Čtěte k tématu

Divadlo Mír naráží na problém s kapacitou hlediště. Když se to spojí s ambicí principála a herce Alberta Čuby, který chce rozšiřovat divadelní produkci, může být výsledkem uskutečněný sen o dalším divadle.

Jak už Deník exkluzivně informoval na podzim minulého roku a poté detailněji v podcastu Ostravské ozvěny začátkem února, vyhlídl si Čuba prostor stávajícího parkoviště na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Nejenže jde o další pozemek ve Vítkovicích, kde už stojí Divadlo Mír, ale obě lokality navíc dělí sotva 150 metrů. V uplynulých měsících začal herec sondovat možnosti a oťukávat politiky a úředníky a nyní má oficiálně podporu. V průběhu března souhlasilo s myšlenkou prodat část pozemku o rozloze asi 50 krát 70 metrů (přes 3500 metrů čtverečních) nejprve zastupitelstvo Vítkovic, jemuž je pozemek svěřen, a krátce před Velikonocemi také zastupitelstvo města. A to za jasně stanovené podmínky – výstavby divadla. Proti tomu nic nenamítá městský ateliér MAPPA ani dotčené odbory magistrátu.

Zastupitelé prozatím samotný pozemek neprodali, pouze se většinově shodli na tom, že na tom mají zájem. Do veřejného záměru se může přihlásit kdokoli, navíc pozemek zatím nebyl naceněn.

„Z důvodu zabránění zániku parkovacích míst výstavbou divadla na náměstí Jiřího z Poděbrad je variantou, že statutární město Ostrava bude investorem stavby podzemního parkoviště pod stavbou divadla s kapacitou cca 100 parkovacích stání. Za tímto účelem by měla být uzavřena smlouva,“ píše se v důvodové zprávě města.

Zbavují se pozemku bez záruky?

Ne všichni zastupitelé ale záměr prodeje, tak jak byl podán, přivítali. „Chápu, že žadatelem je divadlo, v Ostravě velmi oblíbené. Je to ale nebezpečný precedent. Město by mělo být hned na začátku schopno říct, které požadavky vůči uchazečům chce. Musíme také počítat s tím, že do záměru se může přihlásit kdokoli. A i kdyby ne, nastavovat podmínky je standardní,“ nesouhlasí s plánem opoziční zastupitelka Zuzana Bajgarová (Jdeto!!!), podle níž se město chystá pozemků zbavit bez jakékoli záruky toho, co dostane.

„Argumenty, že je to záměr a uvidí se ve smlouvě (o prodeji, pozn. red.), není argument. Právě záměr nastavuje to, co město očekává. A vy říkáte, že neočekáváte vůbec nic – kromě toho, že tam bude divadlo. Je to parcela velikosti Nových Laubů, žádný malý pozemeček na okraji města,“ rozvedla svůj nesouhlas Bajgarová.

Podle Lukáše Semeráka (Ostravak) by si Ostrava měla vážit toho, že za dlouhá desetiletí přišla první žádost na výstavbu divadla. „Bude to podléhat větší architektuře, město bude procesu účastno, dokáže si ohlídat některé aspekty nové budovy. V rámci možností bychom měli mít ambici takovým bohulibým záměrům pomáhat, ne je dopředu regulovat,“ míní politik koaličního hnutí. Podle primátora Jana Dohnala (ODS) pak vyrostly po světě hodnotné stavby i bez svazujících podmínek.

Sály, studia, ateliér

Kvůli eskalující diskuzi padl i návrh na stažení bodu z projednávání – neúspěšně. Zastupitelé nakonec záměr prodeje odsouhlasili – pro se vyjádřilo 36 ze 49 přítomných zastupitelů. Opozice bude při prodeji patrně prosazovat podmínku architektonické soutěže na podobu divadla.

Ta dosud není známa. „Abych se měl vůbec o čem bavit, potřeboval jsem jim něco ukázat,“ řekl Albert Čuba k vizualizacím, které už má město k dispozici, ale jež jsou podle něj pouze ideové představy obestavěného prostoru, nikoli očekávaná podoba plánovaného divadla.

Co se v divadle s pracovním názvem „Mír II“ má hrát? „Do Míru jsme lidi naučili chodit na komedii, ale bylo by dobré uvádět občas i klasiku či nějaké drama. To se ale bavíme o větších divadelních útvarech s větším obsazením, které vyžadují vyšší náklady a tedy i zisky. Plán je tedy takový, že Mír by zůstal a byl by dál zaměřen na komedii, zatímco ‚Mír II‘ by byl určen pro větší divadelní celky,“ vysvětlil Deníku Čuba, jenž by chtěl nové divadlo pojmout jako větší kreativní centrum, jehož součástí by byly sály, studia či menší ateliér, které by současně mohly generovat další zisk.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zavření Čajovny u Sýkoráku v Ostravě mělo dohru u zastupitelů. Víme, co bude dál

Zdroj: Deník/Kateřina Součková