Kliknutím zvětšíte„A to je jenom jejich shromaždiště,“ líčí Otakar Závalský coby ornitolog Zoologické zahrady Ostrava. Vítkovický hřbitov mají velcí černí ptáci označovaní i latinským názvem Corvus frugilegus (Havran polní) v posledních letech v náramné oblibě. Rozhodně tu ale nepřespávají, jak se návštěvníci mylně domnívají.
Snad tři čtyři tisícovky havranů přibližně čtvrtina z odhadovaného patnáctitisícového počtu objevujících se od října do března právě v Ostravě a okolí se usazují nad náhrobky, krákáním o sobě dávají vědět a svolávají se. „Jsou to kontaktní tvorové, mají potřebu být v hejnu. Osamělé je skoro neuvidíte,“ podotýká ornitolog.
Na hřbitov se opeřenci původem možná až z Uralu v Rusku stahují z celkem pochopitelného důvodu: Je tady klid! A zatímco soumrak znamená čas jejich shromažďování, s příchodem tmy se zvedají z větví a odlétají jihovýchodním směrem. „Nocují totiž v oblasti mezi Kunčicemi a Kunčičkami,“ upřesňuje k tomu Závalský.
Právě klid hraje při vybírání havraního noclehu obrovskou roli. „V lese Polance bývali také, poté nocovali na haldě v Hrabové a teď jsou už šestým sedmým rokem na současném místě,“ vysvětluje ornitolog. Připomíná, že ptáci spící u rušné Rudné ulice auta jako hrozbu neberou. Na rozdíl třeba od výstřelů myslivců…
PŘED SVÍTÁNÍM
Nocování havranů končí pár minut před ranním rozbřeskem, když se rozlétávají. „Neexistuje je tam načapat za bílého dne. Necítí se tak v bezpečí,“ pokračuje odborník ze zoo schopný podle velikosti hejna od oka odhadovat počet ptáků (prý s tolerancí pěti až deseti procent). Kvůli mírným zimám jich každopádně ubývá.
„Počítám je roky a na Ostravsko jich létalo přezimovat i pětadvacet tisíc. Tady nám alespoň nějací zůstali, na takovém Přerovsku dnes havrana sotva uvidíte,“ konstatuje Závalský. Méně třeskuté mrazy panující v předešlých letech na Ukrajině či v Polsku tyto opeřence nenutí přesouvat se další stovky kilometrů na jihozápad.
A když už v našich podmínkách jsou, patří k dokonalým „čističům“. Hejno pohybující se na Ostravsku spotřebuje denně půldruhé tuny potravy. „Jsou v tomto ohledu užiteční, likvidují i odpadky,“ dodává odborník. Čas od rána do odletu na hřbitov ve Vítkovicích havrani ostatně tráví u popelnic v ulicích, či na skládce v Hrušově.
BESKYDSKÉ DĚTI JE NEZNAJÍ
Děti vyrůstající v Beskydech nemusí ani na hřbitov ve Vitkovicích, aby v podzimním i zimním čase při návštěvě Ostravy valily oči na „velké černé ptáky“. Havrany víceméně neznají, jelikož k nim pod hory jednoduše už nelétají. „Před dvaceti třiceti lety tam byli, nyní se ale stahují do nížin, kde vyhledávají oblasti k uživení. Přesněji řečeno, nejraději skládky,“ uvádí ornitolog z ostravské zoo.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
