V takovém případě se zoologové ve spolupráci s koordinátorem chovu snaží nalézt náhradní pěstouny v jiné zoologické zahradě.

„Tato úzká spolupráce mezi zoologickými zahradami má obrovský význam pro záchranu a obnovení divoké populace orlosupů v Evropě. Většina přirozeně odchovaných jedinců je totiž vypuštěna do přírody evropských velehor,“ řekla mluvčí Zoo Liberec Barbara Tesařová.

V Zoo Ostrava chovají dva páry orlosupů bradatých. Mladší, který doposud úspěšně odchoval jedno mládě, a starší zkušenější pár, který už odchoval několik vlastních mláďat a má rovněž zkušenosti s odchovem adoptivních mláďat. Na přelomu roku snesly oba páry vejce, která byla inkubována v líhni.

„Vzhledem k nejistotě odchovu mláděte jsme po konzultaci s koordinátorem Evropského ex situ programu mládě podložili na hnízdo staršímu a velmi zkušenému páru,“ osvětlila ostravská zooložka Adéla Obračajová. Proto bylo nutné najít pro druhé mládě najít náhradní rodičovský pár. „To se podařilo v Zoo Liberec, kam bylo mládě převezeno 7. března, a ještě ten den podloženo,“ dodala Obračajová.

Video zachycuje krmení mláděte a vypravení na cestu do Zoo Liberec (autor Enrico Gombala, Zoo Ostrava):

| Video: Youtube

Video zachycuje mládě na hnízdě náhradních pěstounů (autor Jan Hanel, Zoo Liberec):

| Video: Youtube

"Bezplatný přesun zvířat mezi zoologickými zahradami je vcelku běžná věc. Většinou se jedná o dospělé nebo dospívající jedince, kteří se dál zapojují do chovných skupin nebo vytvářejí nové chovné páry. Tentokrát se však jednalo o přesun několikadenního mláděte vzácného dravce ze Zoo Ostrava, které bylo v partnerské Zoo Liberec podloženo náhradním pěstounům. Tato úzká spolupráce mezi zoologickými zahradami má obrovský význam při záchraně ohrožených druhů. V tomto případě přispívá k obnovení divoké populace orlosupů v Evropě. Většina přirozeně odchovaných jedinců je vypuštěna v Alpách i dalších evropských pohořích, uvedla mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.

Zásadní podmínkou pro vysazení do přírody je přirozený odchov mláděte, tj. odchov svými rodiči, případně náhradními pěstouny téhož druhu, a minimální zásah ze strany člověka. Proto je podle mluvčí ostravské zoo úzká spolupráce mezi jednotlivými zoologickými zahradami velmi důležitá.

"Pokud třeba některý pár nedostatečně inkubuje vejce nebo nepečuje o mládě a v jiné zoo zase mají zkušený pár, který měl neoplozené vejce nebo mládě po vyklubání uhynulo, je možné převézt několikadenní mládě a podložit je adoptivním rodičům, kteří většinou podložené mládě přijmou a úspěšně vychovají. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava jsou chovány dva páry orlosupů bradatých – mladší pár obývá jednu z voliér dravců v návštěvnické části, starší a zkušenější pár je v chovatelském zázemí," vysvětluje mluvčí Zoo Ostrava.

Liberecká zoo, stejně jako ta ostravská, chová dva páry orlosupů bradatých a oba již mají s péčí o mláďata nějaké zkušenosti. „Náš starý, více než třicetiletý pár úspěšně přivedl na svět již 18 potomků. Z důvodu vysokého věku se mu ale v posledních čtyřech letech mláďata již nelíhnou. Vzhledem ke svým bohatým zkušenostem je ale ideálním kandidátem na pěstounskou péči pro jiná orlosupí mláďata. Jako například pro to ostravské, o které se již téměř týden vzorně stará, zahřívá ho a pravidelně krmí,“ popisuje Jan Hanel, zoolog z liberecké zoo. 

Pokud budou obě mláďata úspěšně odchována, je velká šance, že ve věku tří měsíců budou v rámci mezinárodního repatriačního projektu vysazena do volné přírody. Zoo Ostrava je do projektu návratu orlosupa bradatého do Alp, odkud byl tento majestátní dravec v minulosti člověkem vyhuben, zapojena od roku 2009 a za tuto dobu se zde vylíhlo už 17 mladých jedinců, z nichž většina létá v evropské přírodě.