V posledních týdnech to byl a ještě je asi velký shon, viďte?

V tom posledním měsíci, co už nestihneme, tak jste prostě vážně nestihli. Akorát to musí vypadat tak, že to máme pod kontrolou. Aby si návštěvník nevšiml, že nějaké drobnosti už jsme prostě nedokázali buďto dotáhnout, anebo nějakým způsobem dokončit v termínu, jak jsme si předsevzali. Já vždycky říkám, že kdyby se festival konal co dva roky, bylo by to fantastické a určitě bychom měli více času si pohrát s některými detaily, které nás pak na místě třeba i zamrzí, že jsme nedokázali v tom spěchu dotáhnout. Pro chod festivalu už jsou opravdu jen detaily, které potěší vaše oko. A možná si toho návštěvník ani nikdo jiný nevšimne.

Padaly i takové úvahy, že by se festival konal třeba skutečně jen jednou za dva roky, abyste si měli čas odpočinout, anebo s ohledem na to, že by se to asi nesetkalo s pozitivními reakcemi veřejnosti, jste o tom ani blíže neuvažovali?

Zcela upřímně? Ano, ta diskuse nad tím byla a vznikla v době covidu, kdy se nám toho nechtěného volna trošku dostalo a řešili jsme, že by to bylo super, kdybychom akci pořádali co dva roky. Ale pak samozřejmě narazíte na spoustu věcí, které vám to nedovolují. Anebo do toho dvouletého kolotoče nakonec ani vlastně nechcete vstoupit. Takže zůstáváme u toho, že jsme každoročně a ta mašinérie se dál roztáčí každý rok.

Býváte v tom posledním měsíci i v kontaktu s manažery hvězd? Jestli všechno skutečně sedí tak, jak bylo domluveno, řešíte třeba ubytování, anebo to berete tak, že pokud se někdo neozve, platí dříve dojednané?

Teď už je to zase jiná skupina lidí. Vstupují do toho samozřejmě tour manažeři, kteří jedou víc do detailu, co se týče ubytování. Takže nám přicházejí roaming listy, přicházejí nám technické ridery. Samozřejmě jsou managementy, které už to dávno poslaly, ale jsou managementy jako management Lennyho Kravitze, který technický rider poslal měsíc před festivalem. Takže kolegové měli plnou hlavu starostí s tím, jak celou tu show vystavět, protože on nejede klasickou festivalovou show, ale tím, že jede velkou evropskou tour, přijíždí skutečně s tou sólovou show, která má trošku jiné parametry, než na které jsme zvyklí. Takže se vypočítává statika, jestli dokážeme k tomu, co už tam máme na pódiu zavěšeno, dát ještě jeho set-up, aby to konstrukce všechno unesla. A jsou tam různé metodiky, jak se to dá udělat a pokud to nepůjde a nevyjde to, opravdu se vše bude muset rychle sundat a bude se věšet set-up Lennyho Kravitze, protože ta show bude dvouhodinová. Teď si nejsem jistá, jestli už jsme to protáhli médii, že ta jeho show bude dvouhodinová, ale věřím, že už to není tajemství. Návštěvníci se mají opravdu na co těšit. Takže ano, i ten měsíc dopředu jsme byli v častém kontaktu, ale zase trošku s jinou skupinou lidí toho managementu. To, co je domluveno, je domluveno, což je samozřejmě cena, termín a tak dále.

Výměna pódia je nepochybně otázka přinejmenším dlouhých hodin, znamená to, že by se set-upem Lennyho Kravitze vystupovali i další účinkující v daném dni?

Předpokládám, že to takhle bude. Nebo takhle jsem to pochopila já. Ale když vidím, co všechno se tam věší a instaluje před začátkem festivalu na ten náš základní festivalový set-up, a vezmu v potaz, že Lenny přijíždí se sedmi kamiony techniky, sama sebe se ptám, kam se to dá. Ale to už nechávám na kolegy, kteří jsou na to odborníci. Já už opravdu nabírám jenom ty informace kolem toho, čím se teď oni zabývají a co je tíží. Ale není to o tom, že by to nezvládli. Navíc my jsme za to hrozně rádi, že Lenny přijíždí s takovou velkou show.

Zmínila jste, že Lenny Kravitz přijíždí se sedmi kamiony techniky, jak velké je vybavení takového řekněme řadového vystupujícího na Colours of Ostrava?

Já vlastně nevím, abych řekla pravdu. Ale co tak slyším, s čím kdo přijíždí, jsou to třeba tři čtyři kamiony. Takže sedm kamionů už je skutečně dost. Bude to velká show.

Říká se, že příprava takového velkého festivalu je v podstatě nekončící show. Plynule se přechází z jednoho ročníku do druhého, někdy se i překrývají. Máte už třeba něco dojednáno i na rok 2025? Například Tom Morello, kterým jste nahradili výpadek Queens Of The Stone Age, byl původně domluven o rok později…

Vlastně je to takový nejčastější dotaz, který každý z toho týmu festivalu pravidelně dostává: jestli je to fulltime job. My se tomu vždycky usmíváme a říkáme si ano, je to opravdu celoroční vytížení a celoroční práce. A vlastně stejně tak, jako my nechápeme, že někdo si může myslet, že bychom to stihli za kratší dobu, tak jsou i lidé velmi překvapení, že nás to na celý rok vytěžuje. Ale opravdu je to celoroční práce. Takže dramaturgové Zlata Holušová a Filip Košťálek už mají kapely v jednání na rok 2025. A rozhodně by mě nepřekvapilo, kdyby už nějakým způsobem jednali s agenty už i na rok 2026, protože Lenny měl vlastně přijet už v loňském roce, ale nakonec tu svoji evropskou tour taky posunul. A na to ta dramaturgie nějakým způsobem reaguje. Takže už s ročním předstihem jsme měli příslib toho, že že by Lenny mohl v rámci té evropské tour náš festival navštívit. Samozřejmě ten areál Dolních Vítkovic je základ toho, abychom mohli s agenty jednat o tom, že na festival někdo přijede, protože oni se nepíšou nikomu, kdo nemá domluvený prostor, ve kterém to bude. I proto spousta věcí už je domluvených. Jsou to dlouholeté kontrakty, anebo jsou to předem dané věci, které už potřebujeme mít připravené pro to, abychom mohli uzavírat ty jednotlivé dílčí díly, ať už s kapelami, nebo s partnery.

Tady mě napadá, že asi za pár let to možná bude o něco komplikovanější, protože jak víme, tak ne navždy budou festivaly v Dolních Vítkovicích, nebo alespoň ne v takovém rozsahu. A pak asi bude složitější domlouvat něco třeba na dva tři roky dopředu, že?

Všichni víme, jaký je plán s Dolními Vítkovicemi. Ale řada lidí říká různé termíny. Někdo tvrdí, že za deset let určitě ne, někdo tvrdí, že za dvacet let určitě ano. Není to tak, že by nás to nechávalo úplně v klidu, ale teď možnosti, kam festival našeho rozměru přesunout, nejsou. Věříme také, že se postupně budou otvírat nějaké možnosti i tady v Ostravě, protože jsme Colours of Ostrava, tak těžko festival přesouvat někam jinam než tady v našem regionu. Věříme, že se postupně za těch deset let otevřou někde nějaké další možnosti, ale zatím vlastně opravdu nikdo neví, jak dlouho budou ty práce v Dolních Vítkovicích probíhat. Takže to bych předbíhala.

Nepředbíhejme tedy. Nicméně když zničehonic proběhla informace, že se v areálu chystá další zástavba, asi každý si říkal, kam by se festivaly mohly přesunout. Připadá třeba pro vás v úvahu jako lokalita třeba mošnovské letiště, nebo to je s ohledem na logistiku kolem nereálné?

Byl by to trošku smutný příběh pro festival, kdyby se musel přesunout na letiště nebo do nějakého prostoru, který v sobě nenese něco víc než jenom samotný prostor, kde se vejdeme a kde zvládneme ten festival udělat. Pokud novináři ve světě něco vyzdvihují ve svých článcích a zmiňují, tak je to samozřejmě ta unikátnost festivalového areálu. A nemusí to být jenom železo, trubky a komíny, ale myslím si, že ten festival už si zaslouží být v nějakém prostoru, který bude mít něco navíc. Stejně jako má celý ten festival něco extra. Na Mošnov bychom se vešli, ale chtěli bychom to? Troufám si říct, že ne.

Kolika členný tým se vůbec stará o přípravu daného ročníku festivalu a nakolik se pak tým rozrůstá přímo na místě při organizaci, při stavění areálu a pak při samotné akci?

Ten hlavní tým je kolem padesáti lidí, kteří opravdu celoročně se na tom festivalu podílejí. Větší část týmu máme tady v Ostravě, další část máme v Praze, jednu kolegyni máme v Londýně, takže je to asi padesát lidí, kteří opravdu celoročně tu akci připravují. Na samotný festival pak uzavíráme od 1000 do 1100 dohod o provedení práce, ať už je to úklid, stavba, produkce, catering a podobně. Na to navazuje od 3000 do 3500 externích pracovníků všech agentur, které zajišťují aktivace našich partnerů. A třeba už jen zmíněné stage pojmou 700 lidí. Stavba, režiséři, osvětlovači, zvukaři. Takře když to sečteme, je to tak 4500 až 5000 lidí, pro které tady vytváříme pracovní místa. Během toho toho festivalu dodá security 400 lidí, další pak Integrovaný záchranný systém, Český červený kříž a tak bychom mohli pokračovat ve stovkách donekonečna.

Když se třeba hvězdám domlouvá ubytování, jak dlouho dopředu tak činíte? Je to tak, že si domluvíte interpreta, že přijede a zároveň už mu řešíte ubytování a nebo to pak řešíte pro všechny najednou?

Zhruba ten měsíc dopředu už kolegové mají všechny roaming listy od všech interpretů. Není to tak, že už byste v říjnu, kdy už máte smlouvu s interpretem, věděl, kolik lidí s ním přijede. Například Sam Smith má šedesát lidí pro celou tu svoji show, takže hotel Mercure máme na dva dny naplněný. Teď se to bude skládat tak, abychom uspokojili ty kategorie, které umělci požadují, nebo kde my si myslíme, že by měli ti umělci bydlet. Je to taková zajímavá část celého toho kolotoče, byť pro kolegy určitě i velký stres. V době, kdy jsem byla ještě hlouběji v té operativě a dělala jsem před iks lety právě ubytování, měla jsem hrozně ráda, když přicházely ty roaming listy a my jsme si v nich hrozně rádi četli s mojí kolegyní Terezou, mimochodem mojí nejlepší kamarádkou. Vlastně jsme na tom docela ujížděly, protože to je takový životopis kapely na tour, který se vám smrskne do onoho roaming listu. Máte tam různé požadavky, například zákaz vysávání chodeb, požadavek, vedle kterého kolegy v žádném případě kdo nechce mít pokoj, ani kdo nesmí být na dané chodbě. Z toho si tak vyvozujete, jestli ten kolega z kapely chrápe, anebo je to takový ten pařmen, který pak vyburcuje celou chodbu. Z toho jsme si tak jako spoustu věcí vypozorovali. No a pak jsou tam samozřejmě požadavky typu: nechceme mít okna směrem k tramvajím, nechceme mít okna na dvůr a tak dále a tak dále. Tohle všechno se posílá potom na hotely a oni už to tam musí správně nakombinovat a rozmístit ty pokoje tak, abychom dodrželi ty požadavky.

Fotogalerie: Colours of Ostrava 2024, předprodej vstupenek

Takže ve finále může být nakonec docela problém někoho někde umístit, když se sejdou veškeré požadavky?

Asi ani ne, ani ne, oni si s tím potom poradí. Vlastně my ani nevíme, jestli řekněme pokoj 214 má okna na tramvaj, anebo jestli má pokoj do dvora. To už je na těch lidech na hotelích. A zatím se nám nestalo, že by nebyli schopni uspokojit všechny ty požadavky, které od kapel a interpretů jsou. Troufám si říct, že nejsou nějak extra složité a náročné. A nemyslím si, že na těch čtyřhvězdičkových hotelích v Ostravě a v okolí je něco, co by je mělo zaskočit.

Ubytování pro hvězdy tedy řešíte se samotnými hotely třeba měsíc až dva dopředu. Máte s nimi tedy nějakou předběžnou smlouvu, že zhruba tolik a tolik procent jejich kapacity byste využili a pak, až se řeší detailně, koho kam umístíte, ano?

Přesně tak. S některými hotely máme dlouhodobé kontrakty, dvouleté i tříleté kontrakty. Máme tam opce, dokdy vlastně můžeme zrušit ty pokoje tak, aby je mohli prodat dál našim návštěvníkům, partnerům a dalším lidem, protože hotely si musí držet nějaké kapacity pro své korporátní klienty a nebo už mají samozřejmě i nějaké rezervace. Ale před tím, než zveřejňujeme termín následujícího ročníku, rozesíláme na všechny ubytovací kapacity, se kterými jednáme nebo s nimi již máme smlouvy, požadavek, aby si vyblokovaly ten termín, aby věděly, že bude festival a v tomhle termínu si ty kapacity pro nás podržely.

Nakolik pro vás jako organizátory Colours of Ostrava je klíčová skutečnost, že Ostrava nemá pětihvězdičkový hotel? Narazili jste u některých hvězd, že by takový hotel vyloženě vyžadovaly a museli jste je umísťovat někde v okolí? Nebo prostě přijmou to, co tady je?

Je to opravdu jenom můj názor, ale pro nás to klíčové není. Ano, možná pro někoho to klíčové je, ale my se s tím umíme popasovat a poslat kapely třeba do Polska, protože pokud nám odlétají potom z Polska, není problém využít i jejich pětihvězdičkové hotely. Ten servis je tam naprosto skvělý, řekla bych nadstandardní. Pokud ale není možnost toho transferu do Polska, tak léta spolupracujeme s hotelem Miura na Čeladné, který ty parametry pětihvězdičkového hotelu splňuje. Je to trošku náročnější, protože transfer v délce 40 minut na Čeladnou už ne každá kapela chce absolvovat, ale většinou je potěší, že budou v Beskydech a že tam mají aspoň hezké okolí a hezké prostředí. Takže vždycky jsme si s tím nějak uměli poradit. Já si vůbec nedovedu představit, jak náročná musí být udržitelnost takového pětihvězdičkového hotelu v Ostravě. Bezpochyby by ale svoji klientelu jak z byznysu, kultury nebo sportu měl, a pokud tady vyroste, bude určitě využíván.

Takže jste se setkali s výslovným požadavkem interpreta na ten pětihvězdičkový hotel a tím pádem ho musíte umístit někde mimo město…

Z devadesáti procent s nimi dojednáme, že tady máme čtyřhvězdičkové hotely a nabídneme jim nějakou alternativu. Pokud s tou alternativou nesouhlasí, tak nabídneme pětihvězdy v Brně a Polsku.

Když měl loni do Ostravy dorazit Burna Boy, bylo všechno vlastně naplánováno de facto skoro na minuty, jak se ukázalo s ohledem na ty komplikace kolem s poruchou letadla krátce před jeho vystoupením. Jsou i takoví, kteří se v místě festivalu jen otočí na pár hodin pro dané vystoupení?

Byla to výjimka, která určitě nebyla poprvé, kdy přiletěl interpret až těsně před show, protože i oni ten program mají velmi nabitý. Stává se to. Nicméně letos, jak mi potvrdila kolegyně z bookingu, jsou už skoro všichni tady v Evropě a budou přijíždět tour busy přímo na tu show. Takže rozhodně nás nebude teď tlačit to, jestli někdo zvládne přiletět. Směju se a říkám, že jsme taková cestovní kancelář Colours, která si je naveze těmi tour busy. Budou přejíždět hezky po zemi, takže by nemělo dojít k žádným žádným komplikacím, tak jak tomu bylo předtím.

Dá se vyčíslit, jaký ekonomický dopad má konání festivalu na místní ekonomiku v regionu a přímo ve městě?

Ano, my si to každoročně počítáme. Jsou na to nástroje, které nám to kalkulují. Je to miliarda, která tady do toho regionu připlouvá během festivalu. Z toho nějakých 190 milionů je odvedeno na DPH a jiných nepřímých daních. Nějakých 280 milionů napřímo ovlivňuje HDP a nějakých 68 milionů nám z toho vychází, že přímo ovlivňuje zisky podnikatelů tady v regionu. Což jsou nádherná čísla. Teď jsem se bavila s lidmi kolem mistrovství světa v ledním hokeji a Češi utratili za vstupné na mistrovství světa miliardu korun. Jsou to neskutečné částky, které tady díky těmhle akcím do regionu připlouvají.

Jak je to s vašimi návštěvníky? Kolik oni na vstupném utratí?

Vstupné festivalu tvoří nějakých čtyřicet až padesát procent výnosové stránky festivalu. Musíme si říct, že ne všechno jsme schopni pokrýt partnery a tak dále, takže máme to takto nastaveno.

Fotogalerie: Grafika uplynulých ročníků Colours of Ostrava

Čím to podle vás je, že právě v Ostravě se zrodily dvě takto výrazné značky, jako jsou Colours of Ostrava a Beats for Love?

Region vzkvétá a jsou tady lidi otevření vlastně všemu – sportovním akcím, kulturním akcím. Já myslím, že to Ostrava ukázala už ve spoustě věcí. Ať už to byl sledge hokej, který se tady fantasticky povedl, přičemž vlastně nikdo nevěřil, že zrovna para hokej by mohl přilákat obrovskou fanouškovskou základnu, a ta aréna byla naprosto plná. Je to o tom, že ti lidé tady možná nevydělávají tolik jako v jiných regionech v Česku, ale možná umí lépe s těmi věcmi zacházet, lépe si ty věci plánovat a jsou velmi otevření zábavě, kultuře a sportu. Takže když můžou podpořit ty věci, tak do toho jdou a podpoří je. A to je skvělé.

Nastínili jsme ekonomický dopad na region, ale veřejnost by možná i zajímalo, kolik si může žádat taková hvězda za to, že vystoupí na Colours of Ostrava. Já chápu, že je to asi smluvně ošetřeno, že jsou to většinou tajné údaje, ale přece jenom, dá se uvést nějaký příklad?

Jsou to desítky milionů korun, které si dokážou říct. Taky si musíme říct, že ty honoráře se po covidu zásadně zvýšily a u některých je to i o 300 procent na těch honorářích.

Takže zároveň očekáváte i o 300 procent lepší kvalitu?

Určitě to tak musí být. Spíše ten trh se v některých věcech opravdu vyvíjí neúměrně k tomu, co lidé asi vydělávají, anebo co i my jako pořadatelé máme možnost na té výnosové stránce pro chod festivalu získat. Nedávno mi kolega poslal článek, kde ve Velké Británii bylo na 40 festivalů zrušeno, přesunuto anebo úplně ukončeno. A ty důvody promotérů, které uvádějí, jsou zejména ty nekonečné nárůsty operativy, všech těch nákladů od honorářů až po další věci, které jsou s tím spojené. Samozřejmě, že ve Velké Británii to mohla ovlivnit spousta věcí, brexit a podobně. Ale není tomu jinak ani na evropském kontinentálním trhu. Ruší se velké festivaly v Německu, ruší se velké festivaly v Polsku a změnilo se zásadně to, že v létě dříve nebyl touring a sólo show velkých kapel. Dneska, když se podíváte, kdo všechno jede na sólo show, tak to je obrovská změna oproti tomu, co tady doposud bylo. No a na tom českém trhu je to i o tom, že spousta měst a obcí nemá úplně povědomí o té politice, kolik vlastně má hodnotu ten umělec a kolik by mu měli maximálně zaplatit. Takže jsou z mého pohledu ty kapely přeplácené. Vy můžete potom jít na nějakou kapelu, na nějakou městskou kulturní akci a vlastně se divíte, že tam ta kapela je. A ještě hraje zdarma, což je úplně absurdní. Protože je přeplacená.

Musíte i vy nějakého umělce přeplatit, abyste ho tady dostali, nebo v konečném důsledku spíše couvnou a zahrají i za míň?

Tahle hra je vyloženě na paní Holušové a ta už v tom je taková léta, že rozhodně umí velmi dobře odhadnout, koho ještě dokáže s tím honorářem dostat někam jinam. Ale vy nedostanete od kapely ceník, kolik která stojí a nemůžete rovnou ji přeplatit. Je to o zkušenostech, o odhadu. Může se vám taky stát, že se vrátí odpověď, že jste vlastně tou nabídkou někoho urazili, že ta hodnota je někde úplně jinde. Zlata za ty roky určitě ví, kdy ještě někoho přeplácet z důvodů, že ho na tom festivalu zkrátka chce, protože jí dramaturgicky sedí a protože ví, že do toho letošního ročníku ta kapela zapadá. Ale abych řekla pravdu, tak o tom, že bychom někoho přepláceli, abychom ho měli, se diskutuje v letošním roce úplně poprvé. Vždycky si myslím, že jsou ty kapely ohodnoceny tak, aby to pro ně bylo adekvátní a my jsme byli ochotni to zaplatit.

Jsou to už dlouhé roky, co se festival vyvinul z malé akce v centru Ostravy do dnešní monstrózní akce. Jsou ještě vůbec cesty, kam tu akci dál posouvat, kromě toho, že se budete snažit nalákat třeba větší hvězdu než ten předchozí rok?

Už dávno jsme si řekli, že kvantita není důležitá, že ta kvalita festivalu je rozhodující v tom, jak a kam ho chceme směřovat. Spíše se zaměřujeme a investice dáváme do toho, abychom ten areál udělali atraktivní, krásný, mazlíme se s detaily, hrajeme si s designem. Jsou tam různé krásné doprovodné programy, jako byl třeba v loňském roce Orloj, které vás překvapí. Ale není to tak, že si říkáme: pojďme tam dát ještě dalších 10 tisíc lidí. Navíc ani na to není dneska doba, abychom mířili takto vysoko, protože celá Evropa a myslím si, že i Amerika, se potýká s tím, že návštěvnost takových akcí klesá. Třeba my jsme v loňském roce přišli téměř o tři a půl tisíce návštěvníků z Polska a letos je chceme přilákat zpět, prostě je musíme tím programem ohromit natolik, aby přijeli. Ale zase se musím vrátit k té divné době covidové, kdy se spousta věcí změnila a musíme se toho spoustu učit.

Víte, jaký byl třeba důvod toho polského poklesu v loňském roce? Tamní ekonomika, nové festivaly za hranicemi nebo nějaký specifičtější důvod?

To, co nám říkají kolegové z Polska a co jsme řešili, je kurz koruny a zlotého. Druhá věc je, že ten covid u nich dobíhal ještě delší dobu než u nás, takže oni tam měli restrikce ještě delší dobu, než jsme měli my. Vzpamatovávali se po tom covidu ze spousty věcí a pak to byla samozřejmě i silná konkurence, která po covidu v Polsku vyrostla. Musím říct, že to třeba mohlo být i tím, že ten servis v Polsku skvělý. Oni se ve spoustě věcí hrozně zlepšili a myslím si, že důvod, proč tady kdysi jezdili, byl ten, že u nás to bylo kvalitnější. A tohle přestalo platit.

Před několika lety se přestaly zveřejňovat údaje o návštěvnosti festivalu. Nevím, jestli se chcete vyjádřit k tomu, proč to tak bylo, každopádně lze rámcově říct, kolik lidí tak v loňském roce na festival zavítalo, případně jaké máte odhady na letošek?

Čísla jsme přestali zveřejňovat, protože vlastně vždycky, když jsme je zveřejnili, je novináři – neříkám, že vy – napadli, že nejsou skutečná, že nejsou reálná, že s nimi kalkulujeme. Takže paní Holušová se rozhodla, že to není předmět toho, proč festival dělá, ale abychom se vrátili zpátky k té otázce kvality festivalu, že je mnohem důležitější, abychom se bavili o hvězdách, abychom se bavili o programu a neskončili jsme vždycky u toho, jestli je to opravdu reálné číslo, nebo ne. Festivalová kapacita areálu je nastavená na 53 tisíc lidí, to je maximum, které ten festivalový areál tak, jak ho máme postavený, unese. A faktem je, že ty propady se týkaly i našeho festivalu. Ale pořád se bavíme o velmi krásných číslech.