„Klára letěla několik metrů vzduchem. Po pádu na zem došlo ke krvácení do mozku, přetržení neuronů a ochrnutí celého těla. Ve vegetativním stavu ji záchranáři převezli do ostravské fakultní nemocnice.

„Tam jí operovali nohu. Protože neměla žádné další vnitřní zranění, na doporučení pana primáře Dudy ji už pátý den převezli na Fifejdy, aby mohla absolvovat kúru v hyperbarické komoře. Vůbec jsme do té doby netušili, že takové zařízení existuje,“ vzpomíná paní Egerová.

Míní, že i díky čistému kyslíku, který pacienti pod tlakem v hyperbarické komoře dýchají, se Klářiny mozkové buňky a nervová spojení „probudily“.

„Máme za sebou strašně moc práce. Výsledek je ale zázračný, Klára chodí do první třídy, psycholožka jí doporučila, aby navštěvovala školu pro mimořádně nadané děti. Občas sice bývá unavená, ale záznam EEG z tohoto týdne ukazuje zcela normální stav. I neuroložka tvrdí, že se stal zázrak,“ říká paní Egerová.

Život čtrnáctileté Simony Moskalové z Havířova se naruby převrátil během loňských letních prázdnin. I ji, když přecházela ulici, srazilo auto. Záchranáři dívku do ostravské fakultní nemocnice převezli v kritickém stavu. „Asi se stal zázrak, že přežila. Krvácení do mozku, zlomenina lebky, vypadalo to moc špatně. Jsem velmi vděčná lékařům a sestrám ARO i všech dalších oddělení, kde se léčila a dodnes chodí na kontroly, že se z toho dostala,“ říká maminka zraněné dívky.

Simona prodělala mnoho zákroků, pravidelně také „dýchala kyslík“ v jediné hyperbarické komoře na Moravě, která je v Městské nemocnici Ostrava.

„Vozili ji tam z Poruby mockrát. Jsem přesvědčena o tom, že pobyt v hyperbarické komoře zásadně urychlil hojení a celkovou léčbu. Myslím, že i díky ní teď dobře komunikuje. Lidé, kteří Simonu neznají, by na první pohled asi nepoznali, čím si prošla,“ říká paní Moskalová.

Ví, že její dcera se asi nikdy nedostane do takové formy, jakou měla před nehodou. „Nevím, jak se bude projevovat v dospělosti a jestli ji to bude nějak omezovat v životě. Hůře si pamatuje, pořád se ale zlepšuje, může chodit na čtyři hodiny denně do školy,“ tvrdí žena.

Podobné zkušenosti s účinky kyslíku pod tlakem má například i rodina osmileté dívky z Ostravy, kterou na hlavě těžce zranil zmrzlý sníh. I jí vdechování kyslíku v přetlakové komoře urychlilo hojení a pomohlo řešit další zdravotní komplikace.

Také sedmapadesátiletý pan Milan, který si loni v létě zlomil nohu, si sezení v hyperbarické komoře pochvaluje. Po složité operaci zdevastovaného kotníku se mu otevřená rána nechtěla hojit. „Nemohl jsem si nejdříve zvyknout, jsem silný kuřák, tak možná to bylo na mě moc kyslíku najednou, ale pak jsem cítil úlevu,“ směje se pacient.

Hyperbarická komora léčila hlavně horníky

Hyperbarická komora byla v Městské nemocnici Ostrava spuštěna v roce 1965, jako první v u nás a třetí v Evropě. „Bylo to i proto, že tehdy v nemocnici pracoval jako přednosta chirurgie velice osvícený pan docent Ševčík. Jeden z jeho mladých kolegů byl v té době na stáži v Amsterdamu a informoval o zkušenostech holandských lékařů s touto metodou léčby.

Shodou okolností v roce 1963 došlo na Dole Eduard Urx k nehodě, při níž zahynulo několik horníků. Ve vyšetřovací komisi byli i lékaři z městské nemocnice, kteří prohlásili, že kdyby byla dostupná hyperbaroxie v Ostravě, mohli ti horníci žít. Na ten popud tehdejší ředitel OKD Jaroslav Miska rozhodl, že do dvou let bude v Ostravě hyperbarická komora stát. A stála,“ říká primář Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava Michal Hájek.

Hyperbarickou komoru si nepleťte s kyslíkovou terapií v kosmetických salonech, říká v rozhovoru Deníku primář Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava Michal Hájek

Ostravská hyperbarická komora začala pacientům sloužit v září 1965. Za tu dobu se v ní léčilo okolo sedmnácti tisíc nemocných. Jediné zařízení na celé Moravě a Slezsku bylo od konce šedesátých let součástí anesteziologicko-resuscitačního oddělení Městské nemocnice Ostrava.

Od Nového roku tu vzniklo samostatné Centrum hyperbarické medicíny. „Držíme pohotovost čtyřiadvacet hodin denně pro akutní případy. Pacienti jsou k nám přiváženi pozemní i vzdušnou cestou ze spádové oblasti se 4,5 milionem obyvatel. Například během ledna k nám přivezli deset pacientů s akutní intoxikací oxidem uhelnatým, z toho několik z Fakultní nemocnice Brno,“ říká primář centra Michal Hájek.

Když se řekne hyperbarická medicína, o jaký lékařský obor jde?

Jde o obor, do kterého patří hyperbarická oxygenoterapie tedy aplikace stoprocentního kyslíku za zvýšeného tlaku , a potápěčská medicína.

Předpokládám, že se v ostravské městské nemocnici věnujete hlavně terapii kyslíkem v hyperbarické komoře. O jaké zařízení jde a v čem spočívá princip léčby?

Hyperbarická komora je zpravidla uzavřená ocelová nádoba, v níž pacienti pod tlakem dýchají stoprocentně čistý kyslík. Naše komora je jedna z největších v zemi, je dvanáct metrů dlouhá, může se tu zároveň léčit až deset sedících pacientů, nebo tři ležící a pět sedících lidí. Hyperbaroxie disponuje velkým množstvím efektů a interakcí na kardiovaskulární, respirační, nervové, genetické a enzymatické úrovni.

S jakými diagnózami se nejčastěji pacienti v hyperbarické komoře léčí?

Pomáháme pacientům s chronickými i akutními zdravotními potížemi. Především jde o otravy oxidem uhelnatým, plicní embolie, dekompresní onemocnění potápěčů nebo náhlou hluchotu. Pomoc tu najdou také lidé po úrazech, poranění mozku či s těžkými infekcemi měkkých tkání.

Jak může hyperbarická komora pomoci například lidem po těžkých zlomeninách? Nebo pacientům s poškozeným sluchem, jak těm pomáhá pobyt v hyperbarické komoře?

Čistý kyslík pod tlakem napomáhá zmírňovat následky těžkých traumatických poranění, protože u těžkých zlomenin dochází k roztržení a zhmoždění měkkých tkání, zejména u takzvaných tříštivých a otevřených zlomenin. Zjednodušeně řečeno: ortopedové a chirurgové dávají dohromady kosti, my jim pomáháme v tom, aby se co nejrychleji zahojily rány. Hyperbarická medicína je v těchto případech takovou třešničkou na dortu, doplňuje léčbu. V současnosti se podílíme na mezinárodní studii University Monash v Melbourne, máme v této oblasti velmi dobré výsledky a prokazatelné účinky.

Až třetinu našich pacientů tvoří nemocní s poruchou sluchu. Jde o ty, které postihne náhlá ztráta sluchu, kdy se předpokládá cévní příčina. V dalších případech může hyperbarie pomoci odstranit nepříjemné zvonění v uších, takzvaný tinitus.

Co léčba diabetické nohy nebo bércových vředů, je možná v hyperbarické komoře?

Ano, to jsou diagnózy, s jejichž léčbou máme dobré zkušenosti i dobré výsledky.

Hyperbarická komora prý může pomoci i onkologickým pacientům. Jak?

U některých typů nádorů hyperbaroxie umocňuje účinky ozařování a tím snižuje celkovou dávku záření, dále zmírňuje nežádoucí účinky a komplikace onkologické léčby. Jsou tady velké možnosti, bylo by však žádoucí, aby nám onkologové častěji posílali pacienty. V USA a Japonsku se až šedesát procent pacientů léčených hyperbarickým kyslíkem rekrutuje z oblasti onkologie.

Jak se k vám lidé dostanou, kdo rozhoduje o tom, kteří pacienti jsou vhodní pro léčbu v hyperbarické komoře?

Doporučení by mělo přijít od odborného lékaře pacienta, tedy například ortopeda, neurologa nebo kožního lékaře. Ti by se měli s námi spojit, probereme spolu zdravotní stav nemocného a dohodneme další postup.

Jsou u vás nějaké čekací lhůty?

Museli jsme zavést čekací listiny, protože zájem o léčbu je velký a spádová oblast rozsáhlá. Akutní stavy řešíme ihned, na ošetření chronických chorob musejí pacienti čekat asi čtrnáct dnů.

Kyslíkovou terapii nabízejí klientům také nejrůznější kosmetické salony a regenerační centra. I o vašich sestřičkách se povídá, jak mají krásnou pleť, že hyperbarická komora má na ně blahodárný účinek. Je to pravda?

Kosmetické salony s námi nemají nic společného. A sestřičky jsou krásné nejspíš od přírody (smích), protože ošetřující personál na rozdíl od pacientů hyperbarický kyslík nedýchá. V salonu si člověk asi dobře odpočine, relaxuje, což by případně mohlo mít pozitivní účinek na náš vzhled. Ale léčebných účinků jako v hyperbarické komoře tu klienti nemohou dosáhnout. Lidé si to pletou, zmatek mají ale i někteří lékaři. Denně odpovídám na několik telefonátů a vysvětluju, že v kosmetických zařízeních nikdy nemohou dosáhnout tak vysokého tlaku a nemají k dispozici stoprocentní kyslík, což je pro léčbu zásadní podmínka. Na rozdíl od kosmetických salonů provádíme naprosto seriózní léčbu, ošetřujeme pacienty v ohrožení života, zlepšujeme funkční výsledky léčby jejich poranění a tím snižujeme ekonomické náklady na léčbu samotnou i následnou péči.