiti workshopy pro školy nebo zkrášluje nevzhledné stěny v městech i vesnicích.
„Moje motto je Milovat & Tvořit, dvě věci, bez kterých si nedokážu představit život, a jsem vděčný za to, že mohu dělat to, po čem toužím a čím dělám radost lidem kolem sebe," dodává mladý umělec.
S ostravským Donem Boscem spolupracuje několik let. Posledním počinem graffiti umělce Nikoly Vavrouse byla přední fasáda funkcionalistické budovy střediska.
K TÉMATU
Dvanáct velkých ploch v prvním patře domu zdobí malba, v níž jsou zakomponovány symboly a hodnoty práce této známé ostravské organizace.
Další etapa výzdoby proběhne příští rok: „Budu navrhovat vitráž do středového okna nad vchodem s motivem vzkříšení," říká mladý muž.
„Nikola je jako umělec vnímavý vůči našim představám, které dokáže nakonec ještě lépe dát na zeď než na papír, cením si nejen jeho tvůrčí schopnosti, ale i trpělivosti v procesu přípravy," říká ředitel Střediska volného času Don Bosco Jiří Caha.
„Jsem rád, že výsledek je tak dobrý, že i konzervativní jedinci chválí a oceňují oživení designu našeho domu, který konečně nepůsobí jako ústav či úřad, ale přívětivé místo pro každého," dodává ředitel Jiří Caha.
60
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
