Dodnes jsou z toho tragického bombardování viditelné známky ve tváři centra Ostravy. Jsou to například některé dodnes nezastavěné proluky v domovní zástavbě. Tichým mementem bombardování Ostravy z roku 1944 se stal obchodní dům Rix, který stával na křížení ulic 28. října, Vojanova a Puchmajerova. Dnes na jeho místě stojí nevyužívaný objekt s proskleným výtahem.
Zasadit ránu nacistickému průmyslu
Ačkoli v létě 1944 se fronta jak na západě, tak na východě pohnula tak, že porážka Německa se zdála být nevyhnutelnou, nacistická mašinérie stále produkovala zbraně i munici. K oslabení hospodářství takzvané Třetí říše spojenci pravidelně prováděli nálety na průmyslová centra.
Právě na sklonku léta 1944 už bylo Ostravsko prakticky poslední pořádnou průmyslovou baštou nacistického impéria, které bylo v relativním klidu mimo ataky spojenců.
Sirény ohlašující nálet se rozezvučely v úterý 29. srpna 1944 po celém městě. Mezi 10.45 a 11.55 hodin nalétávalo 400 amerických bombardérů v pěti vlnách. Tehdy prakticky jediným způsobem bombardování měst byla takzvané kobercová metoda. Z výšky shazované neřízené pumy. Tento způsob je ale už z podstaty fyziky značně nepřesný, zvláště, když jsou průmyslové objekty provázány s městskou zástavbou, jako tomu bylo v Ostravě.
Tragické bombardování
Bylo to zmíněných sedmdesát minut hrůzy a strachu. Hlavním cílem amerického náletu byly ostravské rafinérie, železárny a nádraží. Jenže více, než průmyslové cíle zasáhly bomby obydlené oblasti. Hodně těžké zásahy hlásilo samotné centrum Ostravy, ale také části Vítkovic, nebo Zábřehu, kde je dodnes ulice pojmenovaná V troskách.
V Ostravě bylo napočítáno celkem 409 mrtvých, 123 domů bylo zcela zničeno, 750 těžce a 725 lehce poškozeno, bez přístřeší zůstalo 1256 osob. Celkový počet obětí, včetně obcí mimo Ostravu, je odhadován přes 500.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Kdo vystoupí a jaké jsou ceny? V Ostravě začíná Barrák music hrad 2024
Velký počet obětí byl způsoben i tím, že obyvatelé Ostravy byli z předchozích měsíců zvyklí na to, že nad městem přelétaly spojenecké bombardéry směřující do Slezska, které dosud na Ostravu přímo nezaútočily. Řada obyvatel proto výstražným sirénám nevěnovala pozornost.
První, ale zdaleka ne jediný nálet
Tragické bombardování z 29. srpna 1944 bylo první takovouto mohutnou bombardovací akcí Ostravy v celém průběhu druhé světové války. Nebylo však jedinou. Do konce války, tedy do dubna roku 1945 město zasáhlo dalších třicet spojeneckých náletů. Ostravu bombardovali jak Američané, tak Sověti.
Připomínka 80. výročí
Památku obětí bombardování si připomenuli představitelé Ostravy v den 80. výročí při pietním aktu na Masarykově náměstí. Přítomní byli i zástupci jednotlivých obvodů nebo také Moravskoslezského kraje.
„Jednalo se o černý den v dějinách našeho města, kdy domovy Ostravanů postihla necelých devět měsíců před koncem druhé světové války takováto zkáza. Počet obětí byl navíc nešťastně umocněn skutečností, kdy se mnoho obyvatel domnívalo, že bombardéry – tak jako dříve – nad Ostravou pouze přelétají a zaútočí jinde, kdesi daleko,“ zrekapituloval ostravský primátor Jan Dohnal.
play_fill
„Cesta k této tragédii – stejně jako cesta ke druhému světovému konfliktu – ovšem nezačala v den náletu. Několik let předtím, v březnu 1939, nacistické Německo okupovalo Ostravu a začalo plně využívat jejích – především hospodářských – kapacit. A ještě předtím, koncem září 1938, evropské mocnosti na konferenci v Mnichově usoudily, že bude lepší přimět tehdejší Československo k odstoupení svých území Hitlerovu Německu. Některé části dnešní Ostravy se tak staly německým panstvím již na základě Mnichovské dohody, ještě před březnem 1939. Ústupky zlu však nakonec před válečnými útrapami neochránily nikoho, přičemž tehdy proklamovaný ‚mír pro naši dobu‘ se zakrátko ukázal být pouhou iluzí. Smutným důkazem jsou také právě oběti náletu ze srpna 1944," dodal primátor.
