Dvaapadesátiletý Petr Paraska ze Šumperska se historicky neléčil s žádnou chronickou nemocí ani neměl jiné vážnější problémy. Před čtyřmi měsíci však onemocněl, vyklubal se z toho těžký zápal plic vinou pneumokokové infekce. Stav byl natolik vážný, že musel do nemocnice. Měl štěstí. Dostal se do rukou zkušených lékařů ve Fakultní nemocnici Ostrava.
play_fill
„Stav pacienta byl od začátku velmi vážný. Potýkali jsme se s častými komplikacemi,“ říká na úvod staniční lékař Filip Burša.
Čtyři měsíce na přístrojích
Lékař Filip Burša je zároveň vedoucím ECMO týmu FN Ostrava. ECMO je zkratka pro mimotělní oběh, tedy přístroj, který za pacienta dýchá sám.
Petr Paraska byl na tuto mašinku napojen přesně 127 dní z celkových 135, které strávil v nemocnici. Čtyři měsíce. „Opakovaně docházelo k prasknutí plíce. Opakovaně se musel drénovat hrudník. Další významná komplikace byla v podobě krvácení do dýchacích cest, které byly kompletně zalité krví. Zánět žlučníku v podobě septické ataky rovněž značně zkomplikoval léčbu,“ vyjmenovává kritické situace lékař.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Chodníky v Porubě čekají na zázrak. Obyvatelé volají po rychlejších opravách
Na léčbě se samozřejmě podíleli i další specialisté, dokonce několik desítek. A to z nejrůznějších oborů. Jakkoli mohl stav pacienta chvílemi vypadat beznadějně, Petr Paraska se nakonec mohl před pár dny nadechnout zcela sám. „Je to výsledek toho, jak naše ECMO centrum už 15 let pracuje. Ten úspěch je postavený na zkušenostech všech zúčastněných. Bez toho by se nám to nepodařilo,“ těší Filipa Buršu.
Po celou dobu při vědomí
Ačkoli přístroje dýchaly za Petra Parasku, byl po celou dobu napojení při vědomí. Důležité bylo, že s ním pracovali i fyzioterapeuti a v rámci rehabilitace byl i s přístrojem transportován ven na denní světlo. Často také intenzivně šlapal na speciálním kole, přestože byl pořád na přístroji.
„Já jsem toho hodně prospal, teď snad půl roku nebudu spát,“ směje se Petr Paraska, poté, co už jeho plíce dýchají samy.
„Něco si pamatuju, ale nedokážu popsat, jestli to byl sen nebo realita,“ tak vnímal svůj pobyt v nemocničním boxu muž, který mohl znovu promluvit až před týdnem, kdy byl odpojen od plicní ventilace. „Nevybavuju si podobného pacienta, který by byl tolik měsíců v tak těžkém stavu, a nakonec jsme ho mohli předat do péče regionální nemocnice,“ komentuje případ zdravotník Tomáš Glac, který má na oddělení dvacetiletou praxi.
„Dýchá se mi úplně úžasně“
Příběh má dobrý konec. Po čtyřech měsících byl Petr Paraska odpojen od přístroje, který za něj dýchal. „Dýchá se mi úplně úžasně, jenom trochu potřebuju podporu kyslíku. Jinak mě nic nebolí. Snažím se i snižovat analgetika, prostě super. Moc děkuji lékařům a všem zdravotníkům,“ vzkazuje.
Z Ostravy byl propuštěn domů, ale ne zcela. Nyní bude hospitalizován ve své, lidově řečeno, domovské nemocnici. Čeká jej hlavně intenzivní rehabilitace. Poté se prý přijde do Ostravy opět podívat, ale jen, aby pozdravil lékaře a zdravotníky, kteří se o něj starali a tolik mu pomohli. „A přijdu po svých, samozřejmě,“ dodává energicky pacient.
