Plány s tunelem pod čtyřproudovou Bohumínskou ulicí jsou smělé, ale patrně reálné. Město už si na ně nechalo zpracovat studii proveditelnosti, která dopadla „uspokojivě“. Více než kilometrový tunel by přitom měl vyjít podle hrubých odhadů „jen“ na dvě miliardy korun. Evropské dotace jsou zatím otázkou.

V internetových diskuzích lidé slovíčkaří se slovy tunel a „tunel“, nicméně když jsme se vydali přímo do ulice Slezské Ostravy, zavládlo mezi lidmi vesměs kladné názorové souznění. „Z dobových fotografií vím, jak krásná byla slezská část za Sýkorovým mostem. Dnes? Pomalu přistávací dráha a jedno auto za druhým,“ říká odhadem čtyřicetiletý Pavel Hecht na zastávce Náměstí J. Gagarina. Ta je poslední dobou využívaná už jen městskými spoji, příměstské zde nezajíždějí.

A brzy by těmito místy neměly jezdit ani tranzitní a osobní automobily jiné, než zdejších obyvatel. Vše ostatní půjde pod zem. Jedním z hlavních cílů? Vrátit Slezské Ostravě její historické centrum. „Tato dopravní bariéra jej v podstatě zlikvidovala. Chceme zde vytvořit příjemnější prostředí pro život, rozšířit veřejné prostranství a vytvořit prostor pro rozvoj slezskoostravského břehu,“ vysvětluje primátor Ostravy Macura (ANO), podle kterého je reálné, že by výstavba tunelu mezi Těšínskou a Dědičnou mohla začít už po roce 2020.

„Pokud si na tom zase někdo nenamastí kapsy, a mám odpovědět pouze na smysluplnost tunelu, pak ano,“ znějí další hlasy lidu ze slezskoostravského břehu. Někteří lidé ale poukazují i na to, že dopravní situace zde ještě není tak špatná. Samotná radnice se k tématu vinou nemoci starostky nevyjádřila.

DRUHÝ TUNEL

Výhledově Ostrava plánuje obdobný projekt také pod Místeckou ulicí, tyto plány jsou ale zatím „v plenkách“. I proto lidé namítají, proč nebyla priorita u těchto staveb prohozena. Na tuto otázku magistrát kvůli vytíženosti svých čelních představitelů od středy neodpověděl. „Pokud se bavíme čistě o pomyslném označení 1 a 2, pak také preferuji Místeckou, která je pro Ostravu větší zátěž. Neznám ale detaily, proč bylo rozhodnuto takto a obě stavby teď z ekonomických důvodů pochopitelně dělat nelze,“ říká opoziční zastupitel Josef Babka (KSČM). S návrhem ale souhlasí.

JE TŘEBA REAGOVAT

„Odvedení dopravy pod zem, ať tam nebo tam, je dobrý počin. Je nutno reagovat, protože dříve nebo později se dopravní situace ve městě může zhoršit stejně jako v Praze nebo Brně, a tomu je třeba předejít,“ říká zastupitel s ohledem na stále větší počet aut v ulicích.

Třetí výtkou, která z úst lidu zaznívá – vedle některých obav o městský rozpočet a špatných prioritách pro výběr místa tunelu – je kritika velké snahy na straně jedné a nemohoucnost dotáhnout jiné a důležitější dopravní projekty na straně druhé. „Byl bych nerad, aby se jedna dopravní stavba dělal na úkor druhé. Absolutní prioritou jsou mimo jiné Severní spoj a Prodloužená Rudná (primárně v gesci kraje a státu, pozn. red.), to jsou zcela zásadní projekty a věřím, že budou dokončeny dříve, než se kopne do země pro tunel,“ souhlasí též Babka, jenž je ohledně uváděných termínů realizace (počátek po roce 2020) skeptický. „A to ještě nevíme, jak do toho promluví voda z Ostravice…“

Postřeh Martina Plevy

Vize vs. realita
Pod Bohumínskou ulicí postavíme tunel za 2 miliardy (není to na tunel příliš málo?). Chátrající jatka proměníme v kulturní stánek za 150 milionů (nezapomeňme, že už jejich koupě přišla na dalších 100 milionů). To jsou aktuální zprávy z ostravské radnice. Super, řekl by určitě s radostí každý, komu záleží na rozvoji moravskoslezské metropole.

Každá mince má ale rub a líc. A zrovna v těchto případech si nelze nevšimnout, jak tyto vize naoko zastiňují jiné reálné problémy, které by radnice měla řešit mnohem důrazněji. Vypadá to pak, jako by představitelé města žili v jiné dimenzi, jako by jejich sdělení podobného typu přicházela odněkud z Marsu.

V těchto dnech například eskaluje situace kolem nedostavěného úseku prodloužené Rudné nebo kolem napojení outletového centra na ulici Hlučínskou. Na zvlněné dálnici je navíc opět omezen provoz a potřebný severní spoj zůstává jen projektem na papíře. Co na to město? Vymyslí tunel v ulici, kde o vážnějších dopravních komplikacích nemůže být řeč.

V daných souvislostech není od věci připomenout také současné ostudy Ostravy dlouhá léta rozestavěný DK Poklad v Porubě, nenaplněné sliby kolem skeletu v ulici 28. října či stále chátrající Módní dům Ostravica-Textilia. Nemělo by i tady město výrazně zvýšit tah na branku? Dokončit nejprve jedno, až pak začít malovat růžovou pastelkou druhé?

Abychom jen někomu nekřivdili, je třeba říct, že je jistě spousta důležitých věcí, které radnice řeší i nyní. Nicméně počet smělých plánů, jež město poslední dobou představuje, bije do očí. A to přitom i z toho mála dřívějších projektů jen některé neskončily fiaskem.

Mít vize je velmi důležité, ale odtrhnout se kvůli nim od reality není dobré. Ostravané by víc uvítali, kdyby radní stáli častěji a hlavně hlasitěji v čele boje za lepší současnost.